1 Ads 34/2015- 15 - text
1 Ads 34/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: P. M., zastoupen JUDr. Vladimírem Turkem, advokátem se sídlem Korunní 127, Praha, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 11. 2012, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2014, č. j. 4Ad 9/2013 – 28,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda byla kasační stížnost podána v zákonné lhůtě, neboť pouze v takovém případě může být meritorně projednána.
[3] Podle § 106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle odstavce 4 tohoto ustanovení je lhůta zachována, byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
[4] Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle § 40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
[5] V posuzovaném případě z doručenky založené ve spise městského soudu plyne, že napadený rozsudek byl stěžovateli doručen v pátek 16. 1. 2015. Posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti byl tedy pátek 30. 1. 2015. Stěžovatel kasační stížnost odeslal nepříslušnému Městskému soudu v Praze (který ji zaslal Nejvyššímu správnímu soudu) až dne 2. 2. 2015, tedy tři dny po uplynutí lhůty, jejíž zmeškání nelze s ohledem na § 106 odst. 2 s. ř. s. prominout. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., aplikovaného na základě § 120 s. ř. s., pro její opožděnost odmítl.
[6] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně 11. března 2015
JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu