Účinky přerušení promlčecí lhůty podle $ 282 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, může mít pouze úkon celního orgánu adresovaný a doručený dlužníko- vi, a to přesto, že v citovaném ustanovení není výslovně uvedeno, že o těchto úko- nech musí být dlužník zpraven. Za takový úkon je nutno považovat i provedení sou- pisu movitých věcí dlužníka soudem podle $ 326 o. s. ř. v případě, kdy celní orgán podal k tomuto soudu návrh na provedení výkonu rozhodnutí; úkon exekučního soudu je v tomto případě přičitatelný celnímu orgánu.
Účinky přerušení promlčecí lhůty podle $ 282 odst. 2 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, může mít pouze úkon celního orgánu adresovaný a doručený dlužníko- vi, a to přesto, že v citovaném ustanovení není výslovně uvedeno, že o těchto úko- nech musí být dlužník zpraven. Za takový úkon je nutno považovat i provedení sou- pisu movitých věcí dlužníka soudem podle $ 326 o. s. ř. v případě, kdy celní orgán podal k tomuto soudu návrh na provedení výkonu rozhodnutí; úkon exekučního soudu je v tomto případě přičitatelný celnímu orgánu.
V daném případě stěžovatel v kasační stíž- nosti nastolil právní otázku, zda urgence cel- ního orgánu vůči soudu, provádějícímu na návrh tohoto celního orgánu výkon jeho roz- hodnutí, ohledně stavu řízení, je kvalifikova- » Nyní ve znění zákonů č. 1/2002 Sb. a č. 187/2004 Sb. 1328 ným úkonem ve smyslu $ 282 odst. 2 celního zákona (tedy úkonem směřujícím k vymože- ní nedoplatku) přerušujícím promlčecí lhůtu pro vymáhání nedoplatku, a tedy i lhůtu pro vyměření úroku z prodlení a penále, jestliže na jejím základě tento soud provede soupis movitých věcí. Krajský soud správně uzavřel, že podání návrhu na zahájení výkonu rozhodnutí (pla- tebního výměru ze dne 12. 7. 1996) u Okres- ního soudu ve Vsetíně dne 3. 1. 1997 bylo ze strany celního úřadu takovým kvalifikova- ným úkonem, přičemž nová promlčecí lhůta počala běžet ode dne 1. 1. 1998. Pokud by te- dy žádný další kvalifikovaný úkon nebyl uči- něn, promlčelo by se právo celního orgánu předepsat úrok z prodlení a penále dnem 31. 12. 2003. Stěžovatel uvedl, že kvalifikovaným úko- nem ve smyslu $ 282 odst. 2 celního zákona mohou být též neregulativní správní úkony. V dané věci takovým úkonem měla být ur- gence Okresnímu soudu Vsetín (adresovaná předsedovi soudu) ze strany celního úřadu Opava ze dne 9. 7. 2003 nazvaná „Dožádání k postupu při výkonu rozhodnutí čj. 2 E 50/97, na jejímž podkladě měl soud provést soupis movitých věcí žalobce. Obsahem ur- gence byl popis dosavadního průběhu exe- kučního řízení, uvedení nových skutečností zjištěných celním úřadem a žádost o prošet- ření postupu soudu. Kasační soud se ztotožnil se závěrem kraj- ského soudu, že s ohledem na zachování jed- noho z hlavních principů právního státu, to- tiž principu právní jistoty, je nutno za kvalifikovaný úkon, který přerušuje běh šesti- leté promlčecí lhůty pro předepsání úroku z prodlení a penále, považovat pouze takový úkon, o kterém se účastník řízení (dlužník) prokazatelně dozvěděl, a to zásadně bez ohle- du na to, zda takovou podmínku zákon stano- ví. Minimálně z tohoto hlediska tedy výše uvedená urgence požadavku „kvalifikovanos- ti“ úkonu nevyhovuje. Dále kasační soud shledal správným i zá- věr, že ne každý úkon může přerušit běh pro- mlčecí lhůty. Předmětná urgence postrádá 878 i znak materiální, kterým je určitá míra inten- zity dopadu takového úkonu na kvalitu probí- hajícího procesu vymáhání. Jinými slovy, kaž- dý takový úkon musí být v rámci vymáhání sám o sobě určitým záchytným či výchozím bodem působícím na tento proces progresiv- ně. Takovým úkonem tedy je kupříkladu pí- semná upomínka o zaplacení cla [$ 282 odst. 5 celního zákona (ve znění účinném do 30. 6. 2002 se jednalo o odstavec 6), $ 73 odst. 1 d. ř.], již výše zmíněné podání návrhu na pro- vedení exekuce soudem či soukromým exe- kutorem ($ 73 odst. 3 d. ř.), vydání exekuční- ho příkazu ($ 73 odst. 6 d. ř.), a v rámci exekuce prováděné prodejem movitých věcí pak např. soupis movitých věcí ($ 326 o. s. ř.), dražba či opětovná dražba sepsaných věcí (S 328b, $ 330 o.s. ř). Jak plyne z výše uvedeného, nelze pochy- bovat o tom, že takovým kvalifikovaným úko- nem je samo provedení soupisu movitých vě- cí, jakožto první z úkonů vlastní exekuce prodejem movitých věcí následující po jejím nařízení. Účelem tohoto úkonu, který směřu- je k vymožení nedoplatku, je vytvoření evi- dence a případné zajištění věcí povinného, které by mohly být prodány v dražbě, a to v takovém rozsahu, aby výtěžek prodejce se- psaných věcí postačil k uspokojení vymáha- né pohledávky oprávněného spolu s náklady exekuce (srov. $ 326 o. s. ř.). V daném případě však soupis movitých věcí neprovedly celní orgány, nýbrž soud. Po- dle $ 306 odst. 3 celního zákona, ve znění účinném do 30. 6. 1997, mohl celní úřad po- žádat o provedení exekuce též soud (po tom- to datu tak celní úřad může učinit dle $ 73 odst. 3 daňového řádu). Tak se také stalo, když se Celní úřad Opava návrhem na zaháje- ní výkonu rozhodnutí ze dne 3. 1. 1997 obrá- til na Okresní soud ve Vsetíně, který usnese- ním ze dne 15. 1. 1997, sp. zn. 2 E 50/97, nařídil k uspokojení pohledávky celního úřa- du vůči žalobci, vyplývající z již výše specifi- kovaného platebního výměru ze dne 12. 7. 1996, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. V takovém případě se sice celní úřad do určité míry vzdal svého práva provést před- mětnou exekuci sám, bylo by však nelogické, pokud by kvalifikované úkony ve smyslu $ 282 odst. 2 celního zákona učiněné v rámci pro- váděné exekuce soudem namísto celního úřadu, neměly na běh promlčecí lhůty žádný vliv. Lze tak hovořit o přičitatelnosti úkonů exekučního soudu celnímu orgánu. Takový úkon pak splňuje i požadavek uvedeného ustanovení celního zákona (s účinností od 1. 7. 2002), tedy aby kvalifikovaný úkon byl učiněn celním orgánem. Ostatně celá kon- strukce vztahu celního orgánu a exekučního soudu není nepodobná vztahu vycházející- mu z aplikace institutu dožádání dle $ 5 da- ňového řádu, a to se shodnými účinky. Provedením soupisu movitých věcí dne 16. 10. 2003 tedy došlo k přerušení běhu pro- mlčecí lhůty a k určení jejího nového počát- ku (1. 1. 2004). Právo na předepsání úroku z prodlení a penále tak nebylo promlčeno. 1329 Horní právo: účastenství v řízení o povolení hornické činnosti k $ 18 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb. Z 6 18 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báň- ské správě, vyplývá, že účastníky řízení o povolení hornické činnosti jsou občané, jejichž práva a právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být povolením do- tčeny. Účastenství v řízení tedy nelze odepřít pouze na základě skutečnosti, že osoba domáhající se účastenství nevlastní nemovitost v dobývacím prostoru. Hlediskem pro posouzení účastenství je možnost, že se práv a zájmů této osoby povolená čin- nost dotkne. Je totiž zřejmé, že důsledky povolené hornické činnosti nejsou omeze- ny jen na stanovený dobývací prostor, řada důsledků povolované činnosti dobývací prostor přesahuje (například hladina hluku).
Tomáš H. proti Celnímu ředitelství Ostrava o clo, o kasační stížnosti žalovaného.