Pokud krajský soud opírá své zrušující rozhodnutí 0 to, že cena dovezeného zbo- ží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, ačkoliv u žádného z dovozů nic takového tvrzeno a zjišťováno nebylo a otázka ceny zboží nebyla vůbec předmětem řízení, opírá soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťo- vané a nezjištěné a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Pokud krajský soud opírá své zrušující rozhodnutí 0 to, že cena dovezeného zbo- ží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, ačkoliv u žádného z dovozů nic takového tvrzeno a zjišťováno nebylo a otázka ceny zboží nebyla vůbec předmětem řízení, opírá soud rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťo- vané a nezjištěné a jeho rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
1250 Řízení před soudem: lhůta k podání kasační stížnosti k $ 106 odst. 2 soudního řádu správního Skutečnost, že stěžovatel v průběhu lhůty pro podání kasační stížnosti pobýval ve vazbě, nemá sama o sobě na běh této Ihůty vliv ($ 106 odst. 2 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů.
Podle § 66 odst. 2 celního zákona je celní hodnotou dováženého zboží převodní hodnota, jíž je cena skutečně placená nebo která má být zaplacena za zboží, prodané pro vývoz do tuzemska, upravená podle § 75 a 76, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a) až d) tohoto ustanovení, tedy mj. tehdy, jestliže prodej nebo cena nejsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnota se nedá zjistit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno [§ 66 odst. 1 písm. b)].
Podle § 67 odst. 1 celního zákona cenou skutečně placenou nebo která má být zaplacena za zboží se rozumí celková platba uskutečněná, nebo která má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží a zahrnuje veškeré platby uskutečněné nebo jež se mají uskutečnit jako podmínka prodeje dováženého zboží kupujícím prodávajícímu nebo kupujícím třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího. Platba nemusí mít formu převodu měny. Může být uskutečněna akreditivem nebo cennými papíry a může být provedena přímo nebo nepřímo.
Podle § 75 odst. 1 písm. f) celního zákona při určení celní hodnoty podle § 66 se připočtou k ceně skutečně placené nebo ceně, která má být za dovezené zboží zaplacena, výlohy za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska, nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.
Nemůže-li být celní hodnota dováženého zboží učena podle § 66, určuje podle § 68 celního zákona, popřípadě některého z následných ustanovení § 69 až 72 celního zákona.
Rozhodnutí žalovaného i správního orgánu prvního stupně v předmětné věci vycházela ze skutkového zjištění, že fakturované a uhrazené platby za vyčištění a utěsnění vagónů a za dozor nad dopravou zboží byly výlohami za nakládání, vykládání a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží na místo, kde zboží vstupuje do tuzemska a nebyly zahrnuty v ceně skutečně placené. Na základě těchto skutkových zjištění dospěly celní orgány k závěru, že celní hodnota předmětného zboží byla vyšší, než ze které vycházely celní orgány při rozhodování o konkrétně specifikovaných dovozech o propuštění předmětného zboží do režimu volného oběhu v tuzemsku a celní dluh a daňová povinnost byly vyměřeny nesprávně nižší oproti zákonné povinnosti a proto dodatečně clo a daň doměřily; žalovaný pak v důsledku prekluze, kterou dovodil z ustanovení § 268 odst. 2 celního zákona, rozhodnutí celního úřadu změnil a vyloučil z doměření cla a daně dovozy, které se uskutečnily v roce 1998.
U žádného z předmětných dovozů nebylo žalobcem tvrzeno, že by cena dováženého zboží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, které bylo předmětem předcházejících dovozů rafinovaného cukru na základě smluvních ujednání mezi žalobcem jako kupujícím a firmou F. H. S. jako prodávajícím. Výše skutečně placené ceny předmětných dovozů, tak jak byla fakturována a placena, nebyla celními orgány zpochybňována a nestala se předmětem sporu. Tak tomu bylo pouze v případě dovozů, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutími celního úřadu Karviná ze dne 18. 2. 1999, č. j. 11413019-00312-6, ze dne 24. 2. 1999, č. j. 114130019-00368, a ze dne 10. 3. 1999, č. j. 11413019-00489-1, v nichž na základě následné kontroly po propuštění zboží Celní úřad Karviná samostatným dodatečným platebním výměrem ze dne 17. 7. 2002, č. j. ACP 1724
04/02, doměřil clo a DPH, odvolání žalobce žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 4. 12. 2002, č. j. 5060/2002-1401-21, a o žalobě proti tomuto rozhodnutí rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 4. 2004, č. j. 22 Ca 68/2003 – 34.
Nejvyšší správní soud se se stěžovatelem neztotožňuje v tom, že kasační stížností napadené rozhodnutí krajského soudu je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Pojem nepřezkoumatelnosti není v soudním řádu správním ani v občanském soudním řádu, který by bylo možno použit podpůrně, blíže objasněn. Výklad tohoto pojmu je věcí právní nauky. Za nesrozumitelné lze obecně považovat takové soudní rozhodnutí, jehož výrok je vnitřně rozporný, kdy nelze zjistit, zda soud žalobu zamítl nebo o ní odmítl rozhodnout, případy, kdy nelze seznat co je výrok a co odůvodnění, dále rozhodnutí, z něhož není patrné, které osoby jsou jeho adresátem, rozhodnutí s nevhodnou formulací výroku, která má za následek, že rozhodnutí nikoho nezavazuje apod. Takové vady v rozhodnutí krajského soudu Nejvyšší správní soud neshledal.
Rozhodnutí však může být nepřezkoumatelné též pro nedostatek důvodů a k takové vadě musí Nejvyšší správní soud přihlížet i tehdy, pokud v kasační stížnosti nebyla namítána (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Nedostatkem důvodů nelze přitom rozumět dílčí nedostatky odůvodnění soudního rozhodnutí, ale pouze nedostatek důvodů skutkových. Skutkovými důvody, pro jejichž nedostatek je možno rozhodnutí soudu zrušit pro nepřezkoumatelnost, jsou takové vady skutkových zjištění, která utvářejí rozhodovací důvody, typicky tedy tam, kde soud opřel rozhodovací důvody o skutečnosti v řízení nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem anebo tam, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy v řízení byly provedeny.
Pokud v nyní projednávané věci Krajský soud v Ostravě opírá své zrušující rozhodnutí o to, že cena dovezeného zboží byla stanovena na základě úspěšné reklamace vad jiného zboží, ačkoliv u žádného z dovozů nic takového tvrzeno a zjišťováno nebylo a otázka skutečně placené ceny zboží nebyla vůbec předmětem řízení, opírá soud rozhodovací důvody právě o skutečnosti v řízení nezjišťované a nezjištěné a rozhodnutí krajského soudu je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
Nejvyšší správní soud proto shledal kasační stížnost důvodnou a podle § 110 odst. 1 s. ř. s. rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm krajský soud, vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí (§ 110 odst. 3 s. ř. s.), rozhodne též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 110 odst. 2 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. dubna 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu