ňový řád“, „d. ř.“)» Je-li daňová povinnost stanovena za užití pomůcek, může se později nově vy- skytnuvší důkaz stát důvodem pro povolení obnovy řízení, neboť právě při náhrad- ním způsobu stanovení daně (za užití pomůcek) správce daně mimo jiné zkoumá i to, zda za stávajícího množství důkazů je možno ještě stanovit daň dokazováním. Proto je nutno zkoumat i to, zda nový důkaz (či důkazy) může zvrátit posouzení pod- *) Ustanovení f 55 bylo s účinností od 1. 1. 2007 novelizováno zákonem č. 230/2006 Sb. 1078 mínek pro stanovení daně určitým způsobem ($ 31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
ňový řád“, „d. ř.“)» Je-li daňová povinnost stanovena za užití pomůcek, může se později nově vy- skytnuvší důkaz stát důvodem pro povolení obnovy řízení, neboť právě při náhrad- ním způsobu stanovení daně (za užití pomůcek) správce daně mimo jiné zkoumá i to, zda za stávajícího množství důkazů je možno ještě stanovit daň dokazováním. Proto je nutno zkoumat i to, zda nový důkaz (či důkazy) může zvrátit posouzení pod- *) Ustanovení f 55 bylo s účinností od 1. 1. 2007 novelizováno zákonem č. 230/2006 Sb. 1078 mínek pro stanovení daně určitým způsobem ($ 31 odst. 5 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
Pro posouzení věci je především rozhod- né, že daňová povinnost za zdaňovací období roku 1996 a 1997 byla stěžovateli doměřena za užití pomůcek, neboť neunesl své důkazní břemeno, týkající se tvrzených půjček. Tyto finanční prostředky měl stěžovatel vložit do podnikání, neprokázal však, o jaké prostřed- ky se jedná, zda byly již zdaněny, jakož i jejich původ, neboť z daňových přiznání za před- cházející zdaňovací období bylo zřejmé, že se nemůže jednat o stěžovatelovy finanční pro- středky. Ze správního spisu plyne, že stěžova- tel ke svému tvrzení doložil příjmové daňové doklady, kterými hodlal prokazovat půjčky fi- nančních prostředků od paní Stanislavy K., a to jak v průběhu roku 1996, tak i roku 1997. Správce daně v té době tyto důkazní pro- středky neuznal, zprávu o kontrole uzavřel s tím, že daňová povinnost bude tedy domě- řena za užití pomůcek, ve shodě s $ 31 odst. 5 daňového řádu. K zodpovězení zde stojí několik otázek. Předně, zda byly vůbec splněny podmínky pro podání žádosti o povolení obnovy řízení, jakož i podmínky přípustnosti tohoto mimo- řádného opravného prostředku. Jednou z obecných záruk právní jistoty je nezměnitelnost a závaznost rozhodnutí, kte- ré nabylo právní moci. Pravidlem tedy je, že náprava rozhodnutí (ať již vydaných ve správ- ním či daňovém řízení) se zjednává užitím řádných opravných prostředků, směřujících proti nepravomocným rozhodnutím. Výjim- kou z tohoto pravidla jsou opravné prostřed- ky, které lze podat i po právní moci rozhod- nutí, pokud nastaly tak závažné okolnosti, které zpochybňují správnost a spravedlivost rozhodnutí, takže zájem na právní jistotě to- muto zájmu ustupuje. Důvody pro povolení obnovy daňového řízení jsou vymezeny v $ 54 odst. 1 písm. a) - c) d. ř. V taxativně stanovených důvodech ob- novy řízení je tak vyjádřen její cíl: umožnit nové správné a spravedlivé rozhodnutí ve vě- ci, pokud při původním rozhodování nebyly z určitých důvodů dostatečně objasněny všechny skutkové okolnosti, popřípadě pro- ces trpěl některými podstatnými vadami. Tento obecný zájem je pak determinován ustanovením o lhůtách pro podání žádosti o obnovení řízení, jakož i případy její nepří- pustnosti, neboť za touto hranicí již opět pře- važuje potřeba zachování právní jistoty nad potřebou znovu rozhodnout v důsledku ně- kterých vad původního rozhodnutí. Podmínky pro užití tohoto mimořádného opravného prostředku, jakož i postup při něm, normují $ 54 a $ 55 d.ř. Řízení ukonče- né pravomocným rozhodnutím se tak mj. ob- noví na žádost příjemce rozhodnutí nebo z úřední povinnosti, jestliže vyšly najevo no- vé skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny již dříve v řízení a mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnu- tí. Žádost o obnovu řízení se podává u správce daně, který ve věci rozhodli v prvním stupni, a musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se žadatel prokazatelně dozvěděl o důvodech obnovy řízení, nejpozději však před uplynutím lhůty, ve které zaniká právo daň vyměřit nebo doměřit. Tyto lhůty nelze prodloužit ani povo- lit navrácení v předešlý stav. V daném případě je rovněž rozhodné, že daňová povinnost byla stěžovateli v původ- ním řízení stanovena za užití pomůcek, ne- boť, dle názoru správce daně, neunesl důkaz- ní břemeno ohledně svých tvrzení, týkajících se původu finančních prostředků, jež vložil do podnikání. Ze správního spisu je zřejmé, že od počát- ku daňové kontroly stěžovatel konzistentně tvrdil, že vklady do podnikání byly jednak půjčkami a jednak se jednalo o jeho vlastní prostředky, uložené na jeho různých soukro- mých účtech. Tvrzení stran těchto účtů správce daně prověřoval velmi pečlivě, ně- která tvrzení uznal. Tvrzení o půjčkách (pro věc rozhodnými jsou nyní jen půjčky od paní Stanislavy K.) stěžovatel uplatňoval od samého počátku; spis obsahuje i prohlášení paní Stanislavy K., že mu peníze půjčila, stěžovatel předložil i několik příjmových dokladů, stvrzujících půjčku, správce daně však tyto doklady neu- znal, výslech paní Stanislavy K. neprovedl. Ve zprávě z kontroly je zmínka, že stěžovatelem byla předložena smlouva o půjčce, avšak z ro- ku 1999. Proč si nemohl dříve půjčovat bez písemné smlouvy, není zřejmé. Správce daně 201 1078 dospěl k závěru, že nebyl dostatek důkazů pro stanovení daně dokazováním, přistoupil proto ke stanovení daně za užití pomůcek. Na tomto místě je nezbytné zdůraznit, že v řízení o povolení obnovy správce daně ne- zkoumá, zda rozhodnutí vydané v původním daňovém řízení je v souladu se zákonem ne- bo zda rozhodnutí předchází úplné zjištění skutkového stavu věci. Správce daně se může zabývat toliko otázkami vymezenými v záko- ně o správě daní a poplatků; zkoumá tedy jen, zda byly pro povolení obnovy řízení splněny taxativně stanovené podmínky. V daném případě bylo tedy jeho povin- ností zkoumat pouze to, zda vyšly najevo no- vé skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění daňového subjektu nebo správce daně uplatněny již dříve v řízení, a zda současně mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí. Přitom pojem „nové sku- tečnosti“ je nutno chápat tak, že může jít jen o skutečnosti v době rozhodování již existují- cí, které nově vyšly najevo a v době rozhodo- vání i přes svoji existenci nebyly známy po- platníkovi, ani správci daně, a proto nemohly být žádným způsobem využity. Mohly však vyjít najevo i nové důkazy, kte- ré subjekt neměl v rozhodné době k dispozici, které však potvrzují, nebo mohou prokazovat jím uváděné skutečnosti. Musí se však jednat o takový nový důkaz, který dodatečně umož- ňuje prokázat již dříve tvrzené skutečnosti. V souzeném případě stěžovatel předložil správnímu orgánu k žádosti o povolení obno- vy řízení rozhodnutí Okresního soudu v Pel- hřimově - platební rozkaz ze dne 10. září 2003, kterým mu soud uložil zaplatit pohle- dávku paní Stanislavy K. Najevo tak vyšel dů- kaz, který stěžovatel neměl dříve k dispozici a který mohl mít vliv nejen na výši daňové po- vinnosti, ale moh! mít podstatný vliv i na způ- sob stanovení daně. Je zjevné, že kdyby tako- vý důkaz existoval již v době rozhodování o daňové povinnosti stěžovatele, byla by (ne- 202 bo by alespoň mohla být důkazní situace zcela jiná. Novým důkazem ve věci může být zcela ji- stě chápáno i rozhodnutí ve věci, které učiní dodatečně jiný příslušný orgán v jiném říze- ní. Ostatně jiné procesní předpisy výslovně uvádí jako jeden z důvodů obnovy řízení i „rozhodnutí“ [např. v $ 228 odst. 1 písm. a) o.s. ř.]; daňový řád sice takové explicitní vyjá- dření nemá, nicméně z logiky a principu to- hoto mimořádného opravného prostředku i „rozhodnutí“ jiného soudu, potvrzující do- datečně existenci nějakého právního vztahu, je nutno vnímat jako jeden z možných důvo- dů pro povolení obnovy řízení. Při rozhodování o podmínkách pro povo- lení obnovy řízení není rozhodné, zda po provedení nového řízení dojde skutečně kc změně daňové povinnosti; postačuje zde to- tiž existence možnosti její změny, popřípadě možnosti podstatné změny výroku rozhod- nutí. vx Nejvyšší správní soud na tomto místě rov- něž odmítá zcela nesprávný závěr jak žalova- ného, tak i soudu, podle něhož za situace, kdy daň je stanovena za užití pomůcek (není tedy stanovena dokazováním), se nemůže nový důkaz stát důvodem či podmínkou pro povo- lení obnovy řízení. Soud připomíná, že vždyť právě při tomto způsobu stanovení daně se posuzuje přede- vším dostatečnost důkazů a rovněž i to, zda za stávajícího množství důkazů je možno ještě stanovit daň dokazováním. Lze si snadno představit situaci, kdy dodatečně vyjde naje- vo určité množství důkazů, které nemohly být bez zavinění stěžovatele či správce daně uplatněny v řízení již dříve, avšak jednalo by se o rozhodné množství důkazů, pro něž by správce daně nemusel volit náhradní způsob stanovení daně (pomůcky), avšak množství oněch nových důkazů by postačovalo ke sta- novení daně dokazováním (ve shodě s $ 31 odst. 1 - odst. 4 d. ř.). 1079 Daňové řízení: zkoumání důvodu obnovy řízení Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů k $ 54 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „da- ňový řád“) k 6 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního Spatřuje-li žalobce důvod pro povolení obnovy řízení v tom, že rozhodnutí bylo vydáno na základě podvrženého nebo zfalšovaného úředního záznamu [6 54 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků], musí se soud zabývat otázkou, zda vůbec a případně jakým způsobem může použití takového záznamu změnit důkazní situaci v dané věci; jinak je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů [$ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.].
Jan B. proti Ministerstvu financí o obnovu daňového řízení, o kasační stížnosti žalobce.