tostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. Katastrální úřad zkoumá otázku povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí výlučně z hledisek vymezených v $ 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zá- pisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem; není proto oprávněn tak činit z pohledu celé škály dalších podmínek, vztahujících se například k plat- nosti uzavírané smlouvy. Nezabývalli se katastrální úřad ve svém rozhodnutí plat- ností kupní smlouvy, nemůže správce daně tuto otázku pominout, ale musí si ji po- soudit jako předběžnou ($ 28 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a v rozhodnutí o vyměření daně z převodu nemovitostí uvést, proč kupní smlouvu považuje za platnou. 308
tostem, ve znění zákona č. 90/1996 Sb. Katastrální úřad zkoumá otázku povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí výlučně z hledisek vymezených v $ 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zá- pisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem; není proto oprávněn tak činit z pohledu celé škály dalších podmínek, vztahujících se například k plat- nosti uzavírané smlouvy. Nezabývalli se katastrální úřad ve svém rozhodnutí plat- ností kupní smlouvy, nemůže správce daně tuto otázku pominout, ale musí si ji po- soudit jako předběžnou ($ 28 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) a v rozhodnutí o vyměření daně z převodu nemovitostí uvést, proč kupní smlouvu považuje za platnou. 308
Podstatnou předestřenou kasační námit- kou je poukaz na odmítnutí žalobcova návr- hu důkazů ze strany správce daně, jakož i ža- lovaného a poté i nesprávně hodnocená právní otázka soudem, týkající se úplnosti do- kazování. To vše za situace, kdy žalobce jak v daňovém řízení, tak i v žalobě poukazoval na neplatnost předmětné smlouvy o převodu nemovitostí. Jak je zřejmé ze správního spisu, žalobce zcela konzistentně v průběhu daňového říze- ní namítal neplatnost smlouvy, na základě které mu byla poté vyměřena daň z převodu nemovitostí a navrhoval o tomto svém tvrze- ní důkazy (mj. i soudním spisem o probíhají- cím řízení), Žalovaný však na tvrzenou ne- platnost této kupní smlouvy v podstatě nereagoval. V odůvodnění svého rozhodnutí pouze uvedl, že pro vznik daňové povinnosti z převodu nemovitostí je rozhodné, zda k je- jich převodu skutečně došlo. Uvedl dále, že správce daně vycházel z $ 28 odst. 1 daňové- ho řádu, podle něhož vyskytne-li se v řízení správce daně takovým rozhodnutím vázán. V daném případě rozhodl Katastrální úřad Brno-město dne 8. 9. 1998; tímto rozhodnu- tím tento úřad potvrdil, že došlo k platnému převodu nemovitostí, a nastaly proto pod- mínky pro vyměření daně. V tomto závěru se však žalovaný mýlí a kraj- ský soud pak nadto ani k žalobní námitce (tý- kající se návrhu na dokázání neplatnosti smlou- vy) tento vadný právní názor nerevidoval. S žalovaným lze jistě souhlasit, pokud se odvolává na zjištění, že rozhodnutím katast- rálního úřadu byl povolen vklad vlastnického práva, a že v tomto směru byla v daňovém ří- zení vyřešena otázka okamžiku přechodu vlastnického práva k předmětné nemovitosti. Žalobce však již v průběhu daňového ří- zení vznesl námitku neplatnosti právního úkonu, vznesl tedy námitku, kterou bylo nut- no vyřešit, když žalovaným zmiňovaný $ 28 odst. 1 daňového procesního předpisu počítá s tím, že i v daňovém řízení se mohou vyskyt- nout některé otázky, které nutno považovat 310 za otázky předběžné. Pokud již taková otázka byla vyřešena pravomocným rozhodnutím, např. i pravomocným rozhodnutím jiného or- gánu, je správce daně takovým rozhodnutím vázán. Nebylali dosud taková předběžná otázka vyřešena, potom může správce daně dát podnět příslušnému orgánu k zahájení ří- zení, které by směřovalo k jejímu vyřešení, nebo si musí tuto otázku vyřešit sám. V souzené věci však nejen, že otázka plat- nosti předmětné smlouvy nebyla vyřešena, správní orgán se jí totiž nezabýval vůbec s pou- kazem na její vyřešení rozhodnutím katastrální- ho úřadu o povolení vkladu vlastnického práva. Katastrální úřad však zkoumá otázku po- volení vkladu vlastnického práva výlučně z hledisek vymezených v $ 5 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a ji- ných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a není proto oprávněn tak činit z pohledu celé škály dalších podmí- nek, vztahujících se například k platnosti právních úkonů a uzavírané smlouvy; zname- ná to, že otázka platnosti zmíněné kupní smlouvy nemohla být jeho rozhodnutím řeše- na, a tedy ani vyřešena (srov. usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1999, sp. zn. PI. ÚS 11/99, Sb. n. u. ÚS, svazek č. 15, usnesení č. 44, str. 261), daňové orgány tak byly povin- ny se takovou otázkou zabývat a uvést úvahu, pro kterou považují zmíněnou kupní smlou- vu za platnou. Pokud tedy o takové, v daňovém řízení předběžné, otázce dosud příslušný orgán (v tomto případě soud) nerozhodl, je opráv- něn učinit si úsudek, resp. takovou otázku předběžně vyřešit, správce daně, který vyře- šení takové otázky pro vydání vlastního roz- hodnutí potřebuje. Rozhodně tedy nemůže vyřešení takové předběžné otázky pominout. Vždyť pokud by daňové orgány zkoumaly otázku platnosti kupní smlouvy a dospěly na- příklad k závěru o její absolutní neplatnosti, pak by k této skutečnosti musel správce daně přihlédnout z úřední povinnosti jako ke sku- tečnosti vylučující předmětnou daň. Krajský soud však nesprávný úsudek žalo- vaného, učiněný v rozporu s obecně závazný- mi právními předpisy, ponechal bez povšim- nutí (za situace, kdy zodpovězení této otázky v daňovém řízení mohlo mít vliv na vznik daňové povinnosti, a navíc za situace, kdy ža- lobce jak v průběhu daňového, tak i soudní- ho řízení námitku neplatnosti smlouvy i ne- dostatečných důkazů uplatňoval), nevyložil ani, z jakých důvodů považuje závěr žalované- ho za správný, zatížil tak své rozhodnutí va- dou, jež zakládá podmínky pro zrušení toho- to rozsudku pro jeho nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů. 1115 Daňové řízení: doručování zástupci s omezenou plnou mocí k $ 17 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d. ř“) Pokud správce daně obdržel omezenou plnou moc ($ 17 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) teprve po vydání a odeslání platebních vý- měrů, avšak ještě před jejich doručením daňovému subjektu, zvolenému zástupci se tyto výměry již nedoručují. Právně rozhodným okamžikem pro běh odvolací lhůty a pro nabytí právní moci těchto výměrů je jejich doručení daňovému subjektu.
Pavel K. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z převodu nemovitostí, o kasační stíž-
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. října 2006
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu