č. 35/1993 Sb., č. 323/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Daňová povinnost z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkč- ních požitků se nevyměřuje, pouze se předepisuje k přímému placení. Zjis- tí-li tedy správce daně nedostatky v postupu plátce daně, předepíše plátci k přímému placení daňové částky, které ve stanovené lhůtě nebyly sraženy a odvedeny.
č. 35/1993 Sb., č. 323/1993 Sb. a č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) Daňová povinnost z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkč- ních požitků se nevyměřuje, pouze se předepisuje k přímému placení. Zjis- tí-li tedy správce daně nedostatky v postupu plátce daně, předepíše plátci k přímému placení daňové částky, které ve stanovené lhůtě nebyly sraženy a odvedeny.
Nejvyšší správní soud v souzené věci vycházel z ustanovení $ 32 odst. 7 d. ř., podle něhož „Chybíli v rozhodnutí ně- která z ostatních základních náležitos- tí, která dle povahy rozhodnutí musí být jejím obsahem, nebo odůvodnění v případech, kdy je zákon předepisuje, a nejde-li jen o zřejmou chybu v psaní či počítání, má to za následek neplatnost rozhodnutí. Splnění podmínek neplat- nosti ověří správce daně, který rozhod- nutí vydal“. Údaje, které ustanovení $ 32 odst. 2 téhož zákona považuje za základ- ní, jsou následující: označení oprávněné- ho správce daně, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, případně i číslo platebního výměru, datum podpisu rozhodnutí, kte- ré je dnem vydání rozhodnutí, přesné označení příjemce rozhodnutí, výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodováno, a jde-li o peněžité pl- nění, také částku a číslo účtu příslušné banky, na nějž má být částka zaplacena, lhůta plnění, poučení o místu, době a formě podání opravného prostředku s upozorněním na případné vyloučení odkladného účinku a vlastnoruční pod- pis pověřeného pracovníka správce da- ně s uvedením jména, příjmení a funkce, a otisk úředního razítka se státním zna- kem; tuto náležitost lze nahradit zaruče- ným elektronickým podpisem pracovní- ka a jeho kvalifikovaným certifikátem. Vybírání daně z příjmů ze závislé čin- nosti a funkčních požitků se však řídí zvláštní procesní úpravou obsaženou v $69 d.ř. Jedná se o stav, kdy plátce da- ně má povinnost daň srazit a odvést. Po- dle $ 69 odst. 1 d. ř. daň nebo úhradu na zajištění daně, kterou byl plátce daně po- vinen srazit nebo vybrat z daňového zá- kladu, odvede správci daně ve lhůtě sta- novené tímto nebo zvláštním zákonem. Pokud tyto daňové částky nebyly sraže- ny nebo vybrány ve stanovené výši nebo odvedeny ve stanovené lhůtě, předepíše správce daně plátci daně tyto částky k přímému placení. Daňová povinnost z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se tedy nevyměřuje, pouze se předepisuje k přímému placení. Zname- ná to, že správce daně má povinnost, zji- stíli nedostatky v postupu plátce daně, plátci předepsat k přímému placení roz- díl mezi daní, kterou srazil a odvedl, a da- ní, kterou dle platných právních předpi- sů srazit a odvést měl. Správce daně předepíše tedy plátci k přímému placení daňové částky, které ve stanovené lhůtě nebyly sraženy a odvedeny. Nejvyšší správní soud se neztotožnil s právním názorem krajského soudu tý- 321 819 kajícím se nicotnosti napadených roz- hodnutí, kterou soud dovodil ze skuteč- nosti, že výrok zmíněného platebního výměru obsahuje pouze uvedení celkové částky doměřené daně, přičemž neobsa- huje rozpis základu daně. Nejvyšší správní soud při zkoumání struktury platebního výměru, jako práv- ního aktu vydávaného správcem daně, tedy první instancí, a s přihlédnutím k procesním odlišnostem, za nichž je tento akt vydáván, a rovněž za situace, že stylistika a pořadí uváděných údajů není předmětem právní úpravy, uzavírá, že výrok zkoumaného platebního výměru začíná již svým označením, tedy údajem, že se jedná o platební výměr. Jiným způ- sobem nežli platebním výměrem nelze totiž v daňovém řízení závazně daňovou povinnost ukládat. Protože skladba pla- tebního výměru obsahuje pouze výrok a poučení o opravných prostředcích, ne- boť odůvodnění je v těchto případech zákonem vyloučeno, pak text, který se nachází za označením názvu tohoto roz- hodnutí, je nutně součástí výroku. Po- kud tedy zkoumaný platební výměr ve svém výroku odkázal na zprávu z daňové kontroly, na základě jejíhož zjištění se předepisuje daňová částka plátci daně k přímému placení, a vlastně slouží i ja- ko „odůvodnění“, uvedl i právní předpi- sy, podle nichž je rozhodováno, a uvedl částku daně, lhůtu, ve které má být pře- depsaná daň uhrazena, a účet, na který má být uhrazena, naplnil tak požadavky $ 32 odst. 2 d. ř. Takový platební výměr není neplatný ani nicotný právní akt. Požadavek na sdělení základu daně u da- ně z příjmů ze závislé činnosti a funkč- ních požitků a spojování jeho absence s důsledky nicotnosti právního aktu ne- odpovídá zákonné úpravě. Výše uvedené zákonem požadované náležitosti rozhod- nutí obsahovalo i rozhodnutí stěžovatele. 819 Daňové řízení: procesní úkony k $ 21 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 226/2002 Sb. (v textu též „daňový řád“) Z ustanovení $ 21 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a po- platků, vyplývá, že při posuzování procesního úkonu je rozhodující jeho obsah, a nikoliv to, jak je označen. Tato zásada však platí jen tehdy, je-li úkon účastníka určitý a srozumitelný nebo má-li potřebné náležitosti. Neu- možňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba v souladu s $ 21 odst. 8 citovaného zákona účastníka vyzvat, aby vady podá- ní odstranil. Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu však neu- možňuje, aby správce daně určitému a srozumitelnému úkonu přikládal ji- ný než účastníkem sledovaný smysl, obsah podání „domýšlel“ nebo činil závěry z jeho obsahu nevyplývající.
Pavel V. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů fyzických osob, o kasační stížnosti žalovaného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 10. listopadu 2005
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu