ňový řád“, „d. ř.“) Měnilli žalovaný rozhodnutí, jímž správce daně jedním výrokem uložil ZK) pokutu, stanovil její výši, splatnost a místo plnění, musí z výroku žalované- 976 ho jasně a jednoznačně vyplývat, v čem je odvoláním napadené rozhodnutí touto změnou dotčeno. Není na úkor srozumitelnosti závěru žalovaného o změně napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jestliže vedle konkretizované změny rozhodnutí (zde: změna výše pokuty) zároveň vyjád- ří, které části výroku nemění. Rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím nesrozumitelným [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
V prvé řadě se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda městský soud tím, že přezkoumával žalobou napadené rozhodnutí z hlediska procesních vad a napadené rozhodnutí pro jeho nepře- zkoumatelnost zrušil, ačkoliv tato vada nebyla žalobou namítána, nepřekročil meze soudního přezkumu stanovené vý 75 odst 2 s.ř s. Správní soudnictví je ovládáno zása- dou dispoziční. Je na žalobci, zda proti rozhodnutí správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně ur- čují jeho práva nebo povinnosti, bude brojit žalobou u soudu či nikoliv; je na něm, aby v případě, že se bude domáhat ochrany svých práv žalobou u soudu, jas- „ně vymezil, které výroky správního roz- hodnutí napadá, a v žalobních bodech pak specifikoval, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné ($ 71 s.
ř. s.). Soud je při pře- zkoumání správního rozhodnutí vázán rozsahem napadení, jak je žalobce ve své žalobě vymezí, a přezkoumá jen ty VÝ- roky rozhodnutí, které byly žalobou na- padeny, a jen v mezích žalobních bodů ($ 75 odst. 2 s. ř. s.). Soudní řád správní výslovně, nad rámec žalobní vázanosti, rozšiřuje soudní přezkum o zkoumání nicotnosti žalobou napadeného rozhod- nutí; k nicotnosti musí soud přihlížet a musí ji též svým rozhodnutím deklaro- vat, i když ji žalobce nenamítá. I bez ná- mitek však musí soud z úřední povinnos- ti přihlížet i k dalším těžkým procesním vadám, zejména k takovým, které — i když je žalobce sám v žalobě nenapadá - způ- sobují, že vadné rozhodnutí není mož- no přezkoumat z hlediska důvodnosti námitek v žalobě uplatněných.
Takovou vadou je nepochybně vada spočívající v nesrozumitelnosti rozhodnutí, která jej činí přezkumu nezpůsobilým. K ta- kové vadě musí soud přihlížet z úřední povinnosti i za účinnosti nové právní úpravy správního soudnictví; městský soud proto nepochybil, jestliže i bez ža- lobní námitky zkoumal, zda je žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelné, a poté, co dospěl k závěru, že tomu tak není, napadené rozhodnutí pro nepře- zkoumatelnost zrušil. O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil následovně: Z $ 50 odst. 6 daňového řádu vy- plývá povinnost odvolacího orgánu přezkoumat odvoláním napadené roz- hodnutí a v odůvodněných případech je změnit nebo zrušit, jinak odvolání zamítnout; jedná se o tři možné alter- nativy rozhodnutí, které se navzájem vylučují.
Výrokem tedy musí odvolací orgán vyjádřit, zda odvoláním napade- né rozhodnutí správního orgánu prv- ního stupně (popř. napadené výroky jeho rozhodnutí) ruší, nebo jej mění a jakým způsobem jej mění, anebo - ne- shledá-li odvolání důvodným - odvolá- ní zamítnout; jiným způsobem odvolací orgán rozhodnout nemůže. Rozhodu- je-li odvolací orgán o změně odvoláním napadeného výroku rozhodnutí, je pro určitost a srozumitelnost takového roz- hodnutí nezbytné, aby z výroku rozhod- nutí jednoznačně vyplývalo, v čem tato změna spočívá; jinak řečeno, z rozhod- nutí správního orgánu prvního stupně a jej měnícího rozhodnutí odvolacího orgánu musí být jednoznačné, o čem a jak bylo rozhodnuto.
Městskému soudu je třeba přisvědčit v tom, že odvoláním napadeným rozhod- nutím rozhodoval správce daně jedním " výrokem, jímž uložil pokutu, stanovil její výši, její splatnost a místo plnění. Měnilli proto žalovaný takové rozhod- nutí, musí z výroku odvolacího orgánu jasně a jednoznačně vyplývat, v čem je odvoláním napadené rozhodnutí touto změnou dotčeno. Z výroku rozhodnutí správce daně a z rozhodnutí žalovaného zcela mimo pochybnost vyplývá, že žalo- vaný k podanému odvolání výrok napa- deného rozhodnutí změnil, a to v té jeho části, jíž byla stanovena výše uložené pokuty.
Není na úkor srozumitelnosti závěru žalovaného o změně napadené- ho rozhodnutí správního orgánu první- ho stupně, jestliže vedle konkretizované změny rozhodnutí (změna výše poku- ty) zároveň vyjádřil, které části výroku nemění. Rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím nesrozumitelným a kasač- 979 375 vu ní stížnost je důvodná. Nejvyšší správní soud proto podle $ 110 odst. 1 s. ř. s. zru- šil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení. (Šk) 375 Azyl: neurčitý právní pojem a správní uvážení k $ 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb. Ustanovení $ 14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, je kombinací neurčitého právního pojmu a správního uvážení, kdy neurčitým právním pojmem je „případ zvláštního zřetele hodný“ a vlastní rozhodnutí správního orgánu vyjádřené slovy „lze udělit humanitární azyl“ přestavuje správní uvážení.
Akciová společnost Č. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu