Osoba poškozená jednáním pachatele správního deliktu podle $ 15 odst. 3 záko- na č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009 není přímo dotčena na svých veřejných subjektivních právech nebo povinnostech vydáním rozhodnutí © tomto správním deliktu ani jeho případným zrušením, a nesplňuje tak podle $ 34 odst. 1 s. ř. s. materiální podmínku pro uznání za osobu zúčastněnou na řízení o ža- lobě proti tomuto rozhodnutí. x% xx
Osoba poškozená jednáním pachatele správního deliktu podle $ 15 odst. 3 záko- na č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 17. 11. 2009 není přímo dotčena na svých veřejných subjektivních právech nebo povinnostech vydáním rozhodnutí © tomto správním deliktu ani jeho případným zrušením, a nesplňuje tak podle $ 34 odst. 1 s. ř. s. materiální podmínku pro uznání za osobu zúčastněnou na řízení o ža- lobě proti tomuto rozhodnutí. x% xx
III. Posouzení věci rozšířeným senátem C...) [17] Při posouzení přednesené práv- ní otázky pak rozšířený senát vycházel z ná- sledujících úvah: institut osoby zúčastněné na řízení byl zaveden do procesních předpi- sů ve správním soudnictví $ 34 s, ř. s. s účin- ností od 1. 1. 2003. Základní materiální pod- mínkou pro tento typ účastenství na řízení je přímé dotčení osoby na jejích veřejných sub- jektivních právech či povinnostech vydaným rozhodnutím, případně tím, že by takové roz- hodnutí bylo zrušeno, formální podmínkou pak její výslovné prohlášení, že takovéto prá- vo bude v řízení uplatňovat. Uvedené ustano- vení řeší určité nedostatky předchozí právní úpravy, kdy v řízení o žalobě podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu ve znění platném do 31. 12. 2002 mohli být účastníky jen žalobce a žalovaný, i když ve správním řízení vystupovalo více účastníků a výsledkem soudního řízení mohla být do- tčena i jejich práva, naopak v řízení o oprav- ném prostředku podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu byli účastníky ne- jen žalobce a žalovaný, ale i všichni ti, kdo ji- mi byli v řízení před správním orgánem, bez ohledu na skutečnost, zda měli zájem svá prá- va v soudním řízení uplatňovat. [18] Z kontextu navazujících právních úprav je však zřejmé, že institut osoby zúčast- něné na řízení slouží především k ochraně práv ostatních účastníků předchozího správ- ního řízení, z požadavku přímého dotčení na veřejných subjektivních právech, jakožto ma- teriální podmínky účastenství na řízení, pak plyne, že toto právo může v přezkumném ří- zení soudním úspěšně uplatnit v zásadě jen takovýto účastník. [19] V daném případě byl předmětem správního řízení správní delikt žalobkyně na úseku cenových předpisů, konkrétně poruše- ní $ 15 odst. 3 zákona o cenách ve znění účin- ném do 17. 11. 2009. Na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád s výjimkou od- chylné úpravy přímo v zákoně o cenách. Jedi- ným účastníkem takového řízení je tedy vzhledem k $ 17 zákona o cenách ve znění platném do 17. 11. 2009 (nyní $ 16 citovaného zákona) v návaznosti na $ 27 odst. 1 písm. b) správního řádu žalobkyně. Stěžovatelka pak není v řízení o správním deliktu účastníkem řízení nejen podle $ 27 odst. 1, ale ani podle $ 27 odst. 2 správního řádu, neboť $ 18 záko- na o cenách toliko deklaruje, že rozhodnutí o pokutě za správní delikt není překážkou pro uplatnění nároku na vydání neoprávně- ného majetkového prospěchu, aniž by však uvedený zákon tyto nároky v kterékoliv své části dále jakkoliv upravoval. Stěžovatelka tak nemá ve správním řízení ani postavení ob- dobné postavení poškozeného podle $ 72 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. [20] Tomuto závěru ostatně odpovídá i průběh správního řízení a postup správních orgánů v projednávané věci. Stěžovatelka, jak sama uvádí, dala k zahájení řízení pouze pod- nět, správní orgány s ní jako s účastníkem ří- zení nejednaly, rozhodnutí ve věci jí nedoru- čovaly a o výsledku cenové kontroly, kterou správní orgán zahájil na základě jejího pod- 215 2509 nětu, ji informovaly jen přípisem Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 12. 11. 2009. © výsledku řízení o správním deliktu a rovněž o podané žalobě se pak stěžovatelka dozvěděla na základě žádosti podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k in- formacím, z přípisu téhož orgánu ze dne 15. 2. 2010. [21] Rozhodnutím o správním deliktu ža- lobkyně tedy nedošlo k zásahu.do jakéhokoliv veřejného subjektivního práva či povinnosti stěžovatelky, koneckonců takovéto zkrácení ona sama původně ani netvrdila a dovozuje je až v kasační stížnosti poté, co nedostatek do- tčení na jejích veřejných subjektivních právech učinil hlavním důvodem svého rozhodnutí městský soud. Tvrdili nyní, že případným zrušením napadeného správního rozhodnutí může být dotčeno její „veřejné subjektivní právo na kontrolu souladnosti ceny požado- vané žalobkyní se zákonem o cenách a na případné vyčíslení nepřiměřeného majetko- vého prospěchu“, pak je možno jen ve struč- nosti podotknout, že žádné takové veřejné subjektivní právo stěžovatelka nemá. Kontro- lu cen svěřuje $ 14 zákona o cenách výhradně příslušným cenovým orgánům, účast jiných subjektů v tomto procesu se v době vydání napadeného rozhodnutí omezovala jen na možnost oznámení porušení cenových před- pisů podle $ 16 odst. 1 zákona o cenách bez nároku na zahájení správního řízení či jakou- koliv účast v něm. Zákon o cenách v součas- ném znění pak výslovně neupravuje ani to. [22] Rozšířený senát nikterak nepopírá, že stěžovatelka má právní zájem na výsledku řízení o uložení pokuty za porušení ceno- vých předpisů, který vyplývá z jejích vzájem- ných soukromoprávních vztahů se žalobkyýní, z hlediska charakteru zásahu do práv se však jedná nanejvýš o dotčení nepřímé, navíc o do- tčení na právech soukromých, nikoliv veřej- ných. Stěžovatelka tudíž pro uznání za osobu zúčastněnou na řízení o žalobě proti rozhod- nutí žalovaného ze dne 30. 9. 2009 nesplňuje materiální podmínky uvedené v $ 34 s. ř. s. [23] Rozšířený senát se tedy v plném roz- sahu ztotožnil jak s právním názorem vy- jádřeným městským soudem v napadeném usnesení, tak především s právním názorem prvního senátu obsaženým v jeho usnesení o předložení věci, na jehož výstižné odůvod- nění v dalším pro stručnost odkazuje. Za ne- správný naopak považuje názor osmého se- nátu prezentovaný v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2008, čj. 8 Aps 8/2007-90, který byl navíc vysloven mimo rámec rozhodovacích důvodů této věci a k otázce přímého dotčení veřejných subjektivních práv neobsahoval podrobnější argumentaci. Řízení před soudem: zastavení řízení o kasační stížnosti Mezinárodní ochrana: změna místa hlášeného pobytu k $ 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České re- publiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 217/2002 Sb., č. 519/2002 Sb., č. 350/2005 Sb. a č. 165/2006 Sb. Pokud je žalovaným podána kasační stížnost proti zrušujícímu rozsudku kraj- ského soudu ve věci mezinárodní ochrany, nelze řízení o kasační stížnosti zastavit podle $ 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, z důvodu, že se žadatel o udělení meziná- rodní ochrany po vydání rozsudku krajského soudu nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznátnil.
Akciová společnost Czech Coal proti Ministerstvu financí o uložení pokuty, o kasační stížnosti akciové společnosti Energotrans.
by zúčastněné, nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť mu soud v rámci tohoto řízení neuložil žádné povinnosti, žalobkyni a žalovanému pak nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť v tomto řízení soud nerozhodoval ve věci samé.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 8. listopadu 2011
JUDr. Josef Baxa
předseda rozšířeného senátu