Bylo všeobecně rozšířeným omylem, že v e-mailové adrese nemohou být použity znaky s diakritickými znaménky (háčky a čárky). I když správní orgán nedoručil své rozhodnutí na takovou adresu, sdělenou zmocněncem účastníka správního řízení (§ 19 odst. 3 správního řádu), jde o účinné doručení, jestliže bylo rozhodnutí následně doručeno, byť fikcí, na adresu, kterou si zmocněnec, vystupující v bezpočtu obdobných řízení, určil jako adresu pro doručování v centrální evidenci obyvatel (§ 20 odst. 1 téhož zákona).
I. JUDIKÁTY
kyně .
Městský úřad Pelhřimov (správní orgán I . stupně) svým rozhodnutím ze dne 15 . 1 . 2014 uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 125c odst . 1 písm . f) bodu 4 zákona č . 361/2000 Sb ., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu) . Dopustila se ho tím, že dne 23 . 9 . 2013 v 10:25 hod . na pozemní komunikaci v obci Starý Pelhřimov při řízení motorového vozidla tovární značky Hyundai překročila povolenou rychlost 50 km/hod . o 12 km/hod . Za to jí byla uložena pokuta ve výši 2 000 Kč . Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 30 . 6 . 2014 zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I . stupně .
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného namítala žalobkyně nezákonnost napadeného rozhodnutí z důvodu jeho doručení po uplynutí zákonné lhůty jednoho roku dle § 20 odst . 1 zákona č . 200/1990 Sb ., o přestupcích . Obecný zmocněnec žalobkyně totiž v řízení před správním orgánem I . stupně požádal o doručování písemností na e-mailovou adresu obecny@zástupce .eu . Žalovaný ale doručil napadené rozhodnutí na adresu zmocněnce žalobkyně uvedenou v centrální evidenci obyvatel, a proto nebylo možné aplikovat ustanovení o doručení fikcí . Rozhodnutí bylo doručeno až v momentě nahlédnutí zástupce
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 7 –8/2016
žalobkyně do spisu dne 26 . 1 . 2015 . Odpovědnost za daný přestupek však zanikla již dne 24 . 9 . 2014 .
Krajský soud v Českých Budějovicích žalobu usnesením ze dne 28 . 4 . 2015, čj . 10 A 41/2015-16, odmítl pro opožděnost . Poté, co bylo napadené rozhodnutí zmocněnci žalobkyně doručeno na jím zvolenou e-mailovou adresu dne 30 . 6 . 2014, potvrdil přijetí bez zaručeného elektronického podpisu . Prokazatelně se tedy nepodařilo doručit na uvedenou elektronickou adresu, rozhodnutí bylo řádně žalobkyni doručeno na adresu zmocněncova trvalého pobytu dne 14 . 7 . 2014, tak, jak vyžaduje § 19 odst . 8 věta druhá správního řádu . Žaloba byla podána dne 3 . 3 . 2015, lhůta pro její podání však žalobkyni marně uplynula dne 15 . 9 . 2014 .
Proti usnesení krajského soudu se žalobkyně (stěžovatelka) bránila kasační stížností . Stěžovatelka považovala usnesení krajského soudu o odmítnutí žaloby za nezákonné . Podstatné pro posouzení včasnosti podání žaloby bylo určení data doručení žalobou napadeného rozhodnutí stěžovatelce . Zmocněnec stěžovatelky během řízení požádal správní orgány o doručování písemností na adresu obecny@zástupce .eu . Stěžovatelka měla však za to, že žalovaný na tuto adresu rozhodnutí
nevypravil, neboť na uvedenou adresu nebylo žádné doručeno, a ve svém vyjádření k žalobě konstatoval, že rozhodnutí vypravil na adresu obecny@zastupce .eu s vědomím rozdílu v diakritice v názvu domény této elektronické adresy . Přijetí písemnosti zmocněnec stěžovatelky tedy potvrdit nemohl, jelikož nebyla doručena na jeho adresu pro doručování . V takovém případě nebylo možné dovozovat účinky doručení fikcí na adresu zmocněncova trvalého pobytu . Za okamžik doručení rozhodnutí bylo nutno považovat okamžik, kdy se zmocněnec stěžovatelky osobně dostavil ke správnímu orgánu za účelem nahlédnutí do spisu, tedy dne 26 . 1 . 2015 . Žaloba podaná dne 3 . 3 . 2015 byla včasná, neboť posledním dnem lhůty pro podání žaloby byl den 26 . 3 . 2015 .
Nejvyšší správní soud kasační stížnost za-
mítl .
Z odůvodnění:
IV.
Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
(…) [10] Krajský soud odmítl žalobu z důvodu opožděnosti . Dle stěžovatelky k opožděnému podání žaloby nedošlo, neboť žalovaný odeslal rozhodnutí na adresu trvalého pobytu jejího zmocněnce, aniž by tomu předcházel řádný pokus o vypravení dané písemnosti na jeho elektronickou adresu pro doručování . V důsledku toho měl podle stěžovatelky soud při stanovení počátku běhu lhůty k podání žaloby vycházet až z data uskutečněného nahlédnutí do spisu, a nikoliv z data doručení rozhodnutí na adresu trvalého pobytu zmocněnce stěžovatelky .
[11] Nejvyšší správní soud došel k závěru, že žaloba byla opožděná a její odmítnutí krajským soudem v souladu s právním řádem .
[12] Jako prioritní způsob doručování písemností uvádí § 19 odst . 1 správního řádu doručování prostřednictvím datové schránky . Pokud má fyzická osoba zřízenou datovou schránku, jsou správní orgány povinny doručovat písemnosti prostřednictvím ní . Jak uvádí stěžovatelka v kasační stížnosti, zmoc-
něnec stěžovatelky v době probíhajícího řízení před správními orgány zřízenou datovou schránku neměl, ty proto neměly povinnost doručovat rozhodnutí tímto způsobem .
[13] Podle § 20 odst . 1 správního řádu platí: „Fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání.“
[14] Podle citovaného ustanovení se fyzické osobě písemnost doručuje v případě, že nemá zřízenou datovou schránku, na adresu pro doručování podle § 19 odst . 3 správního řádu a poté na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, popř . na adresu trvalého pobytu . Ustanovení § 23 odst . 1 správního řádu pak stanoví, že se písemnost uloží, nebyl-li v případě doručování podle § 20 správního řádu adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle tohoto ustanovení .
[15] Mezi stěžovatelkou a žalovaným není sporu o tom, že zmocněnec stěžovatelky požádal v průběhu správního řízení o doručování na e-mailovou adresu obecny@zástupce .eu a že jak správní orgán I . stupně, tak žalovaný po marných pokusech o doručování na adresu obecny@zastupce .eu (s vědomím rozdílu v diakritice) doručovali na adresu trvalého pobytu zmocněnce . Jak vyplývá již z vyjádření žalovaného k žalobě, žalovaný takto postupoval, neboť je mu z úřední činnosti známo, že na zmocněncem uvedenou adresu nelze účinně doručovat z důvodu použití diakritiky .
[16] Nejvyššímu správnímu soudu je známo, že na internetové doméně „.eu“ je možné zřizovat domény druhého řádu i s použitím diakritiky . Tato informace však není všeobecně známá, a tím spíše nebyla známa v roce 2014, tedy v době řízení před správními orgány v posuzované věci . Postup žalovaného je proto pochopitelný, a to i s ohledem na
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 7– 8/2 016
Jana M . proti Krajskému úřadu kraje Vysočina o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalob-