[57] Nelze ani souhlasit s korekcí stěžovatele v rozhodnutí o odvolání spočívající
v tom, že celní úřad měl při vrácení přeplatku vzniklého v důsledku nezákonného
(nicotného) rozhodnutí postupovat dle
§ 155 daňového řádu z roku 2009, a nikoliv
dle § 254 uvedeného zákona . Úprava vracení přeplatku vzniklého v důsledku zrušení,
změny nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí, stejně tak jako s tím související úrok z neoprávněného jednání správce daně, který se
předepíše na osobní účet daňového subjektu
z úřední povinnosti, je úpravou, která je ve
vztahu k obecné úpravě vrácení přeplatku
stanovené v § 155 daňového řádu z roku
2009 úpravou zvláštní .
Na základě místního šetření ze dne 14 . 6 .
2013 Finanční úřad pro hlavní město Prahu
zjistil, že se žalobkyně na adrese svého sídla
nevyskytuje, neboť se jedná o virtuální sídlo,
přičemž pošta adresovaná žalobkyni je přeposílána na adresu ve Vodňanech . Při místním šetření ze dne 13 . 11 . 2013 na uvedené
adrese ve Vodňanech Finanční úřad pro Jihočeský kraj zjistil, že zde žalobkyně uskutečňuje veškerou podnikatelskou činnost .
Odvolací finanční ředitelství rozhodlo
dne 3 . 12 . 2013 podle § 18 daňového řádu
o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy všech daní žalobkyně, s výjimkou daně
z nemovitých věcí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na
Finanční úřad pro Jihočeský kraj . Žalovaný
napadeným rozhodnutím zamítl odvolání
žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Odvolacího
finančního ředitelství .
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou Krajský soud v Brně
rozsudkem ze dne 11 . 7 . 2016, čj . 30 Af
44/2014-30, zamítl . Krajský soud souhlasil se
žalovaným, že byly splněny podmínky k delegaci z důvodu její účelnosti . Na adrese formálního sídla žalobkyně není možné vykonávat
jeho podnikatelskou činnost (opravy motorových vozidel, výměna autoskel, příprava
vozů na STK aj .) . Z hlediska správy daní je
rozhodné, kde se nachází skutečná ekonomická činnost daňového subjektu . V případě
žalobkyně to jsou Vodňany . Proto je efektivnější, aby správu daní prováděl finanční úřad,
v jehož obvodu působnosti je provozovna
žalobkyně . Žalobkyně neuvedla konkrétně,
v čem by jí delegace mohla zvýšit náklady či
jinak omezit práva .
Proti rozsudku krajského soudu podala
žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost,
v níž namítala, že krajský soud nesprávně
posoudil právní otázku týkající se delegace .
Správní rozhodnutí neobsahuje pravidla, jimiž se mají správní orgány řídit při delegaci,
proto je jednání a rozhodování žalovaného
nepřezkoumatelné . Krajský soud se touto
námitkou nezabýval a pouze se ztotožnil se
závěry správních orgánů . Dále stěžovatelka
rozporovala i samotný závěr o účelnosti delegace . Podmínkou pro oprávněnost tvrzení
větší efektivity správy daní je nástin ekonomického vyčíslení . Krajský soud nastolil stav, ve kterém stačí, aby správní orgán
„cosi“ (o efektivnosti) tvrdil s tím, že se ani
v budoucnu nemusí nějaká efektivnost skutečně projevit . Poslední námitka směřovala
do určení konkrétního územního pracoviště
správce daně . Žalovaný neměl kompetenci
stanovit konkrétní územní pracoviště, mohl
pouze delegovat správu daní z jednoho správce daně na jiného . Rovněž nebyly dány důvody, aby žalovaný zvolil územní pracoviště ve
Vodňanech . Správa daní nebyla nijak navázána na adresu provozovny . Veškeré úkony vůči
správci daně byly činěny prostřednictvím
daňového poradce v Písku, kde je uloženo
účetnictví žalobkyně . Pokud bude v budoucnu zahájena daňová kontrola, neexistuje lepší místo pro její provedení než Písek, kde již
je kapacitně přiměřené územní pracoviště
správce daně .
Nejvyšší správní soud kasační stížnost za-
mítl .
Z odůvodnění:
III.
Posouzení věci
Nejvyšším správním soudem
(…) [13] Dále se Nejvyšší správní soud
zabýval posouzením právní otázky, které stěžovatelka považuje za nesprávné . Problematika delegace je upravena v § 18 daňového
řádu . Dle odstavce 1 tohoto ustanovení „[n]a
žádost daňového subjektu nebo z podnětu
správce daně může nejblíže společně nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného
věcně příslušného správce daně, jestliže je
to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní
potřebné mimořádné odborné znalosti; včas
podané odvolání proti rozhodnutí o delegaci má odkladný účinek“ . Jak bylo již uvedeno
v předchozím odstavci, z uvedeného ustanovení vyplývají dvě základní (nikoli kumulativní, nýbrž alternativní) kritéria pro delegaci,
a to účelnost delegace nebo nezbytnosti
mimořádných odborných znalostí, kterými
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 12 /2016
místně příslušný správce daně nedisponuje .
V nyní posuzované věci bylo aplikováno kritérium účelnosti, a proto se Nejvyšší správní
soud zabýval posouzením naplnění pouze tohoto kritéria .
[57] Nelze ani souhlasit s korekcí stěžovatele v rozhodnutí o odvolání spočívající
v tom, že celní úřad měl při vrácení přeplatku vzniklého v důsledku nezákonného
(nicotného) rozhodnutí postupovat dle
§ 155 daňového řádu z roku 2009, a nikoliv
dle § 254 uvedeného zákona . Úprava vracení přeplatku vzniklého v důsledku zrušení,
změny nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí, stejně tak jako s tím související úrok z neoprávněného jednání správce daně, který se
předepíše na osobní účet daňového subjektu
z úřední povinnosti, je úpravou, která je ve
vztahu k obecné úpravě vrácení přeplatku
stanovené v § 155 daňového řádu z roku
2009 úpravou zvláštní .
Na základě místního šetření ze dne 14 . 6 .
2013 Finanční úřad pro hlavní město Prahu
zjistil, že se žalobkyně na adrese svého sídla
nevyskytuje, neboť se jedná o virtuální sídlo,
přičemž pošta adresovaná žalobkyni je přeposílána na adresu ve Vodňanech . Při místním šetření ze dne 13 . 11 . 2013 na uvedené
adrese ve Vodňanech Finanční úřad pro Jihočeský kraj zjistil, že zde žalobkyně uskutečňuje veškerou podnikatelskou činnost .
Odvolací finanční ředitelství rozhodlo
dne 3 . 12 . 2013 podle § 18 daňového řádu
o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy všech daní žalobkyně, s výjimkou daně
z nemovitých věcí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, z Finančního úřadu pro hlavní město Prahu na
Finanční úřad pro Jihočeský kraj . Žalovaný
napadeným rozhodnutím zamítl odvolání
žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Odvolacího
finančního ředitelství .
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou Krajský soud v Brně
rozsudkem ze dne 11 . 7 . 2016, čj . 30 Af
44/2014-30, zamítl . Krajský soud souhlasil se
žalovaným, že byly splněny podmínky k delegaci z důvodu její účelnosti . Na adrese formálního sídla žalobkyně není možné vykonávat
jeho podnikatelskou činnost (opravy motorových vozidel, výměna autoskel, příprava
vozů na STK aj .) . Z hlediska správy daní je
rozhodné, kde se nachází skutečná ekonomická činnost daňového subjektu . V případě
žalobkyně to jsou Vodňany . Proto je efektivnější, aby správu daní prováděl finanční úřad,
v jehož obvodu působnosti je provozovna
žalobkyně . Žalobkyně neuvedla konkrétně,
v čem by jí delegace mohla zvýšit náklady či
jinak omezit práva .
Proti rozsudku krajského soudu podala
žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost,
v níž namítala, že krajský soud nesprávně
posoudil právní otázku týkající se delegace .
Správní rozhodnutí neobsahuje pravidla, jimiž se mají správní orgány řídit při delegaci,
proto je jednání a rozhodování žalovaného
nepřezkoumatelné . Krajský soud se touto
námitkou nezabýval a pouze se ztotožnil se
závěry správních orgánů . Dále stěžovatelka
rozporovala i samotný závěr o účelnosti delegace . Podmínkou pro oprávněnost tvrzení
větší efektivity správy daní je nástin ekonomického vyčíslení . Krajský soud nastolil stav, ve kterém stačí, aby správní orgán
„cosi“ (o efektivnosti) tvrdil s tím, že se ani
v budoucnu nemusí nějaká efektivnost skutečně projevit . Poslední námitka směřovala
do určení konkrétního územního pracoviště
správce daně . Žalovaný neměl kompetenci
stanovit konkrétní územní pracoviště, mohl
pouze delegovat správu daní z jednoho správce daně na jiného . Rovněž nebyly dány důvody, aby žalovaný zvolil územní pracoviště ve
Vodňanech . Správa daní nebyla nijak navázána na adresu provozovny . Veškeré úkony vůči
správci daně byly činěny prostřednictvím
daňového poradce v Písku, kde je uloženo
účetnictví žalobkyně . Pokud bude v budoucnu zahájena daňová kontrola, neexistuje lepší místo pro její provedení než Písek, kde již
je kapacitně přiměřené územní pracoviště
správce daně .
Nejvyšší správní soud kasační stížnost za-
mítl .
Z odůvodnění:
III.
Posouzení věci
Nejvyšším správním soudem
(…) [13] Dále se Nejvyšší správní soud
zabýval posouzením právní otázky, které stěžovatelka považuje za nesprávné . Problematika delegace je upravena v § 18 daňového
řádu . Dle odstavce 1 tohoto ustanovení „[n]a
žádost daňového subjektu nebo z podnětu
správce daně může nejblíže společně nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného
věcně příslušného správce daně, jestliže je
to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní
potřebné mimořádné odborné znalosti; včas
podané odvolání proti rozhodnutí o delegaci má odkladný účinek“ . Jak bylo již uvedeno
v předchozím odstavci, z uvedeného ustanovení vyplývají dvě základní (nikoli kumulativní, nýbrž alternativní) kritéria pro delegaci,
a to účelnost delegace nebo nezbytnosti
mimořádných odborných znalostí, kterými
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 12 /2016
místně příslušný správce daně nedisponuje .
V nyní posuzované věci bylo aplikováno kritérium účelnosti, a proto se Nejvyšší správní
soud zabýval posouzením naplnění pouze tohoto kritéria .
[14] Pojem „účelnost“ ve smyslu § 18
odst . 1 daňového řádu je neurčitým právním
pojmem, jenž správní orgán interpretuje
a aplikuje na konkrétní věc . Je proto nutné,
aby dostatečně zjistil skutkový stav a v jeho
kontextu si následně vyložil tento pojem .
V posuzované věci správní orgány při místních šetřeních zjistily, že stěžovatelka má na
adrese v Praze pouze formální sídlo, přičemž
poštovní zásilky jsou jí přeposílány na adresu
ve Vodňanech . Na adrese ve Vodňanech se
pak nachází provozovna stěžovatelky . Z předmětu stěžovatelčiných podnikatelských činností vyplývá, že poskytuje služby v oblasti
oprav motorových vozidel, oprav čelních
skel vozidel, přípravy vozidel na STK aj . Na
adrese formálního sídla není možné, aby tam
stěžovatelka realizovala své podnikatelské
činnosti . V případě sídla stěžovatelky se jedná pouze o tzv . „virtuální sídlo“ (obvykle se
jedná o úplatné poskytnutí služeb třetí osobou, které spočívají v poskytnutí místa pro
zřízení sídla podnikatele, přeposílání poštovních zásilek aj .) . Tuto skutečnost stěžovatelka
nerozporovala, stejně jako nikdy nepopřela,
že podnikatelské aktivity realizuje v provozovně ve Vodňanech . Proto lze souhlasit se
závěry správních orgánů i krajského soudu,
že delegace místní příslušnosti z Finančního
úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční
úřad pro Jihočeský kraj sledovala zcela legitimní cíl, a to zjednodušit a zefektivnit komunikaci mezi správcem daně a stěžovatelkou,
resp . umožnit správci daně nadanému znalostí místních poměrů např . provádět efektivněji místní šetření či daňovou kontrolu . Je zcela
logické, že místní šetření či daňovou kontrolu, které mohou vést ke správnému vyměření
daňové povinnosti, nebude možné účelně
provést v místě formálního sídla stěžovatelky . K námitce, že správní orgán ve správním
rozhodnutí ekonomicky nenastínil účelnost
delegace, soud konstatuje, že účelnost nemusí nutně spočívat pouze ve snížení nákladů
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 12/2016
souvisejících se správou daní, nýbrž např .
i v uspořeném čase v důsledku zkrácení vzdálenosti mezi delegovaným správcem daně
a stěžovatelkou či možnostem efektivnější
kontroly stěžovatelky ze strany správce daně,
aj . Navíc v nyní posuzované věci je účelnost
delegace místní příslušnosti naprosto zřejmá
ze zjištěného skutkového stavu .
[14] Pojem „účelnost“ ve smyslu § 18
odst . 1 daňového řádu je neurčitým právním
pojmem, jenž správní orgán interpretuje
a aplikuje na konkrétní věc . Je proto nutné,
aby dostatečně zjistil skutkový stav a v jeho
kontextu si následně vyložil tento pojem .
V posuzované věci správní orgány při místních šetřeních zjistily, že stěžovatelka má na
adrese v Praze pouze formální sídlo, přičemž
poštovní zásilky jsou jí přeposílány na adresu
ve Vodňanech . Na adrese ve Vodňanech se
pak nachází provozovna stěžovatelky . Z předmětu stěžovatelčiných podnikatelských činností vyplývá, že poskytuje služby v oblasti
oprav motorových vozidel, oprav čelních
skel vozidel, přípravy vozidel na STK aj . Na
adrese formálního sídla není možné, aby tam
stěžovatelka realizovala své podnikatelské
činnosti . V případě sídla stěžovatelky se jedná pouze o tzv . „virtuální sídlo“ (obvykle se
jedná o úplatné poskytnutí služeb třetí osobou, které spočívají v poskytnutí místa pro
zřízení sídla podnikatele, přeposílání poštovních zásilek aj .) . Tuto skutečnost stěžovatelka
nerozporovala, stejně jako nikdy nepopřela,
že podnikatelské aktivity realizuje v provozovně ve Vodňanech . Proto lze souhlasit se
závěry správních orgánů i krajského soudu,
že delegace místní příslušnosti z Finančního
úřadu pro hlavní město Prahu na Finanční
úřad pro Jihočeský kraj sledovala zcela legitimní cíl, a to zjednodušit a zefektivnit komunikaci mezi správcem daně a stěžovatelkou,
resp . umožnit správci daně nadanému znalostí místních poměrů např . provádět efektivněji místní šetření či daňovou kontrolu . Je zcela
logické, že místní šetření či daňovou kontrolu, které mohou vést ke správnému vyměření
daňové povinnosti, nebude možné účelně
provést v místě formálního sídla stěžovatelky . K námitce, že správní orgán ve správním
rozhodnutí ekonomicky nenastínil účelnost
delegace, soud konstatuje, že účelnost nemusí nutně spočívat pouze ve snížení nákladů
SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 12/2016
souvisejících se správou daní, nýbrž např .
i v uspořeném čase v důsledku zkrácení vzdálenosti mezi delegovaným správcem daně
a stěžovatelkou či možnostem efektivnější
kontroly stěžovatelky ze strany správce daně,
aj . Navíc v nyní posuzované věci je účelnost
delegace místní příslušnosti naprosto zřejmá
ze zjištěného skutkového stavu .
[15] Obdobný názor na účelnost delegace místní příslušnosti lze nalézt i v odborné
literatuře, dle které „[z] hlediska účelnosti
lze však přijmout závěr, že k delegaci může
dojít tehdy, pokud se sídlo daňového subjektu zapsané do veřejného rejstříku liší od
skutečného sídla, avšak nemůže docházet
k paušálním změnám místní příslušnosti
v důsledku existence tzv. virtuálních sídel
bez toho, aby se správce daně řádným způsobem neseznámil s důvody existence takových a obdobných forem sídel (povaha činnosti daňového subjektu, např. poradenství,
IT), neboť nikoliv každá ekonomická činnost vyžaduje trvalé kancelářské či provozní
prostory. Pouhá existence virtuálního sídla
daňového subjektu je tak pro jeho delegaci
nedostatečná z důvodu, že mimo virtuální
adresu může daňový subjekt vázat k dosavadnímu správci daně i jiná okolnost mající
úzký vztah ke správě daní. Jedná se zejména
o vedení a existenci (archivaci) účetnictví
v obvodu místní příslušnosti dožadujícího
správce daně.“ (Lichnovský, O .; Ondrýsek, R .
a kol . Daňový řád. 3 . vyd . Praha : C . H . Beck,
2016, s . 90 .)
[15] Obdobný názor na účelnost delegace místní příslušnosti lze nalézt i v odborné
literatuře, dle které „[z] hlediska účelnosti
lze však přijmout závěr, že k delegaci může
dojít tehdy, pokud se sídlo daňového subjektu zapsané do veřejného rejstříku liší od
skutečného sídla, avšak nemůže docházet
k paušálním změnám místní příslušnosti
v důsledku existence tzv. virtuálních sídel
bez toho, aby se správce daně řádným způsobem neseznámil s důvody existence takových a obdobných forem sídel (povaha činnosti daňového subjektu, např. poradenství,
IT), neboť nikoliv každá ekonomická činnost vyžaduje trvalé kancelářské či provozní
prostory. Pouhá existence virtuálního sídla
daňového subjektu je tak pro jeho delegaci
nedostatečná z důvodu, že mimo virtuální
adresu může daňový subjekt vázat k dosavadnímu správci daně i jiná okolnost mající
úzký vztah ke správě daní. Jedná se zejména
o vedení a existenci (archivaci) účetnictví
v obvodu místní příslušnosti dožadujícího
správce daně.“ (Lichnovský, O .; Ondrýsek, R .
a kol . Daňový řád. 3 . vyd . Praha : C . H . Beck,
2016, s . 90 .)
[16] Skutečnost, že stěžovatelčiny účetní
dokumenty jsou v sídle jejího daňového poradce v Písku, není důvodem pro konstatování, že nebylo splněno kritérium účelnosti .
Místní šetření či daňová kontrola nejsou vázány pouze na místo uložení účetních dokumentů, nýbrž je možné kontrolovat a zjišťovat informace i při realizaci podnikatelských
aktivit stěžovatelky přímo v místě jeho provozovny . Rovněž je nutné zmínit, že daňového poradce může daňový subjekt změnit
relativně snadno a často . Změnu místa, kde
daňový subjekt vyvíjí obdobné podnikatelské aktivity, pak nebude možné provádět
stejně často a snadno, a proto je vhodné, po-
Společnost s ručením omezeným Auto Šíma proti Generálnímu finančnímu ředitelství o delegaci místní příslušnosti, o kasační stížnosti žalobkyně . z neoprávněného jednání správce daně dle
§ 254 odst . 2 daňového řádu z roku 2009,
který se uplatní u neoprávněného vymáhání . Tento závěr je však pro posouzení právě projednávané věci zcela irelevantní . Jak
ostatně již Nejvyšší správní soud konstatoval
v rozsudku čj . 6 As 152/2014-78: „Pokuta
byla uložena a vybrána ve prospěch státního rozpočtu, v rámci dělené správy stěžovateli [pozn .: jednalo se o stejného stěžovatele
jako v projednávané věci] přísluší peněžité
plnění spravovat (vybrat, vymáhat, vracet,
vypořádat nárok související s neoprávněným vybráním nebo vymožením) a je plně
v souladu s principy právního státu, pokud
v takovém případě žalobci nezákonně vybranou platební povinnost včetně oprávněných úroků vrátí ten orgán, který ji spravuje, a žalobce se nemusí postupně obracet
na orgánů několik. Smysl a účel pověření
obecného správce daně výkonem správy
peněžitých plnění ve prospěch státního rozpočtu, tedy dělené správy věcné, lze nalézt
právě v tom .“ [56] Nad rámec shora uvedeného soud
konstatuje, že aplikace § 254 odst . 1 daňového řádu z roku 2009 na peněžitá plnění
v rámci dělené správy neznamená, že daňovému subjektu nemůže vzniknout škoda či