Ochrana práv ve správním soudnictví může nastoupit teprve poté, kdy byl pořad správních stolic vyčerpán (6 5 s. ř. s.). Tím, že správní orgán I. stupně vyznačil na svém rozhodnutí doložku právní moci v okamžiku, kdy již účastník správního řízení proti tomuto rozhodnutí podal odvolání a 0 tomto odvolání dosud rozhodnuto nebylo, není splněna předpoklad vy- čerpání řádných opravných prostředků. Žalobu podanou za této situace proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně proto správní soud odmítne.
Ochrana práv ve správním soudnictví může nastoupit teprve poté, kdy byl pořad správních stolic vyčerpán (6 5 s. ř. s.). Tím, že správní orgán I. stupně vyznačil na svém rozhodnutí doložku právní moci v okamžiku, kdy již účastník správního řízení proti tomuto rozhodnutí podal odvolání a 0 tomto odvolání dosud rozhodnuto nebylo, není splněna předpoklad vy- čerpání řádných opravných prostředků. Žalobu podanou za této situace proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně proto správní soud odmítne.
Městský soud v napadeném usnesení vyložil, že proti stavebnímu povolení je přípustné odvolání k Magistrátu hl. m. Prahy, která žalobci ostatně podali. Správní orgán II. stupně o nich dosud nerozhodl, a žalobci tedy nevyčerpali řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Skutečnost, že žalo- vaný na napadeném rozhodnutí vyznačil právní moc, tu nemá význam, neboť o tom teprve bude rozhodovat Magistrát hl. m. Prahy a musí se s tím v odůvodně- ní svého rozhodnutí vypořádat. K zamít- nutí návrhu na přiznání odkladného účinku pak Městský soud v Praze uvedl, že tento výrok souvisí s výrokem o od- mítnutí žaloby. Skončilo-li řízení odmít- nutím žaloby, je pojmově vyloučeno při- znání odkladného účinku. Proti usnesení Městského soudu v Praze brojil kasační stížností již jen sám žalobce (dále „stěžovatel“). Namítl nezá- konnost spočívající v nesprávném po- souzení právní otázky soudem v před- cházejícím řízení [$ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a nezákonnost rozhodnutí o od- mítnutí žaloby a zamítnutí návrhu na od- klad vykonatelnosti [$ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Uvedl, že o podaných odvoláních bylo fakticky rozhodnuto již dne 20. 1. , kdy byla na napadené rozhodnutí vyznačena právní moc. Argumentace Městského soudu v Praze, že odvolací ří- zení dosud neskončilo, tak není zcela v souladu se skutečným stavem věci. Sám odvolací orgán již dal najevo, že postup žalovaného považuje za správný (odpo- věď odvolacího orgánu na stěžovatelův podnět k odstranění nezákonnosti ze dne 12. 2. 2004). Je tedy zřejmé, že v bu- doucnu již bude toliko formálně rozhod- nuto podle $ 60 správního řádu, že práv- ní moc nastala dne 10. 1. 2004. Následná žaloba již nebude reálnou obranou žalob- ce, neboť stavebník zahájí stavební prá- ce. Ze soudního přezkumu se stane pou- há formalita. Stěžovatel vyjádřil rovněž svoji nespokojenost s tím, že Městský soud nerozhodl přednostně o návrhu na přiznání odkladného účinku. Ze správního spisu vyplynulo, že na- padené rozhodnutí bylo účastníkům ří- zení doručováno vyvěšením na úřední desce dne 10. 12. 2003. Stěžovatel a další čtyři účastníci stavebního řízení dne 13. 1.2004 podali odvolání, která žalova- ný po vyjádření ostatních účastníků říze- ní dne 24. 2. 2004 předložil k rozhodnu- tí Magistrátu hl. m. Prahy. Všechna podaná odvolání žalovaný v předkládací zprávě označil za opožděná, neboť prý poslední den lhůty připadl na 9. 1. 2004. Správní orgán II. stupně dosud neroz- hodl, protože správní spis byl zaslán Městskému soudu v Praze k projednání žaloby. O věci Nejvyšší správní soud uvážil: Stěžovatel namítal nezákonnost roz- hodnutí o odmítnutí návrhu; nezákon- nost prý tkví v tom, že Městský soud v Praze nesprávně posoudil právní otáz- ku, zda stěžovatel vyčerpal řádné oprav- né prostředky či nikoli. 129 454 Obecnou podmínkou ochrany práv před správním soudem je vyčerpání řád- ných opravných prostředků, které zákon ve správním řízení připouští ($ 5 s. ř. s.). Taková úprava není samoúčelná a má zá- sadní důvody. Především poskytnutí ochrany prá- vům před správním soudem je původní ochranou ve věcech porušených nebo ohrožených subjektivních oprávnění a povinností veřejnoprávního charakte- ru; jejím cílem je zjištění, zda činností ve- řejné správy bylo či nebylo porušeno právo. Tento přístup se logicky odráží i v řízení o žalobě proti rozhodnutí správ- ního orgánu; generální žalobní legitima- ce tak dává žalobní oprávnění každému, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrá- cen rozhodnutím správního orgánu. Tyr- zení o tom, že správní rozhodnutí ne- správně zasáhlo do právní sféry žalobce, v sobě zahrnuje předpoklad, že takové rozhodnutí je v právní moci, ať již po vy- čerpání všech řádných opravných pro- středků či bez jejich využití, jestliže je právní řád nepřipouští. Vedle toho v sou- ladu se zásadou „vigilantibus tura scripta suní“ by každý měl aktivně a důsledně dbát svých práv již v řízení před správním orgánem a teprve poté, kdy je jeho snaha bezvýsledná, obracet se na soud. Klade se tak důraz jednak na respektování poža- davku procesní ekonomie, neboť je-li tu otevřena právní možnost nápravy nezá- konnosti vyšší správní instancí, není věc- ný ani právní důvod předkládat věc žn fo- ro, jednak je zdůrazněna nutnost aktivity subjektů veřejnoprávních vztahů při ochraně jejich subjektivních oprávnění. Řádné opravné prostředky jsou insti- tuty procesního práva, které - jsou-li po- dány řádně a včas - dávají účastníkům řízení procesní oprávnění („právo“) ini- ciovat přezkoumání vydaného správní- 130 ho rozhodnutí před nabytím jeho právní moci. Řádné, tj. přípustné a u příslušné- ho správního orgánu včas podané odvo- lání tedy s sebou pravidelně přináší sus- penzivní (odkladný) účinek. Účinky právní moci, a tedy i vykonatelnosti, se přitom odkládají až do vyřízení opravné- ho prostředku (zde: odvolání). Odvolání vyřizuje — s výjimkou tzv. au- toremedury - odvolací správní orgán; vy- řízením je rozhodnutí podle $ 59 správ- ního řádu, ale také rozhodnutí podle $ 60 správního řádu. Stěžovatel nepopírá, že o podaných odvoláních dosud rozhod- nuto nebylo, nicméně se domnívá, že fak- ticky již rozhodnuto je. Usuzuje tak z do- pisu ze dne 12. 2. 2004, který mu k jeho podnětu k odstranění nezákonnosti ad- resoval odvolací orgán - Magistrát hl. m. Prahy. V tomto dopise odvolací orgán si- ce konstatoval, že žalovaný při vyznačení doložky právní moci postupoval v soula- du se zákonem, uvedl však také, že k otáz- ce počítání lhůt se nemůže objektivně vyjádřit a stanovisko zaujme až poté, co obdrží kompletní správní spis. Zmíněný dopis rozhodně nelze považovat za vyří- zení věci; Městský soud v Praze se nemý- ll, jestliže svou úvahu o nepřípustnosti žaloby odvodil od toho, že dosud nebylo skončeno odvolací řízení. Stěžovatel v kasační stížnosti předjímá, že odvolací orgán již toliko formálně roz- hodne podle $ 60 správního řádu o tom, že odvolání jsou opožděná a že právní moc nastala dne 10. 1. 2004. Následná ža- loba prý již nebude reálnou obranou stě- žovatelových práv. Stěžovatelova úvaha o budoucím postupu odvolacího orgánu je ovšem jen spekulativní. Žalovaný sice označil odvolání v předkládací zprávě za opožděná, rozhodovat o tom však bude odvolací orgán, který názorem žalované- ho není vázán a sám se bude muset s otáz- kou včasnosti řádně vypořádat. Soud roz- hodně není povolán k tomu, aby se v této fázi řízení závazně vyjadřoval k otázce včasnosti opravného prostředku. Je však na místě, aby soud zhodnotil stěžovatelovo tvrzení o tom, že žalovaný stavebníkovi vyznačil právní moc na napa- dené rozhodnutí v době, kdy byla podána odvolání a nebylo o nich rozhodnuto. Předně napadené rozhodnutí, jež je zalo- ženo ve správním spise, není doložkou právní moci opatřeno. Součástí správního spisu je ovšem dopis adresovaný stavební- kovi (jímž je akciová společnost M. jako osoba zúčastněná na řízení), ve kterém mu žalovaný sděluje, že napadené rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 1. 2004 a že opožděně byla podána odvolání, o kterých ve smyslu $ 60 správního řádu rozhodne odvolací orgán. Zda žalovaný opatřil stej- nopis stavebníkova rozhodnutí doložkou právní moci, není ze správního spisu zřej- mé, nicméně stavebník tuto skutečnost připustil ve svém vyjádření k žalobě. Doložka právní moci není právní sku- tečností, která by zakládala, měnila nebo rušila právní vztahy; je ale úředním osvědčením o právní skutečnosti (o práv- ní moci). Této doložce přitom svědčí pre- sumpce správnosti a účastník řízení není povinen zkoumat a ověřovat údaje v ní obsažené. Nesprávné vyznačení doložky právní moci tedy účastníky řízení uvádí v omyl, jehož důsledkem může být i ome- zení na jejich právech, a může jim z toho vzejít újma. Bylo vzpomenuto, že o odvo- lání zpravidla rozhoduje odvolací orgán, a to i o zamítnutí odvolání pro opoždě- nost. Jedině ten je tedy oprávněn závazně se vyjádřit o tom, zda je odvolání podáno včas či zda je opožděné. Správní orgán I. stupně takové opráv- nění nemá. Jestliže tedy vyjde v dalším řízení správním najevo, že žalovaný opatřil stejnopis stavebníkova rozhod- nutí doložkou právní moci nesprávně, dopustil se pochybení. Toto pochybení - ať již k němu došlo nebo ne - stěžova- teli neztížilo ani neznemožnilo přístup k ochraně jeho práv v odvolacím řízení či případně poté před správním soudem (kde se ovšem podoba procesního úto- ku proti aktu odvolacího orgánu bude ří- dit jeho skutečným budoucím obsa- hem). V době, kdy žalovaný účastníkům řízení poskytl informaci o právní moci, již bylo podáno stěžovatelovo odvolání, o kterém bude odvolací orgán teprve rozhodovat. Cesta ke správnímu soudu tedy do budoucna uzavřena není. K obavě stěžovatele, že žaloba směřu- jící proti rozhodnutí podle $ 60 správní- ho řádu neochrání jeho práva, je třeba vzpomenout již ustálenou judikaturu správních soudů. Dle té je i rozhodnutí o zamítnutí odvolání pro opožděnost, event. nepřípustnost, rozhodnutím pod- léhajícím kognici správního soudu. Soud však znovu připomíná, že taková úvaha je jen spekulativní, neboť takové rozhod- nutí vydáno nebylo. Stěžovatel brojil také proti tomu, že Městský soud v Praze přednostně neroz- hodi o návrhu na odkladný účinek žalo- by, ale rozhodl o něm až v konečném usnesení, jímž odmítl žalobu. Stěžovatel má pravdu v tom, že soud mimo pořadí věcí, v jakém k němu došly, vyřizuje před- nostně také návrhy na přiznání odklad- ného účinku ($ 56 odst. 1 s. ř. s.). K ta- kovému rozhodnutí však soud musí pře- devším znát postoj žalovaného, příp. oso- by zúčastněné na řízení. Musí mít také k dispozici správní spis: jinak by totiž ne- mohl hodnotit, zda by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou 131 455 újmu, zda by se přiznání odkladného účinku nedotklo nepřiměřeným způso- bem nabytých práv třetích osob či zda není v rozporu s veřejným zájmem. Stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku žalobě dne 8. 3. 2004, dne 15. 3. 2004 Městský soud v Praze vyzval žalovaného, aby se k to- muto návrhu vyjádřil. Vyjádření žalova- ného došlo dne 8. 4. 2004, správní spis dne 16. 4. 2004. Měsíc nato Městský soud v Praze o návrhu rozhodl. Není chybou, že rozhodl až v usnesení, kte- rým řízení skončil. Učinil tak v souladu se zásadou procesní ekonomie. Dospělli totiž k závěru, že žalobu je třeba odmít- nout, pak jeho úvaha, že samostatné roz- hodování o návrhu na odkladný účinek žaloby a procesní úkony na to navazující by řízení zbytečně prodlužovaly, je správná. V projednávané věci Městský soud v Praze o žalobě a o návrhu na při- znání odkladného účinku žaloby rozho- dl krátce poté, co měl k dispozici vyjá- dření dalších účastníků řízení a správní spis; svým postupem ve věci dostál poža- davkům $ 56 odst. 1 s. ř. s. Nebylo by ani chybou mající vliv na zákonnost rozhod- nutí ve věci samé, kdyby o návrhu neroz- hodl vůbec. Nepřicházel by totiž v úvahu jiný výsledek než zamítnutí návrhu. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí Městské- ho soudu v Praze je správné, a proto ka- sační stížnost jako nedůvodnou zamítl, (aza)
Družstvo S. v P. proti Úřadu Městské části Praha 4, za účasti osoby zúčastněné na řízení akciové společnosti M., o stavební povolení, o kasační stížnosti žalobce.