1 As 326/2021- 15 - text
1 As 326/2021 - 16 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: M. M., astoupený Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10, proti žalovanému: Magistrát města Ústí nad Labem, sídlem Velká Hradební 2336/8, Ústí nad Labem, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 16 A 65/2021 21,
I. Kasační stížnost proti výroku I. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 16 A 65/2021 21 se zamítá.
II. Kasační stížnost proti výroku II. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2021, č. j. 16 A 65/2021 21 se odmítá.
III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
[1] Žalobce podal ke krajskému soudu žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného. Pozdějším podáním adresovaným krajskému soudu požádal o osvobození od soudních poplatků.
[2] Krajský soud vydal výše označené usnesení, kterým žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (výrok I.) a vyzval žalobce, aby do 15 dnů od doručení rozhodnutí a v případě podání kasační stížnosti proti tomuto usnesení do 15 dnů od doručení rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, zaplatil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (výrok II.) Žalobce krajskému soudu hodnověrným způsobem neprokázal své majetkové a sociální poměry.
[3] Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, ve které brojí proti oběma výrokům. V prvé řadě namítl, že soud neměl ihned vyměřit soudní poplatek, ale měl vyčkat, zda stěžovatel nepodá kasační stížnost. Namítl rovněž, že formulář, kterým měl prokázat své majetkové a sociální poměry, zaslal soud zástupci nikoliv přímo jemu. II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
[4] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a ve vztahu k výroku I. napadeného usnesení je projednatelná.
[5] K námitce nedoručení formuláře k prokázání majetkových a sociálních poměrů přímo stěžovateli a nikoliv pouze jeho zástupci, soud uvádí následující.
[6] Podle § 42 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) má li účastník nebo osoba zúčastněná na řízení zástupce, doručuje se pouze zástupci. Má li však účastník řízení něco osobně vykonat, doručí se i jemu. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu (např. rozsudky ze dne 13. 12. 2007, č. j. 8 Afs 154/2006 77, nebo ze dne 18. 7. 2012, č. j. 1 As 80/2012 21), plyne, že doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů žalobce k žádosti o osvobození od soudních poplatků není úkonem, který by musel účastník řízení vykonat osobně.
[7] V nyní souzeném případě zaslal krajský soud zástupci stěžovatele příslušný formulář dne 6. 9. 2021 k vyplnění ve lhůtě 10 dnů od doručení. Krajský soud tedy postupoval v souladu s výše uvedenou judikaturou. Nadto Nejvyšší správní soud podotýká, že i poté, co stěžovateli uplynula lhůta k vyplnění formuláře (v pondělí 20. 9. 2021), urgoval soud dne 30. 9. 2021 zástupce stěžovatele o jeho zaslání. Jelikož stěžovatel nedoložil krajskému soudu své majetkové a sociální poměry, správně mu tak nepřiznal osvobození od soudních poplatků.
[8] Kasační stížnost proti výroku I. napadeného usnesení neshledal soud důvodnou.
[9] K druhému kasačnímu bodu Nejvyšší správní soud podotýká, že právní úprava obecně připouští podání kasační stížnosti proti každému rozhodnutí krajského soudu vydanému ve správním soudnictví. Ze zásady přípustnosti kasační stížnosti však § 104 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) stanovuje výjimky.
[10] Podle § 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. je nepřípustná kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Takovými rozhodnutími jsou usnesení vydávaná v průběhu řízení, tedy taková rozhodnutí, u nichž odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele nezkracuje s již neodčinitelnými a konečnými důsledky pro věc samou. Mezi taková rozhodnutí patří i výrok II. nyní napadeného usnesení, kterým krajský soud vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku. Jedná se pouze o upozornění na zákonnou povinnost zaplatit soudní poplatek. Výzva sama o sobě však nezakládá pro účastníky řízení žádné negativní důsledky (viz usnesení NSS ze dne 6. 4. 2005, č. j. 2 As 2/2005 37, nebo ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 2/2008 47)
[11] Za této procesní situace je třeba kasační stížnost proti výroku II. napadeného usnesení považovat za nepřípustnou, a proto ji Nejvyšší správní soud odmítl v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s. III. Závěr a náklady řízení
[12] Nejvyšší správní soud tedy neshledal argumentaci stěžovatele důvodnou. Proto kasační stížnost směřující proti výroku I. napadeného usnesení krajského soudu podle § 110 odst. 1 s. ř. s., poslední věty, zamítl, a proti výroku č. II napadeného usnesení jako nepřípustnou odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 120 s. ř. s.
[13] O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se mu náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. listopadu 2021
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu