zákonů, ve znění zákona č. 439/2004 Sb. Správní delikt dle $ 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, je naplněn též tím, že exekutor zveřejnil usnesení o ceně nemovitosti, v němž označil povinného rodným číslem.
(69) III/b Účel zpracování rodného čísla exekutory Při vypořádání se s prvou námitkou Nej- vyšší správní soud nejprve provedl analýzu relevantních právních předpisů upravujících zpracování osobních údajů (rodného čísla) exe- kutory. Základním právním předpisem ve vzta- hu k rodným číslům je zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evi- denci obyvatel). Tento zákon stanoví v $ 13b, že Ministerstvo vnitra vede registr rodných čísel (včetně údaje o přidělení čísla konkrét- ní osobě), který je součástí informačního systému evidence obyvatel.
Údaje z informač- ního systému evidence obyvatel se poskytují pouze v nezbytném rozsahu za dodržení pod- mínek dle zákona o evidenci obyvatel či zvláštního zákona. Subjekt, který takto údaje získá, je nesmí shromažďovat, předávat a vyu- žívat mimo působnost daného předpisu ($ 8 odst. 1 a 2). Zvláštním zákonem je v tomto případě zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, který v $ 33a stanoví, že exekutoři mají prostřednictvím Exekutorské komory České republiky pří- stup k údajům z informačního systému evi- dence obyvatelstva a registru rodných čísel, ovšem jen pro potřeby provedení exekuce.
Dle $ 13c zákona o evidenci obyvatel mohou užívat rodná čísla bez souhlasu jejich nositelů mimo jiné soudy při výkonu činnosti v rámci své působnosti stanovené zákonem. Je nepo- chybné, že exekutoři při výkonu části svých oprávnění vykonávají veřejnou moc, a ocitají se tak v pozici orgánu soudní povahy, pročež mohou využívat osobní údaje včetně rod- ných čísel z informačních systémů veřejné správy ve stejném rozsahu jako soudy. Úče- lem využití a zpracování údajů z informační- ho systému evidence obyvatel je podle $ 33a exekučního řádu provedení exekuce (viz odst. 1 citovaného ustanovení).
Rodné číslo je v mnoha informačních systémech veřejné správy, ale též soukro- mých osob, které zpracovávají rodné číslo se souhlasem jeho nositele, identifikátorem da- né osoby. Prostřednictvím rodného čísla tak lze vyhledávat v těchto informačních systé- mech a evidencích záznamy vztahující se k da- né osobě (přehled vlastnictví k nemovitostem v katastru nemovitostí, účast v obchodních společnostech dle obchodního rejstříku, úda- je z evidence daní vedené správcem daně, přehled účtů a finančních produktů vede- ných finančními institucemi, majetkové účty v evidenci investičních nástrojů vedené dle zákona o podnikání na kapitálovém trhu atd.).
Smyslem poskytnutí rodného čísla oso- by, na jejíž majetek byla prohlášena exekuce, je umožnit vyšetření majetkové situace po- vinného exekutorem. Exekutor tak využívá znalost rodného čísla při podávání žádostí o součinnost dle $ 33 exekučního řádu. Pokud však exekutor rozhoduje formou exekučních příkazů, usnesení (dražební vy- hlášky, usnesení o ceně nemovitosti atd.), je potřeba tyto úkony posuzovat dle občanského soudního řádu, který se na tato rozhodnutí přiměřeně použije, samozřejmě nestanoví-li exekuční řád jinak ($ 52 exekučního řádu).
Náležitosti písemného vyhotovení exekuční- ho příkazu stanoví $ 48 exekučního řádu. Zde by použití rodného čísla přicházelo v úvahu pouze k označení účastníků [$ 48 písm. d)]. Podle ustanovení $ 254 o. s. ř. se při výkonu rozhodnutí postupuje dle předcho- zích částí občanského soudního řádu, při- čemž se vždy rozhoduje usnesením. Formální požadavky kladené na vyhotovení usnesení jsou upraveny za použití odkazu v $ 167 odst. 2 0. s. ř. v příslušném ustanovení o obsahových náležitostech písemného vyhotovení rozsud- ku ($ 157 odst. 1).
V usnesení (tedy i rozhod- nutí exekutora) se má uvést přesné označení účastníků a je-li to možné, i jejich datum na- rození (identifikační číslo). Návrh na zaháje- ní řízení musí dle $ 79 odst. 1 o. s. ř. obsaho- vat jméno, příjmení a bydliště účastníků. V případě fyzické osoby podnikatele musí ná- vrh obsahovat též identifikační číslo, popř. další údaje potřebné k identifikaci účastníka. Lze tak přisvědčit stěžovateli i městskému soudu, že rodné číslo neslouží k identifikaci účastníka řízení v rozhodnutích vydávaných Sí při provádění exekuce, neboť žádný procesní předpis tuto povinnost nestanoví, ani užití této varianty nenaznačuje.
Lze tedy shrnout, že účelem zpracování rodného čísla exekutory ve smyslu $ 5 odst. 1 písm. £) zákona č. 101/2000 Sb. je získávání in- formací ohledně povinného od třetích osob v rámci součinnosti, nikoliv označení povinné- ho v rozhodnutích vydávaných exekutorem. III/c Formulace skutkové podstaty Odpovědnost za tzv. jiné správní delikty podnikatelů je zpravidla odpovědností objek- tivní, tj. nezávislou na zavinění pachatele správního deliktu. Skutková podstata se tak skládá pouze ze tří prvků, kterými jsou sub- jekt, objekt a objektivní stránka.
Stěžovatel ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že žalobce spáchal správní delikt dle $ 45 odst. 1 písm. ©) zákona č. 101/2000 Sb. (ve znění počínaje 1. lednem 2005), tedy že „právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvlášt- ních předpisů se jako správce nebo zpraco- vatel dopustí správního deliktu tím, že při zpracování osobních údajů shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje v rozsahu ne- bo způsobem, který neodpovídá stanovené- mu účelu [S 5 odst. I písm. d), f) až h)]“. Otázka subjektu nevzbuzuje v tomto pří- padě žádných pochyb, neboť exekutor je fy- zickou osobou podnikající na základě zvlášt- ního zákona, kterým je exekuční řád.
Zároveň se jedná o zpracovatele osobních údajů ve smys- lu zákona č. 101/2000 Sb. Může se tak dopustit správního deliktu dle $ 45 odst. 1 písm. ©). Objektem správního deliktu je ochrana před neoprávněným nakládáním s osobními údaji, v Širším slova smyslu ochrana před neoprávně- nými zásahy do soukromí jednotlivců ($ 1 zá- kona č. 101/2000 Sb.). Objektivní stránka se skládá z protipráv- ního jednání, škodlivého následku a příčinné souvislosti mezi nimi. Zákonná definice ob- jektivní stránky deliktu a její interpretace je také předmětem právního sporu mezi stěžo- vatelem a městským soudem.
Protiprávním jednáním ve smyslu $ 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. je ta- 935 1695 kové jednání, kterým pachatel správního de- liktu shromažďuje údaje mimo stanovený účel anebo v rozsahu neodpovídajícím účelu, nebo zpracovává osobní údaje k jinému úče- lu, než ke kterému byly shromážděny, nebo shromažďuje údaje pod záminkou jiného úče- lu či činnosti, nebo sdružuje údaje získané k rozdílným účelům. Pro tento správní delikt je tak charakteristické, že směřuje k tomu, aby údaje byly zpracovány v souladu se stano- veným účelem.
Nejvyšší správní soud nesdílí názor městského soudu, die něhož je tato skutková podstata (znak protiprávního jed- nání) formulována příliš obecně, takže neu- možňuje dopředu posoudit, jaké jednání se považuje za protiprávní. Účel zpracovávání údajů je povinen každý subjekt si stanovit sám [$ 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb.], popř. jej stanoví zákon, jako je tomu v přípa- dě činnosti exekutorů (viz bod III/b). Každý subjekt, který zpracovává osobní údaje, si tu- díž má být vědom účelu, proč tak činí.
Zákon č. 101/2000 Sb. stanoví, které čin- nosti se považují za zpracovávání osobních údajů [$ 4 písm. e)]. Zpracováním se rozumí jakákoliv systematicky prováděná operace s osobními údaji, kterou provádí správce ne- bo zpracovatel. Následně uvedený demon- strativní výčet konkrétních operací doplňuje předchozí definici. V žádném případě nelze říci, že zákon nestanoví určitým způsobem, co se za zpracování osobních údajů považuje. V případě exekuční činnosti tak bude zpravi- dla docházet ke zpracování rodných čísel v podobě jejich systematického vyhledávání (každého povinného a dalších osob), ukládá- ní na nosiče informací, používání (v rámci součinnosti s třetími osobami), uchovávání v exekutorských spisech.
Jestliže tedy žalobce označil povinného rodným číslem v usnesení o ceně nemovitosti, šířil tak údaj o rodném čísle dále (minimálně směrem k oprávněné- mu a třetím osobám, které se mohou s usne- sením umístěným na internetových strán- kách běžně seznámit), tj. zpracoval osobní údaj. Toto zpracování rodného čísla však vy- kročilo z mezí účelu, pro nějž smí žalobce údaje o rodném čísle zpracovávat. Tímto se žalobce dopustil protiprávního jednání ve 936 smyslu předmětné skutkové podstaty tzv. ji- ného správního deliktu.
Škodlivým následkem se rozumí zásah vů- či chráněnému zájmu, objektu. V uvedeném případě došlo k porušení tohoto zájmu v po- době neoprávněného zpracování osobního údaje. Mezi protiprávním jednáním a škodli- vým následkem existuje příčinná souvislost, neboť právě předmětným protiprávním jed- náním došlo k výše uvedenému škodlivému následku. I1/d Nejvyšší správní soud sdílí názor stěžova- tele, že působí velmi rozporně, a je jen obtíž- ně srozumitelné, pokud městský soud došel k závěru, že žalobce porušil povinnosti stano- vené $ 5 odst. 1 písm. £) zákona č. 101/2000 Sb., avšak zároveň uzavřel, že „vzhledem k formu- laci skutkové podstaty správního deliktu“ nelze pokutu uložit.
Jak vyplývá z výše poda- ného výkladu, jsou povinnosti stanovené zpracovateli osobních údajů jednoznačné a zjistitelné z příslušných zákonných ustano- vení. Učiní-li soud závěr, že jednání žalobce bylo protiprávní, pak nelze jen s poukazem na údajnou neurčitost hypotézy normy sta- novící skutkovou podstatu správního deliktu dospět k závěru, že odpovědnost za správní delikt dána není. Nejvyšší správní soud poukazuje na svůj rozsudek ze dne 23. 9. 2004, čj. 6 A 173/2002- -33 (dostupný na www.nssoud.cz), v němž uvedl, že „[mJá-li Nejvyšší správní soud do- držet zásadu „nullum crimen, nulla poena sine lege, pak jedním ze základních poža- davků, který byl sice formulován pro oblast trestního práva, avšak na jehož bezpodmí- nečné splnění nelze rezignovat aní v oblasti správního řízení, zvláště tam, kde dochází ke správnímu trestání, je požadavek určité- ho, jasného a přesného vyjádření skutkové Dodstaty správního deliktu, za který byla pů- vodnímu žalobci udělena sankce.
Lze-li správní delikt kvalifikovat jako proti- právní jednání, jehož znaky jsou stano- veny zákonem, za které ukládá správní orgán trest stanovený příslušnou nor- mou správního práva, pak je zapotřebí, aby veškeré podmínky, jež jsou pro adre- sáta takové normy, a tedy delikventa, zá- vaznými a jejichž porušení je postihová- no, byly obsaženy v právní normě, jež je součástí zákona, případně dílem i v právní normě, jež je součástí obecně závazného podzákonného předpisu, nepřekračuje-li meze, které takovému obecně závaznému podzákonnému předpisu zákon výslovně stanovil.
Jinými slovy: existenci správního deliktu lze správním orgánem konstatovat a konkrétní subjekt lze za spáchání takové- ho správního deliktu postihnout toliko teh- dy, jsou-li jednáním, jež je v rámci správního řízení zjištěno, naplněny všechny znaky de- liktu, které jsou podávány z konkrétní skut- kové podstaty obsažené v zákoně, přitom na- nejvýš lze připustit doplnění zákonem stanovených podmínek v podzákonném obecně závazném právním předpisu, a to vý- hradně způsobem zákonem stanovený rámec nepřekračujícím.“ (zvýraznění doplněno).
Nejvyšší správní soud potvrzuje správnost citovaného právního názoru a navíc zdůraz- ňuje, že v souzené věci jsou všechny povin- nosti uloženy zpracovateli zákonem, nikoliv podzákonným předpisem, jak ostatně vyplývá ze shora provedené analýzy. Jestliže městský soud v odůvodnění svého rozsudku uvádí, že účel zpracování údajů exekutorem není uve- den zákonem, pak s ním lze souhlasit pouze po- tud, že není uveden v zákoně č. 101/2000 Sb., nýbrž v exekučním řádu. Prvky skutkové pod- staty však nemusí být podrobně rozpracová- ny vždy v jednom zákoně (viz např. blanketo- vé skutkové podstaty dle trestního zákona), nýbrž normy zachycující tyto prvky musí mít sílu zákona (viz citovaný judikát NSS).
Nejvyšší správní soud shrnuje, že městský soud v posuzované kauze porušil vázanost soudce zákonem a princip fura novit curia, když v podstatě dovodil neaplikovatelnost $ 45 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb. pro jeho neurčitost. Soudce má však při apli- kaci zákona toliko možnost relevantní ustano- vení zákona na danou situaci aplikovat, nikoliv V podstatě svévolně rozhodnout o neaplikaci právního předpisu pro jeho údajnou neurči- tost. Pouze v případě, že míra neurčitosti zá- kona podle názoru soudce dosáhne takové povahy, že může založit protiústavnost, musí soudce postupovat ve smyslu čl.
95 odst. 2 Ústavy a věc předložit Ústavnímu soudu; jak ovšem Nejvyšší správní soud shora dovodil, k takovémuto postupu není v tomto případě důvod. Soudce však v žádném případě nemůže dospět k závěru, že určité zákonné ustanove- ní je neurčité, a na věc jej jen proto neapliko- vat: takovýto postup, označený stěžovatelem poněkud expresivně jako „vyprázdnění prá- va“, je klasickou ukázkou porušení zásady, podle níž soud zná právo. (...) 1696 Služební poměr: Hasičský záchranný sbor České republiky; podmínky nároku na výsluhový příspěvek a odchodné k $ 224 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 530/2005 Sb. k $ 21 zákona č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně ně- kterých zákonů“ k $ 58 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.*» Občanští zaměstnanci Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří vyko- návali některé administrativní a pomocné činnosti na základě $ 58 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, se účinností zákona č. 238/2000 Sb. ke dni 1.
1. 2001 nestali přísluš- níky Hasičského záchranného sboru České republiky ve služebním poměru. 9 Ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2007 zrušeno zákonem č. 362/2003 Sb. *9 Ustanovení bylo s účinností od 1. 1. 2001 zrušeno zákonem č. 237/2000 Sb. 1696
JUDr. Tomáš Vrána proti Úřadu pro ochranu osobních údajů o uložení pokuty, o kasační