Pokud soud ve výroku rozsudku vyslovil zrušení rozhodnutí žalované- ho, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale současně mu uložil další povinnosti týkající se jeho procesního postupu, a začlenil tak do výroku i část odůvodnění svého rozhodnutí, pak je rozsudek sám v důsledku spojení výroku a odůvodnění matoucí a nepře- zkoumatelný pro nesrozumitelnost.
Pokud soud ve výroku rozsudku vyslovil zrušení rozhodnutí žalované- ho, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale současně mu uložil další povinnosti týkající se jeho procesního postupu, a začlenil tak do výroku i část odůvodnění svého rozhodnutí, pak je rozsudek sám v důsledku spojení výroku a odůvodnění matoucí a nepře- zkoumatelný pro nesrozumitelnost.
Vychází-li soud z elementárních zá- sad, vztahujících se k formálním náleži- tostem rozsudku, pak je zřejmé, že tento musí obsahovat záhlaví, srozumitelný a jednoznačný výrok, odůvodnění tako- vého výroku a poučení o opravných pro- středcích. Napadený rozsudek však tako- vé základní znaky postrádá. Ve shodě s $ 78 s. ř. s. totiž soud může buď rozsudkem napadené rozhodnutí zrušit, je-li žaloba důvodná, nebo žalobu zamítnout, není-li důvodná. Tento závěr pak uvede právě do výroku rozhodnutí, Podle odstavce 2 téhož ustanovení, roz- hoduje-li soud o žalobě proti rozhodnu- tí, jímž správní orgán uložil trest za správní delikt, může, nejsou-li důvody pro zrušení rozhodnutí podle odstavce 1, ale trest byl uložen ve zjevně nepřiměře- né výši, upustit od něj nebo jej snížit v mezích zákonem dovolených, lze-li ta- kové rozhodnutí učinit na základě skut- kového stavu, z něhož vyšel správní or- gán a který soud případně vlastním dokazováním v nikoli zásadních smě- rech doplnil, a navrhlli takový postup žalobce v žalobě. Třetím možným způso- bem je tedy moderace, kdy soud může ve výroku vyslovit upuštění od trestu ne- bo jej snížit. V daném případě však soud nejenže ve výroku vyslovil zrušení rozhodnutí ža- lovaného, jakož i jemu předcházejícího rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, ale současně mu uložil další povinnosti, týkající se jeho procesního postupu. Do výroku rozsudku tak soud začlenil i díl odůvodnění svého rozhod- nutí. Takový postup je však nepřípustný a rozsudek sám se stal v důsledku spoje- ní výroku a odůvodnění matoucím a ne- přezkoumatelným pro nesrozumitelnost. Nejvyšší správní soud obiter dictum poznamenává, že žalobce ve své žalobě nezpochybňoval | samotné © spáchání správního deliktu, ale výši pokuty, která mu byla za tento delikt žalovaným ulože- na. Uváděl důvody, pro které se domníval, že by měla být pokuta nižší, a soudu navr- hoval důkazy, jimiž by toto své tvrzení prokázal. Soud měl tedy postupovat v da- ném případě ve shodě s $ 78 odst. 2 s. ř. s., neboť takové rozhodnutí lze učinit na zá- kladě skutkového stavu, z něhož správní orgán vycházel. Ten totiž vycházel z nepo- chybně prokázané skutečnosti, že se Ža- lobce dopustil správního deliktu pozmě- nění identifikačního údaje na konstrukci silničního vozidla dle $ 83 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. (sám žalobce jej i při výsle- chu na policii doznal), pokutu za tento správní delikt uložil ve spodní hranici zá- konné sazby a ve své úvaze uvedl důvody, v nichž spatřuje závažnost a nebezpeč- nost takového deliktu, zohlednil dosavad- ní bezúhonnost žalobce i jeho majetkové poměry. Měli soud pochybnosti o při- měřenosti výše uložené pokuty (jak je zřejmé z části výroku jeho rozsudku), měl povinnost postupovat dle $ 78 odst. 2 s.ř. s., neboť sám žalobce ve shodě s $ 65 odst. 3 s. ř. s. v žalobě takový postup navrhl. Řízení před soudem: kompetenční výluka Právo na informace: povinnost poskytovat informace k $ 65 odst. 1 a $ 70 písm. a) soudního řádu správního k $ 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákonů č. 101/2000 Sb. a č. 39/2001 Sb. Je-li žalobou napaden přípis, kterým žalovaný v zákonem stanovené lhůtě reagoval na odvolání žalobce podané proti fiktivnímu rozhodnutí o odepření informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, tak, že není subjektem povinným k poskytnutí informace, lze takovou žalobu s poukazem na $ 70 písm. a) ve spojení s $ 65 odst. 1 s. ř. s. odmítnout pouze tehdy, je-li najisto postaveno, že subjekt, po němž byla informace požadována, nenáleží do okruhu povinných subjektů podle výše uvedeného zákona.
Petr D. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení pokuty, o kasační stíž-
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. října 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu