1 As 40/2017- 22 - text
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: P. Z., zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, se sídlem Komenského nám. 125, Pardubice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 3. 2015, č. j. KrÚ 14845/2015/ODSH/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 18. 1. 2017, č. j. 52 A 23/2015 – 249,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Včas podanou blanketní kasační stížností ze dne 1. 2. 2017 napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích.
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 8. 2. 2017, č. j. 1 As 40/2017 - 14, vyzval stěžovatele, aby ve smyslu § 106 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve lhůtě jednoho měsíce odstranil nedostatky kasační stížnosti tím, že doplní kasační stížnost o důvody, pro které napadá v záhlaví označené rozhodnutí krajského soudu. Soud stěžovatele poučil, že pokud výzvě nevyhoví, bude jeho kasační stížnost odmítnuta.
Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 15. 2. 2017. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. uplynula stanovená měsíční lhůta k doplnění kasační stížnosti ve středu 15. 3. 2017. V uvedené lhůtě stěžovatel kasační stížnosti ani nedoplnil, ani nepožádal o prodloužení stanovené lhůty (srov. § 106 odst. 3 s. ř. s.). Pro neodstranění vad podání ve stanovené lhůtě není možné v daném případě v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle § 37 odst. 5, § 106 odst. 1, § 46 odst. 1 písm. a), § 120 s. ř. s. odmítl (k obdobnému postupu viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 4. 2009, č. j. 2 As 28/2009 - 28, nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, N 152/42 SbNU 237).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Podle § 10 odst. 3 poslední věty ve spojení s § 10 odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Poplatek bude vrácen na účet, který stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu sdělí. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. března 2017
JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu