Za závažnou havárii podle § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání. Chátrání nemovitosti je důsledkem neplnění povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný. Jeho vývoj je v čase naopak dobře předvídatelný.
[22] V projednávané věci je sporným, zda byly splněny podmínky § 177 stavebního zákona, případně podmínky § 129 odst. 1 písm. a) téhož zákona.
[23] Dle § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona „[s]tavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby, která svým závadným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob, a její vlastník přes rozhodnutí stavebního úřadu ve stanovené lhůtě neodstranil závadný stav stavby; jde-li o stavbu, která je kulturní památkou, postupuje se podle zvláštního právního předpisu“.
[24] Dle § 129 odst. 9 téhož zákona „[v] případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu stavby a podmínek pro její užívání a k jejich provedení je nezbytná projektová dokumentace nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad vlastníku stavby, na které má být nařízení odstranění její části provedeno, aby je opatřil ve stanovené lhůtě. Nesplní-li vlastník uvedenou povinnost, opatří projektovou dokumentaci nebo jiné podklady stavební úřad na náklady vlastníka stavby; na tento postup musí vlastníka stavby předem upozornit.“
[25] Dle § 130 odst. 1 téhož zákona „[v] povolení nebo nařízení odstranění stavby, terénních úprav anebo zařízení stanoví stavební úřad podmínky vyplývající z technických požadavků na stavby, podmínky pro archivování dokumentace, popřípadě požadavky k úpravě pozemku po odstranění stavby. Může též uložit vlastníku stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby, včetně nutných opatření k vyloučení, omezení či ke kompenzaci případných negativních důsledků na životní prostředí v okolí stavby.“
[26] Dle § 131 odst. 2 téhož zákona „[t]en, komu bylo odstranění stavby nařízeno, odpovídá za škodu, která v souvislosti s odstraňováním stavby vznikla na sousední stavbě nebo pozemku, pokud nebyla způsobena jejich závadným stavem. Náklady nutných zabezpečovacích prací, které je nutno provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník této stavby.“
[27] Dle § 139 odst. 1 téhož zákona „[n]ení-li stavba řádně udržována, může stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací.“
[28] Dle § 177 odst. 1 téhož zákona „[p]okud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu […] anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.“
[28] Dle § 177 odst. 1 téhož zákona „[p]okud při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu podle zvláštního právního předpisu […] anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii je třeba bezodkladně provést opatření k odvrácení nebo zmírnění možných dopadů mimořádné události, lze se v mezích odstavců 2 až 4 odchýlit od postupů stanovených tímto zákonem.“
[29] Dle § 2 písm. g) zákona o prevenci závažných havárií se závažnou havárií rozumí „mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat8) a životní prostředí nebo k újmě na majetku“.
[30] Již z pouhého jazykového znění je zřejmé, že § 177 odst. 1 stavebního zákona je speciálním ustanovením k § 129 téhož zákona. Dopadá na mimořádné situace, které pro jejich náhlost nelze zcela předvídat (závažné havárie či živelní pohromy) nebo jsou spjaty s vyhlášením zákonem předvídaných „mimořádných stavů“ (nouzový, nebezpečí, válečný, ohrožení státu). Dle důvodové zprávy k tomuto ustanovení [srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), tisk 998, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, IV. volební období 2002 - 2006, k § 186, digitální repozitář, www.psp.cz]: „v tomto ustanovení se upravují mimořádné postupy vlastníků staveb, stavebníků a stavebních úřadů při živelních událostech a náhlých haváriích. K odvrácení nebo zmírnění možných účinků takových mimořádných událostí zákon umožňuje odchýlit se ve vymezeném rozsahu od standardních zákonem stanovených postupů. Obdobné ustanovení prokázalo svoji plnou opodstatněnost v souvislosti s povodněmi v letech 1997–1998 a zejména v r. 2002, kdy bylo doplněno do stavebního zákona jako tzv. ‚povodňová novela‘ (zákon č. 422/2002 Sb.).“ Jeho smyslem je umožnit ve vyjmenovaných situacích (a jen v nich) odchýlit se od obvyklých postupů stanovených stavebním zákonem (zjednodušit je).
[31] Odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona dopadá na případy odstranění stavby, která svým stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob. Typicky například odstranění stavby, která působením vnějších vlivů zchátrá natolik, že ji již není možné opravit (provést zabezpečovací práce).
[31] Odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona dopadá na případy odstranění stavby, která svým stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob. Typicky například odstranění stavby, která působením vnějších vlivů zchátrá natolik, že ji již není možné opravit (provést zabezpečovací práce).
[32] Je povinností vlastníka stavby udržovat stavbu (zabezpečit její dobrý stavební stav – zachovat co nejdelší uživatelnost) a povinností stavebních orgánů (stavebního úřadu) nad tím vykonávat dozor, například v rámci kontrolních prohlídek dle § 132 odst. 2 písm. e) stavebního zákona. Zanedbává-li vlastník stavby své povinnosti, má mu stavební úřad, zejména s ohledem na práva vlastníků sousedních nemovitých věcí, uložit povinnosti vedoucí k nápravě vadného stavu (provést udržovací či zabezpečovací práce, úpravu stavby apod.); odstranění stavby je zpravidla nejzazší variantou dosažení nápravy. Odstranění stavby (bez adekvátní náhrady) je nutné (zvláště v hustě zastavěných částech měst, kde na sebe jednotlivé nemovitosti i bezprostředně stavebně navazují) provést vysoce odborně s ohledem na možnost porušení statiky sousedních budov, ne-li celého „bloku“. Vlastníci sousedních budov jsou pak i neodmyslitelnými účastníky řízení o odstranění stavby dle § 129 odst. 10 stavebního zákona.
[33] V projednávané věci není sporné, že o nemovitosti určené k demolici bylo vedeno řízení o odstranění stavby vyvolané ostatně návrhem osoby zúčastněné na řízení (srov. bod [17] shora). Žalovaný v rámci tohoto řízení nepostupoval dle § 129 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, ačkoliv osoba zúčastněná na řízení nesplnila zákonem stanovené požadavky na dokumentaci k návrhu na odstranění stavby (byla v řízení pasivní), a ve znaleckém posudku sama uváděla naplnění podmínek pro odstranění stavby. Nařízení odstranění stavby navíc nebrání, jak tvrdí žalovaný, aktivita vlastníka stavby určené k odstranění, zákon tuto podmínku nestanoví.
[34] Oproti výše uvedenému standardnímu postupu stavební zákon, jak je shora uvedeno (srov. body [28] a [29]), pamatuje i na mimořádné situace. Jednou z nich je též závažná havárie, kterou jako důvod pro odstranění stavby dle § 177 stavebního zákona uvedla osoba zúčastněná na řízení. Ačkoliv stavební zákon nikde pojem závažná havárie neuvádí, lze vycházet ze smyslu a účelu § 177 stavebního zákona, kterým se omezují vlastnická práva potenciálních účastníků řízení. Za závažnou havárii nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání, jak správně uvedl krajský soud. Jde o typický důvod pro nařízení odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. stavebního zákona po provedeném řádném řízení.
[34] Oproti výše uvedenému standardnímu postupu stavební zákon, jak je shora uvedeno (srov. body [28] a [29]), pamatuje i na mimořádné situace. Jednou z nich je též závažná havárie, kterou jako důvod pro odstranění stavby dle § 177 stavebního zákona uvedla osoba zúčastněná na řízení. Ačkoliv stavební zákon nikde pojem závažná havárie neuvádí, lze vycházet ze smyslu a účelu § 177 stavebního zákona, kterým se omezují vlastnická práva potenciálních účastníků řízení. Za závažnou havárii nelze zpravidla považovat stav nemovitosti spočívající v dlouhodobém chátrání, jak správně uvedl krajský soud. Jde o typický důvod pro nařízení odstranění stavby dle § 129 odst. 1 písm. stavebního zákona po provedeném řádném řízení.
[35] Chátrání nemovitosti je neodmyslitelně spjato s neplněním povinností vlastníka, nejde o stav náhle vzniklý a nečekaný. Jeho vývoj je v čase naopak zcela předvídatelný a očekávatelný. V projednávané věci se z ničeho nepodává, že by snad nemovitost určená k demolici měla natolik narušenou statiku, aby bezprostředně hrozil její pád. Dokonce nebyla vyloučena možnost provést zabezpečovací práce, resp. znalecký posudek se touto otázkou zabýval zcela povrchně a jeho obecné závěry nemají podklad v žádných statických výpočtech; stejně jako jeho závěry o nutnosti odstranit stavbu. Znalecký posudek se pak ani nezabýval otázkou, zda došlo k nějaké z mimořádných situací stanovených v § 177 stavebního zákona. Pro účely sdělení dle § 177 stavebního zákona nejde hodnotit znalecký posudek jinak než jako neúplný a nepřesvědčivý.
[36] Nejvyšší správní soud se pro výše uvedené ztotožnil se závěry rozsudku krajského soudu.