360 2.. Prameny práva; principy právní jistoty a jednoty právního řádu; spravedlnost a rozumnost jako výkladové směrnice k článku 1 Ústavy České republiky, ve znění před novelou provedenou ústavním zá- konem č. 395/2001 Sb. k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmo- nizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně » Soudní judikatura správní č. 1066/2002, srov. též tamže č. 860/2001. 360 I. Pramenem vnitrostátního objektivního práva nejsou rozhoduutí Vý- boru pro Harmonizovaný systém Světové celní organizace, ani vysvětlivky k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží vydá- vané touto mezinárodní organizací. Tyto akty nejsou adresovány vnitro- státním subjektům, ale smluvním stranám Mezinárodní úmluvy o harmo- nizovaném systému popisu a číselného označování zboží. Povinnost zajistit soulad vnitrostátního práva s pravidly popisu a číselného označování zbo- ží, jakož i s jejich výkladem, tak stíhá Českou republiku, která ji může splnit jedině tak, že je učiní vnitrostátně závaznými některými ze způsobů re- cepce. II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat, že řešení, která zákonodárce zvolí, jsou racionální a smě- řují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a nikoliv naopak. Jest- liže zákonodárce z nejrůznějších důvodů zvolí řešení jiné, musí je tím spíše přesně, jasně, určitě a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy komunikovány svým adresátům. Neučiní-li tak, je zcela na místě dát přednost takovému výkladu, který je rozumný a odpovídá při- rozenému smyslu pro spravedlnost. III. Právní řád České republiky tvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech. Konkrétní pra- vidlo chování proto bývá vyjádřeno často nikoliv v jediném předpise, ale v několika předpisech, případně neposkytuje-li jeden právní předpis jed- noznačnou odpověď na určitou právní otázku, je nezbytné vyložit ji v systé- mových souvislostech s předpisy ostatními tak, aby tato otázka byla spra- vedlivě a rozumně zodpovězena.
360 2.. Prameny práva; principy právní jistoty a jednoty právního řádu; spravedlnost a rozumnost jako výkladové směrnice k článku 1 Ústavy České republiky, ve znění před novelou provedenou ústavním zá- konem č. 395/2001 Sb. k vyhlášce ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmo- nizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně » Soudní judikatura správní č. 1066/2002, srov. též tamže č. 860/2001. 360 I. Pramenem vnitrostátního objektivního práva nejsou rozhoduutí Vý- boru pro Harmonizovaný systém Světové celní organizace, ani vysvětlivky k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží vydá- vané touto mezinárodní organizací. Tyto akty nejsou adresovány vnitro- státním subjektům, ale smluvním stranám Mezinárodní úmluvy o harmo- nizovaném systému popisu a číselného označování zboží. Povinnost zajistit soulad vnitrostátního práva s pravidly popisu a číselného označování zbo- ží, jakož i s jejich výkladem, tak stíhá Českou republiku, která ji může splnit jedině tak, že je učiní vnitrostátně závaznými některými ze způsobů re- cepce. II. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo očekávat, že řešení, která zákonodárce zvolí, jsou racionální a smě- řují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a nikoliv naopak. Jest- liže zákonodárce z nejrůznějších důvodů zvolí řešení jiné, musí je tím spíše přesně, jasně, určitě a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy komunikovány svým adresátům. Neučiní-li tak, je zcela na místě dát přednost takovému výkladu, který je rozumný a odpovídá při- rozenému smyslu pro spravedlnost. III. Právní řád České republiky tvoří jednotný celek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech. Konkrétní pra- vidlo chování proto bývá vyjádřeno často nikoliv v jediném předpise, ale v několika předpisech, případně neposkytuje-li jeden právní předpis jed- noznačnou odpověď na určitou právní otázku, je nezbytné vyložit ji v systé- mových souvislostech s předpisy ostatními tak, aby tato otázka byla spra- vedlivě a rozumně zodpovězena.
K souzené věci je nezbytné přistupo- vat z hlediska základních zásad právního státu, především zásady „vše je dovole- no, co není zákonem zakázáno“, jakož i zásady právní jistoty. Zásada „vše je do- voleno, co není zákonem zakázáno“ je normativně vyjádřena. v článku 2 odst. 4 Ústavy a v článku 2 odst. 3 Listiny základ- ních práv a svobod (dále jen „Listina“) tak, že každý (resp. podle Ústavy občan) může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. S tím souvisí pravidlo uvede- né v článku 4 odst. 1 Listiny, podle něhož mohou být povinnosti ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Článek 10 Ústavy, ve znění účinném před novelou provedenou ústavním zákonem č. 395/2001 Sb., normoval, že ratifikova- né a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobo- dách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají před- nost před zákonem. Pramenem objektivního práva v Čes- ké republice jsou zákony (jednoduché či ústavní), případně podzákonné právní předpisy či mezinárodní smlouvy kvali- tativně specifikované v článku 10 Ústa- vy. Pramenem vnitrostátního objektivní- ho práva nejsou rozhodnutí, stanoviska, vyjádření, vysvětlení nebo jiné úkony or- gánů mezinárodních organizací. K tomu, aby byly vnitrostátně závazné, je nezbyt- ná jejich recepce buď prostřednictvím transformace (doslovným přenosem nor- my mezinárodního práva do práva vnit- rostátního), nebo adaptace (obsahový přenos) či inkorporace (vtažení normy mezinárodního práva do vnitrostátního právního řádu, tj. stanovení její vnitro- státní závaznosti, aniž by tato norma 936 ztrácela formu mezinárodního práva). Je proto právně nerozhodná stěžovatelova námitka, že vysvětlivky k Harmonizova- nému systému popisu a číselného ozna- čování zboží, vydané Světovou celní or- ganizací, již od roku 1996 popisují dialyzátor jako speciální typ filtru oddě- lující koloidní částice a že podle vysvětli- vek k číslu 8421 se do tohoto čísla zařa- zují filtry a čističe všech typů, přičemž filtry na kapaliny této skupiny odlučují mj. koloidní částice. Tyto vysvětlivky ne- jsou adresovány vnitrostátním subjek- tům, ale smluvním stranám Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému po- pisu a číselného označování zboží. Povin- nost zajistit soulad vnitrostátního práva s pravidly popisu a číselného označová- ní zboží, jakož i s jejich výkladem, tak stí- há Českou republiku, která ji může spl- nit jedině tak, že je učiní vnitrostátně závaznými některými ze způsobů recep- ce. Článek 10 Ústavy, ve znění účinném v rozhodné době, uvedenou mezinárod- ní úmluvu neinkorporoval, neboť ta ne- má povahu mezinárodní smlouvy o lid- ských právech a základních svobodách. Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží sice byl transformován přílohou k nařízení vlády č. 318/1999 Sb., celnímu sazebníku, avšak vysvětlivky, jichž se stěžovatel dovolává, nikoliv. Transfor- mace obecně je způsobem recepce vyu- žívaným u unifikačních úmluv, kterou Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, ve znění Protokolu ze dne 24. 6. 1986, se svou přílohou bezpochyby je. Je obvyklou praxí, že se smluvní strany do- hodnou na způsobu zajištění jednotné- ho výkladu úmluvy. Ani doslovný přenos obsahu úmluvy do vnitrostátního práv- ního řádu však není s to zajistit její jed- notný výklad ve všech smluvních stra- nách, přičemž jen výklad prováděný smluvními stranami lze považovat za vý- klad autentický. Podávání legálního vý- kladu je pak například úlohou některé- ho orgánu mezinárodní organizace. Tak je tomu, jak vyplývá z článku 7 odst. 1 písm. b) a ©), i v případě Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému po- pisu a číselného označování zboží a její přílohy: přijímání opatření k zajištění jednotné interpretace a aplikace Harmo- nizovaného systému popisu a číselného označování zboží a jeho pravidelné při- způsobování aktuálním změnám techno- logií a struktury mezinárodního obcho- du je jedním z hlavních úkolů Světové celní organizace, jenž je realizován pro- střednictvím Výboru pro Harmonizova- ný systém. Výklad obsažený ve Vysvětlivkách k Harmonizovanému systému popisu a číselného označování zboží, v Seznamu názorů Výboru pro Harmonizovaný sys- tém i v návodech vydaných Výborem pro Harmonizovaný systém a v jeho do- poručeních v rámci řešení sporů je adre- sován smluvním stranám úmluvy, není závazný pro jednotlivce a nelze zde vy- cházet ze zásady, že neznalost práva ne- omlouvá. Žalobce se tedy při zařazování dialyzátorů do podpoložky kombinova- né nomenklatury nemohl těmito vysvět- livkami řídit; naopak byl povinen postu- povat podle pravidel obsažených v celním sazebníku. Pokud smluvní strany chtějí zajistit, aby výklad podávaný jejich vnit rostátními orgány aplikujícími ustano- vení úmluvy byl v souladu s výkladem podávaným orgánem úmluvy, musí tak učinit cestou recepce do národního práv- ního řádu; jednou z cest, jak toho lze dosáhnout, je i možnost předvídaná v článku 3 odst. 3 Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a čí- selného označování zboží. Týž závěr platí i o rozhodnutí Výboru pro harmonizovaný systém při Světové celní organizaci z května 1999, násled- ně v lednu 2000 oficiálně publikovaném ve schváleném doplňku Seznamu názo- rů Výboru pro harmonizovaný systém z 24. zasedání Výboru, podle něhož se dialyzátory pro hemodialyzační přístroje zařazují podle poznámky 2 a) ke kapitole 90 do položky 8421 29 Harmonizované- ho systému. Nejvyšší správní soud sou- hlasí s názorem Městského soudu v Pra- ze, že již s ohledem na časové souvislosti nemohl zákonodárce toto rozhodnutí re- cipovat do celního sazebníku pro rok 2000. Zákonodárce na toto rozhodnutí zareagoval, avšak teprve v roce 2001, a navíc nikoliv novelizací celního sazeb- níku, ale novelizací zákona o dani z při- dané hodnoty, provedenou zákonem č. 141/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a někte- ré další zákony. Zákon č. 141/2001 Sb. v článku IV bodu 2 novelizoval přílohu č. 1 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, obsahující seznam zboží podléhající nižší sazbě daně tak, že za položku „ex 8421 21 - Domácí pří- stroje na úpravu vody a malé čistírny od- padních vod“ vložil novou položku „ex 8421 29 - Dialyzéry pro přístroje pro di- alýzu krve“. Tímto počinem zákonodár- ce jednak vyjádřil vůli, aby dialyzátory, coby součásti přístroje na dialýzu ledvin, byly stejně jako celé tyto přístroje i nadá- le zatíženy sníženou pětiprocentní saz- bou daně z přidané hodnoty; jednak nepřímo novelizoval celní sazebník: po- zdější právní norma primární právní síly stanovila, že se dialyzéry pro přístroje pro dialýzu krve zařazují do položky 8421 29, čímž nepřímo změnila právní normu dřívější, a navíc sekundární (pod- zákonné) právní síly. S ohledem na práv- ní zásadu lex retro non agit však mohl 937 360 zákon č. 141/2001 Sb., jenž nabyl účin- nosti až 1. července 2001, nepřímo noveli- zovat teprve celní sazebník pro rok 2001, vydaný nařízením vlády č. 441/2000 Sb., a nikoliv celní sazebník pro rok 2000, kdy žalobce dovezl zboží a učinil celní prohlášení. (...) Dále je nutno poukázat na to, že pro použití pravidla 2 a) kapitoly 90 vůbec nejsou splněny podmínky stanovené v jeho hypotéze: aby určité zboží mohlo být zařazeno do čísla 8421, muselo by jít o „stroj“ či „přístroj“ k filtrování nebo čištění kapalin. Za stroj či přístroj však není dialyzátor možno považovat, neboť - což je mezi účastníky nesporné - je pouhou a výhradní součástí přístroje pro dialýzu ledvin, která sama o sobě ne- má žádné využití. Na dialyzátor tak nao- pak dopadá poznámka 2 b) ke kapitole 90, podle níž se ostatní části, součásti ne- bo příslušenství strojů, přístrojů, nástro- jů nebo výrobků této kapitoly, které jsou výhradně nebo zejména určeny pro urči- tý stroj, přístroj nebo nástroj anebo pro více strojů, přístrojů nebo nástrojů téhož čísla (též strojů, přístrojů nebo nástrojů čísel 9010, 9013 a 9031), vyjma těch, kte- ré jsou uvedeny v poznámce 2 a), zařadí do čísla odpovídajícího těmto strojům, přístrojům nebo nástrojům. Dialyzátor, jakožto výhradní součást přístroje pro dialýzu ledvin, se tedy zařadí do stejného čísla jako tento přístroj, tj. do čísla 9018 a podpoložky 9018 90 30 jako „Lékařské, chirurgické, zubolékařské nebo zvěrolé- kařské nástroje a přístroje, včetně scinti- grafických přístrojů, ostatní elektroléčeb- né přístroje, jakož i přístroje ke zkoušení zraku: ostatní nástroje a přístroje: pří- stroje a zařízení pro dialýzu ledvin (umě- lé ledviny, dialyzační přístroje)“. (...) Podpůrně lze užít i zvláštního argu- mentu právní logiky, a sice argumentu 938 reductio ad absurdum, který lze použít buď samostatně, nebo tehdy, dovádili výklad podle několika jiných argumentů k rozporným (neslučitelným) závěrům; ten výklad, který nedává rozumný smysl, je pak třeba odmítnout (Knapp, V.: Teo- rie práva C. H. Beck, Praha 1995, s. 173). Zařazení dialyzátoru do podpoložky 8421 29 90 by znamenalo, že před 1. červen- cem 2001 by tato součást, bez níž nemů- že přístroj pro dialýzu ledvin fungovat a která musí být po každé provedené di- alýze vždy vyměněna, byla zatížena dva- cetidvouprocentní sazbou daně, zatím- co sám přístroj by byl zatížen pouze pětiprocentní sazbou daně z přidané hodnoty. Takový výklad postrádá rozum- ný smysl, a proto je nutno jej odmítnout. V souladu s principem právní jistoty má každý adresát právní normy právo oče- kávat, že řešení, která zákonodárce zvolí, jsou racionální a směřují k funkčnímu uspořádání společenských vztahů, a ni- koliv naopak. Jestliže zákonodárce z nej- různějších - často velmi pochybných a voluntaristických - důvodů zvolí řeše- ní jiné, musí je tím spíše přesně, jasně, určitě a srozumitelně vyjádřit v právních předpisech, jimiž jsou právní normy komunikovány svým adresátům. Neuči- ní-li tak, je zcela na místě dát přednost takovému výkladu, který je rozumný a od- povídá přirozenému smyslu pro spra- vedlnost. Tím není popřena zásada ne- závislosti zařazování zboží na výši cla a daňové sazby a na tarifních opatřeních, které se dovolává stěžovatel Tuto zásadu nelze slepě uplatňovat tak, aby vedla k absurdním důsledkům, neboť právní řád České republiky tvoří jednotný ce- lek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech. Konkrétní pravidlo chování proto bývá vyjádřeno často nikoliv v jediném před- pise, ale v několika předpisech, případ- ně, neposkytuje-li jeden právní předpis jednoznačnou odpověď na určitou práv- ní otázku, je nezbytné vyložit ji v systé- mových souvislostech s předpisy ostatní- mi tak, aby tato otázka byla spravedlivě a rozumně zodpovězena. (Caxa) 361 Hypoteční úvěry: dotace poskytnutá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám k $ 2 odst. 1 písm. d) a $ 4 odst. 5 nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby“) Dotaci ke splácení hypotečního úvěru poskytnutou právnickým osobám a fyzickým osobám, které provádějí bytovou výstavbu v rámci své podni- katelské činnosti, lze ke splácení jiného úvěru použít jen za podmínek uve- dených v ustanovení $ 4 odst. 5 nařízení vlády č. 244/1995 Sb., kterým se sta- noví podmínky státní finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby. Ustanovení 6 2 odst. 1 písm. d) citovaného nařízení se na uvede- né osoby nevztahuje.
Ing. Milan H. v J. proti Celnímu ředitelství Praha o celní dluh, o kasační stížnos- ti žalovaného.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. května 2004
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu