Nejvyšší správní soud usnesení správní

1 As 94/2012

ze dne 2012-10-23
ECLI:CZ:NSS:2012:1.AS.94.2012.31

1 As 94/2012- 31 - text

1 As 94/2012 - 32

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: O. B., zastoupen JUDr. Františkem Suchánkem, advokátem se sídlem Babice 314, Říčany, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 11. 2011, čj. KUJI 98249/2011, sp. zn. OUP 383/2011 Cí-2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 4. 2012, čj. 57 A 154/2011 – 44,

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobci s e v r a c í zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Žalobce (stěžovatel) byl rozhodnutím stavebního úřadu Magistrátu města Jihlavy ze dne 19. 8. 2011 uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 178 odst. 1 písm. f) zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, neboť v době od 8. 4. 2011 do 10. 4. 2011 realizoval na pozemku v k. ú. Hybrálec stavbu skladu na palivové dříví o půdorysných 5,1 m x 3,1 m bez územního souhlasu. Za tento přestupek stavební úřad uložil stěžovateli pokutu ve výši 5.000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení ve výši 1.000 Kč. Žalovaný stěžovatelovo odvolání odmítl, krajský soud pak zamítl jeho žalobu.

Stěžovatel podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. V ní uvedl, že řízení předcházející rozsudku trpí vadou spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgány vycházely, nemá oporu ve spisech. Krajský soud podle stěžovatele nevzal v úvahu, že jakkoliv se v daném případě jedná o dílo nespojené se zemí, jen volně spočívající na podkladních trámech, nebylo v řízení postaveno na jisto, zda se jedná či nejedná o stavbu přenosnou, tj. případně podřaditelnou pod § 79 odst. 3 písm. j) stavebního zákona. Tato okolnost nebyla v řízení vůbec zkoumána.

Podle § 104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá-li se o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl. Nejvyšší správní soud ze spisu krajského soudu zjistil, že námitku odpovídající kasační námitce stěžovatel v řízení před krajským soudem neuplatnil. Proto je kasační stížnost nepřípustná a Nejvyšší správní soud jí podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. odmítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta. Podle § 10 odst. 3 poslední věty zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Vzhledem k tomu, že stěžovatel složil na účet Nejvyššího správního soudu soudní poplatek za podání kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč, rozhodl zdejší soud o vrácení tohoto soudního poplatku stěžovateli. Stěžovatel za tímto účelem určí účet, na který má být částka zaslána.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. října 2012 JUDr. Lenka Kaniová předsedkyně senátu