1 Azs 198/2005- 71 - text
č. j. 1 Azs 198/2005-71
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: T. X. T., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 21. 1. 2005, č. j. OAM-38/LE-B02-B02-2005, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 3. 2005, č. j. 60 Az 13/2005-23,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Rozhodnutím ze dne 21. 1. 2005 zamítl žalovaný žalobcovu žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Žalobu, jíž žalobce napadl rozhodnutí žalovaného, zamítl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 24. 3. 2005. Rozsudek byl žalobci doručen 1. 4. 2005.
Dne 25. 4. 2005 byla Krajskému soudu v Plzni doručena první kasační stížnost v žalobcově věci; tu však Nejvyšší správní soud odmítl svým usnesením ze dne 29. 6. 2005, č. j. 1 Azs 106/2005-50, jako opožděnou (lhůta pro podání kasační stížnosti totiž uplynula dne 15. 4. 2005; žalobcův zástupce, Mgr. Alexandr Vaškevič, však podal kasační stížnost osobně u soudu až 25. 4. 2005).
Dne 27. 9. 2005 byla Krajskému soudu v Plzni doručena (resp. u něj osobně podána) další kasační stížnost proti témuž rozsudku tohoto soudu ze dne 24. 3. 2005; tentokrát ji v zastoupení žalobce podal advokát JUDr. Zdeněk Pánek. V kasační stížnosti žalobce odvolávaje se na § 103 odst. 1 písm. b) soudního řádu správního – brojil zejména proti opomenutí žalovaného posuzovat i případné okolnosti pro udělení humanitárního azylu ve smyslu § 14 zákona o azylu. Zdůraznil, že ztratil jakýkoli občanský a ekonomický kontakt se svým rodištěm: je svobodný, nemá sourozence a zemřel mu otec, v místě bydliště prodal dům a po návratu by se z něj stal bezdomovec.
Dodal, že v České republice nikdy nebyl soudně trestán a i nadále se hodlá chovat v souladu se zákonem. Navrhl proto, aby rozsudek Krajského soudu v Plzni byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Požádal též o to, aby jeho kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek; tato žádost se však s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.
Krajský soud v Plzni upozornil žalobcova advokáta přípisem z 3. 10. 2005, že o kasační stížnosti směřující proti jeho rozsudku z 24. 3. 2005 již Nejvyšší správní soud rozhodoval, a vyzval jej k vyjádření. Advokát na výzvu nijak nereagoval ani ve stanovené lhůtě, ani později, a krajský soud tak předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Kasační stížnost je opožděná.
Jak už bylo uvedeno v předchozím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni byl žalobci doručen 1. 4. 2005, a lhůta pro podání kasační stížnosti tak skončila 15. 4. 2005. Jakoukoli kasační stížnost podanou po tomto datu – za předpokladu, že žalobci bylo napadené rozhodnutí řádně doručeno, což se v daném případě stalo – je tak nutno považovat za opožděnou. Opožděná byla kasační stížnost podaná 25. 4. 2005, opožděná je i tato kasační stížnost podaná 27. 9. 2005 a opožděná by byla i každá další kasační stížnost podaná v této věci, neboť lhůta k jejímu podání již jednou uplynula, její zmeškání nelze prominout a nelze ji ani navrátit.
Žalobci jistě nelze bránit v tom, aby se pokoušel domoci projednání své věci v kasačním řízení; s ohledem na vypršení dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti je však jeho snaha marná a ani v budoucnu by nemohla vést k tomu, aby se Nejvyšší správní soud jakoukoli další žalobcovou kasační stížností v této záležitosti věcně zabýval. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako opožděnou [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 8. prosince 2005
JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu