Proti usnesení krajského soudu, kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti soudem ustanoveného tlumočníka ($ 8 odst. 5 s. ř. s.), je kasační stížnost nepřípustná.
C.) Předně nutno uvést, že $ 8 s. ř. s. sta- noví důvody pro vyloučení soudců a dalších osob z projednávání věci. Soudce je vyloučen tehdy, pokud s ohledem na jeho poměr k vě- ci, k účastníkům a zástupcům je důvod po- chybovat o jeho nepodjatosti. Soudce je vý- loučen též tehdy, pokud se podílel na projednávání věci na úrovni správních orgá- nů nebo v předchozím soudním řízení. Dů- vodem pro vyloučení naopak není soudcův procesní postup v dané věci nebo rozhodo- vání v jiných věcech. O podjatosti soudců rozhoduje předseda soudu; je-li toho názoru, že důvody podjatosti soudce nejsou dány, rozhoduje Nejvyšší správní soud. Tlumočník je vyloučen z ttumočnických úkonů pro dů- vody obdobné důvodům pro vyloučení soud- ce.
U tlumočníků se tak zpravidla bude jed- nat o takový vztah k věci, k účastníkům či jejich zástupcům, který by zpochybňoval je- jich nepodjatost. Tlumočník je především s ohledem na $ 8 odst. 4 s. ř. s., stejně jako $ 11 odst. 2 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlu- močnících, povinen oznámit předsedovi se- nátu, že jsou dány důvody jeho podjatosti, a to neprodleně po jejich zjištění. Rozhodnu- tí o vyloučení přísluší senátu. Vedle této povinnosti tížící soudce stejně jako tlumočníka existuje též právo účastníků » Publikované pod č. 408/2004 Sb. NSS.
řízení a osob zúčastněných na řízení namít- nout podjatost soudce a dalších osob účastní- cích se řízení, mezi nimi i tumočníka ($ 8 odst. 5 s. ř. s.). O vyloučení soudce rozhoduje Nejvyšší správní soud (tedy nadřízený soud), o vyloučení tlumočníka senát, který věc pro- jednává. Otázka podjatosti je nepochybně jedním z klíčových bodů práva na spravedlivý pro- ces. Největší dopad na zákonnost řízení může mít podjatost soudců, neboť ti vedou řízení v mezích vytyčených jeho účastníky a přijí- mají rozhodnutí ve věci samé i rozhodnutí procesní povahy.
Za účelem co největšího po- sílení záruk byl zaveden do soudního řádu správního takový mechanismus, dle něhož rozhoduje o vyloučení soudců předseda kraj- ského soudu, zpravidla však Nejvyšší správní soud jako nadřízený soud (viz výše). Jedná se o specifický mechanismus rozhodování Nej- vyššího správního soudu, který nijak nesouvi- sí s řízením o kasační stížnosti a nemá ostatně ani povahu opravného prostředku (srov. k to- mu přiměřeně argumentace obsažená v usne- sení Nejvyššího soudu ze dne 26.
9. 2001, sp. zn. 29 Odo 628/2001, dle něhož rozhod- nutí nadřízeného soudu o podjatosti soudce není rozhodnutím odvolacího soudu, a dovo- lání proti němu tak není přípustné). Zvláštní povaha rozhodování o námitce podjatosti Nejvyšším správním soudem vy- plývá ze samotné skutečnosti, že nedochází k přezkumu žádného předchozího rozhod- nutí ve věci podjatosti soudce, protože tako- vé rozhodnutí krajský soud vydat nemůže pro nedostatek věcné příslušnosti (výjimkou je opatření předsedy krajského soudu dle $ 8 odst. 3 věty druhé s.
ř. s.). Taktéž formální a obsahové náležitosti námitky podjatosti, které jsou stanoveny v $ 8 odst. 5 ve spojení s $ 37 odst. 3 s. ř. s., se liší od náležitostí ka- sační stížnosti. Nejvyšší správní soud proto ve svém usnesení ze dne 15. 9. 2004, čj. Nao 23/2004-55*) (přístupné na www.nssoud.cz), uvedl, že proti rozhodnutí o námitce podja- tosti není kasační stížnost přípustná. 951 1700 V případě podjatosti jiných osob, jako v tomto případu tiumočnice, je rozhodování svěřeno do rukou senátu, který věc projedná- vá ($ 8 odst. 5 s.
ř. s.), Je to především z důvo- du, že senát dohlíží na zákonnost soudního ří- zení a zajišťuje řádný průběh ústního jednání. Pokud by dospěl v průběhu řízení k závěru, že tumočník neplní řádně své po- vinnosti, může zrušit jeho ustanovení jako tlu- močníka v dané věci. Rozhodování o námitce podjatosti tlumočníka nepředstavuje bezpro- střední zásah do práv a povinností účastníka řízení. Nutno souhlasit s právním názorem vy- jádřeným v napadeném usnesení, podle něhož o tom, zda důkazy předložené účastníky budou či nebudou provedeny, rozhoduje soud a svůj postup musí odůvodnit; v průběhu jednání se tlumočnice řídí pokyny soudu.
Jak vyplývá z výše uvedeného, má rozhodování o vylouče- ní pro podjatost specifickou povahu a v přípa- dě rozhodování o vyloučení tlumočníka se jed- ná o rozhodnutí, kterým se upravuje vedení řízení; kasační stížnost je proti němu s ohledem na $ 104 odst. 3 písm. b) s. ř. s. nepřípustná. C.) Jestliže by se soud dostatečně nezabý- val námitkou podjatosti tlumočníka vznese- nou účastníkem řízení či osobou zúčastněnou na řízení, resp. by o ní rozhodl nezákonným způsobem, zatížil by tak soudní řízení vadou, která by mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Nejvyšší správní soud by pak byl oprávněn přezkoumat po- souzení otázky podjatosti tlumočníka ze stra- ny soudu v rámci řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí ve věci samé. V tomto pří- padě se nejedná o rozhodování o účastenství určité osoby v soudním řízení (jako v rozsudku NSS ze dne 31. 8. 2005, čj. 7 As 43/2005-63"), rozhodnutí ve věci samé bude účastníkovi do- ručeno a tento bude seznámen se skutečností, kdy uplyne lhůta pro podání kasační stížnosti. Tento postup není ani v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, ba naopak samostatný přezkum usnesení o nevyloučení tlumočníka se může jevit jako nehospodárný, neboť by ne- úměrně prodlužoval délku řízení před soudem prvního stupně a mohl by sloužit jako prostře- dek procesních obstrukcí.
(...) 1700 Řízení před soudem: odmítnutí žaloby; žalobní legitimace Celní řízení: zabrání vybraných výrobků k $ 46 odst. 1 a $ 65 odst. 1 soudního řádu správního k $ 42 odst. 12 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb.
I. Pokud správní soud rozhodne o odmítnutí žaloby rozsudkem, namísto toho, aby tak učinil v souladu s $ 46 odst. 1 s. ř. s. usnesením, jedná se sice o vadu řízení, která však sama o sobě nemá vliv na zákonnost rozhodnutí soudu.
I. Adresát rozhodnutí celního orgánu o zabrání vybraných výrobků dle $ 42 odst. 12 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, který měl uvedené výrobky před jejich zajištěním a následně zabráním celním orgánem ve své dispozici, je dle S 65 odst. 1 s. ř. s. legitimován k podání správní žaloby proti tomuto rozhodnutí cel- ního orgánu, a to iv případě, kdy je nesporné, že není vlastníkem těchto výrobků.
Nurlan K. (Kazachstán) proti Ministerstvu vnitra o námitce podjatosti tlumočníka, o ka-