Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

1 Azs 33/2020

ze dne 2020-04-02
ECLI:CZ:NSS:2020:1.AZS.33.2020.26

1 Azs 33/2020- 26 - text

 1 Azs 33/2020

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: T. H. G. D., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2017, č. j. MV-40832-6/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 1. 2020, č. j. 45 A 64/2017-41,

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

[1] Podanou kasační stížností žalobkyně (stěžovatelka) napadla v záhlaví označený rozsudek, kterým krajský soud zamítl její žalobu proti rozhodnutí, jímž žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 1. 2017, č. j. OAM 21186-26/DP-2016. Tímto rozhodnutím správní orgán prvního stupně podle § 46 odst. 3 ve spojení s § 56 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 17. 12. 2015, zamítl společně projednávané žádosti žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu, které jí neudělil, neboť se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádostech.

[2] Usnesením ze dne 3. 3. 2020, č. j. 1 Azs 33/2020 - 19, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatelku k uhrazení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Zároveň soud stěžovatelku poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti.

[3] Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pak platí, že [n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[4] Citované usnesení bylo stěžovatelce, resp. jejímu zástupci doručeno dne 12. 3. 2020. Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula v pátek 27. 3. 2020. Stěžovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.

[5] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 2. dubna 2020

JUDr. Josef Baxa předseda senátu