Nejvyšší správní soud rozsudek spravni Zelená sbírka

1 Azs 55/2006

ze dne 2007-07-25
ECLI:CZ:NSS:2007:1.AZS.55.2006.60

k zákonu č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a některé další zákony I. O žalobách ve věcech azylu podaných před nabytím účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. rozhoduje po nabytí účinnosti tohoto zákona specializovaný samo- soudce. HH. Není-li v přechodných ustanoveních výslovně stanoveno jinak, je při střetu staré a nové úpravy nutno vycházet z obecně platné zásady nepravé retroaktivity procesních norem, tedy aplikace nových procesních norem pro dříve započatá ří- zení. V takovém případě je v řízení pokračováno dle pozdějšího zákona s tím, že právní účinky úkonů učiněných dříve zůstávají v platnosti.

k zákonu č. 350/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), a některé další zákony I. O žalobách ve věcech azylu podaných před nabytím účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. rozhoduje po nabytí účinnosti tohoto zákona specializovaný samo- soudce. HH. Není-li v přechodných ustanoveních výslovně stanoveno jinak, je při střetu staré a nové úpravy nutno vycházet z obecně platné zásady nepravé retroaktivity procesních norem, tedy aplikace nových procesních norem pro dříve započatá ří- zení. V takovém případě je v řízení pokračováno dle pozdějšího zákona s tím, že právní účinky úkonů učiněných dříve zůstávají v platnosti.

C.. V době podání předmětné žaloby (dne 14. 12. 2004) bylo pro obsazení krajské- ho soudu při rozhodování ve věcech azylu pravidlem rozhodování ve specializovaných senátech ($ 31 odst. 1 s. ř. s.) s tou výjimkou, že o žalobě proti rozhodnutí o žádosti o udě- lení azylu, jímž se tato žádost zamítá jako zjev- ně nedůvodná, rozhodoval specializovaný sa- mosoudce ($ 31 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s $ 32 odst. 2 písm. a) a odst. 5 zákona o azylu, oba předpisy ve znění účinném do 12. 10. 2005). Protože napadené rozhodnutí žalovaného ne- spadalo do této výjimky, byla věc v souladu se zákonem přidělena senátu. Zákonem č. 350/2005 Sb. byla s účinností k již výše uvedenému datu 13. 10. 2005 prove- dena revize uvedených principů pro obsazení krajského soudu při rozhodování ve věcech azylu. Od tohoto data tak podle $ 31 odst. 2 s. ř. s. rozhoduje ve všech těchto věcech bez výjimky specializovaný samosoudce. Předmětná novela zákona o azylu a soud- ního řádu správního však opravdu výslovně neřeší problematiku střetu staré a nové úpra- 946 xx vy ve vztahu k již běžícím řízením o žalobách proti rozhodnutím ve věcech azylu. V tako- vém případě je ovšem z obecně platné zásady nepravé retroaktivity procesních norem (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 13.4. 2005, sp. zn. I. ÚS 574/03, č. 80/2005 Sb. ÚS), tedy aplikace nových procesních norem pro dříve započatá řízení, nutno dovodit, že v ří- zení bylo nutno pokračovat dle pozdějšího zákona s tím, že právní účinky úkonů učině- ných dříve zůstávají v platnosti. Skutečnost, že pozdější zákon stanovil, že ve všech vě- cech azylu rozhoduje v řízení před krajským soudem samosoudce, oproti dřívější dvouko- lejnosti, nemá na zákaz odnětí zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny), který je zejmé- na překážkou proti libovůli při přidělování soudní agendy, vliv. Ostatně i v daném přípa- dě byl požadavek nadzákonné normy dodr- žen, když příslušnost soudce byla stanovena zákonem a na jeho základě dle pravidel, obsa- žených v rozvrhu práce krajského soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. III. ÚS 200/98, č. 155/1998 Sb. ÚS). O aplikaci uvedené obecné zásady v da- ném případě svědčí i skutečnost, že v čl. IV zákona č. 350/2005 Sb. (přechodné ustanove- ní ke změně soudního řádu správního) bylo pro řízení o kasačních stížnostech (proti roz- hodnutím krajských soudů ve věcech azylu vydaným do dne nabytí účinnosti tohoto zá- kona, tedy i pro již zahájená kasační řízení) výslovně stanoveno jinak. Stěžovatelova námitka směřující do poru- šení práva na zákonného soudce je tak nedů- vodná. Přesto bylo v dané věci vhodné, aby krajský soud stěžovatele po nabytí účinnosti zákona č. 350/2005 Sb. informoval o změně v obsazení soudu, a to například v rámci pou- čení o možnosti podat námitku podjatosti podle $ 8 s. ř.s. Ani předmětná informace, ale zejména ani uvedené poučení však stěžovate- li v rozporu s $ 36 odst. 1 s. ř. s. nebylo zaslá- no, přičemž ve věci bylo rozhodnuto bez jed- nání. Tato vada řízení před soudem by však sama o sobě nemohla mít za následek nezá- konné rozhodnutí o věci samé. 1550 Řízení před soudem: nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí Daňové řízení: počet výzev ve vytýkacím řízení; ochrana legitimního očekávání Prodejny Duty/Tax Free k $ 103 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního k $ 43 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 255/1994 Sb. (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“) k $ 45b zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 208/1997 Sb. a č. 262/2001 Sb.» k $ 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 303/1997 Sb., č. 129/1999 Sb., č. 22/2000 Sb. a č. 141/2001 Sb.** I. Je-li rozhodnutí žalovaného správního orgánu řádně odůvodněno, je z něho zřejmé, proč žalovaný nepovažoval právní argumentaci účastníka řízení za důvod- nou a proč jeho odvolací námitky považoval za liché, mylné nebo vyvrácené, shodu- jí-li se žalobní námitky s námitkami odvolacími a nedochází-li krajský soud k jiným závěrům, je přípustné, aby si krajský soud správné závěry se souhlasnou poznám- kou osvojil. II. Ve vytýkacím řízení není správce daně omezen pouze na jedinou výzvu daňo- vému subjektu k doplnění nejasných údajů, vysvětlení nejasností, opravě nepravdi- vých údajů a k prokázání údajů pravdivých (6 43 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků). III. Na řízení o udělení povolení prodeje zboží v prodejnách Duty/Tax Free bez spotřební daně a daně z přidané hodnoty a na řízení o odnětí tohoto povolení podle $ 45b zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a $ 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, se vztahoval zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), nikoli zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. IV. Jestliže činnost provozovatele prodejny Duty/Tax Free v průběhu jejího vy- konávání byla povolena rozhodnutím Ministerstva financí o udělení povolení podle $ 45b zákona ČNR č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a $ 12b zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, a to proti této činnosti (zejm. provozování prodejny ve dvou objektech, nikoli v objektu jediném) nic nenamítalo, pak se pro- vozovatel prodejny mohl důvodně domnívat, že jeho činnost je v souladu se záko- nem. Toto jeho oprávněné (legitimní) očekávání je zapotřebí respektovat a chránit iv navazujících řízeních (např. v řízení o dodatečném vyměření daně z přidané hod- noty a spotřební daně u zboží prodaného v jednom z těchto objektů).

Mirsad K. (Republika Bosna a Hercegovina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu,