1 Azs 97/2006- 40 - text
1 Azs 97/2006 - 40
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: T. K., proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 25. 1. 2005, č. j. OAM-84/VL-10-03-2005, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 3. 2006, č. j. 64 Az 19/2005 21,
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobou ze dne 1. 2. 2005 napadla žalobkyně rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 1. 2005, jímž byla její žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle § 16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Krajský soud v Ostravě však žalobu zamítl rozsudkem ze dne 20. 3. 2006.
Žalobkyně brojila proti rozsudku včasnou kasační stížností; své výtky proti závěrům krajského soudu však nijak nespecifikovala. Uvedla pouze tolik, že uplatňuje důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) – d) soudního řádu správního, že všechny doposud rozhodující orgány ve svém úsudku pochybily a že i krajský soud posoudil její věc v rozporu s platným právním řádem. Rovněž požádala o to, aby byl její kasační stížnosti přiznán odkladný účinek; tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti – stala bezpředmětnou.
V kasační stížnosti žalobkyně požádala též o to, aby jí byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce. Této žádosti krajský soud vyhověl a usnesením ze dne 6. 9. 2006 ustanovil žalobkyni zástupcem Mgr. P. N., advokáta v Praze. Dalším výrokem tohoto usnesení pak ustanoveného advokáta vyzval k doplnění kasační stížnosti v měsíční lhůtě, a to zejména jejích důvodů ve smyslu § 103 odst. 1 s. ř. s.; poučil jej též o tom, že nebude-li výzvě vyhověno, může být kasační stížnost odmítnuta. Usnesení bylo advokátovi doručeno dne 12. 9. 2006; ve stanovené lhůtě ani později však advokát vůči soudu nijak nereagoval. Krajský soud proto předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl ji z těchto důvodů:
Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti (§ 106 odst. 1 s. ř. s.) je i označení důvodů, pro něž účastník jako stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v § 103 odst. 1 s. ř. s. jsou však jen obecně vymezenými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Pouhá paragrafová či slovní citace některého zákonného ustanovení [v případě žalobkyně „§ 103 odst. 1 písm. a) – d) s. ř. s.“] tak jako stížní bod neobstojí.
Postrádá-li kasační stížnost alespoň jeden konkretizovaný důvod, není možno pro tento nedostatek v řízení o kasační stížnosti pokračovat, neboť Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem a důvody kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 s. ř. s.). Projevuje se zde zásada dispoziční: je na stěžovateli, aby svou kasační stížností určil meze přezkumu. Neučiní-li tak, kasační soud nemá, na základě čeho by přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu. Neobsahuje-li kasační stížnost žádný důvod, který by ji činil způsobilou k věcnému projednání, nestíhá Nejvyšší správní soud ani nutnost přezkumu z úřední povinnosti, již mu ukládá posledně citované ustanovení.
Tento nedostatek kasační stížnosti je nedostatkem odstranitelným; proto se krajský soud nespokojil s blanketní kasační stížností, jak ji podala žalobkyně, a vyzval ji podle § 108 odst. 1 s. ř. s. prostřednictvím ustanoveného advokáta k odstranění vad kasační stížnosti. Advokát se však k výzvě nevyjádřil, a odstranitelný nedostatek se tak stal nedostatkem neodstranitelným. Pro tento neodstranitelný nedostatek nebylo možno v řízení pokračovat; Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 106 odst. 1 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. listopadu 2006
JUDr. Marie Žišková předsedkyně senátu