Zákonem tolerovaná doba pobytu nepřetržitých dvanácti měsíců mimo území států EU podle § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neběží po dobu vzniku a trvání závažného důvodu v podobě závažného onemocnění, které brání cizinci v návratu. O dobu trvání tohoto závažného důvodu se tolerovaná doba dvanácti měsíců prodlužuje.
Nezletilý žalobce pobýval u prarodičů ve Vietnamu od 28 . 2 . 2011 do 19 . 9 . 2013 . Dne 26 . 3 . 2014 Ministerstvo vnitra (správní orgán I . stupně) zrušil žalobci platnost povolení k trvalému pobytu na území České republiky kvůli jeho pobytu mimo území států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců bez odůvodnění závažnými důvody . Žalobci byla stanovena lhůta pro vycestování v délce 30 dnů od právní moci rozhodnutí .
V odvolání žalobce namítal, že ve Vietnamu onemocněl tuberkulózou, což vyžadovalo časově náročnou hospitalizaci a následnou ambulantní léčbu . Žalovaná odvolání zamítla dne 23 . 1 . 2015 .
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích . Mimo jiné namítal, že správní orgány nesprávně posoudily, zda jeho nepřítomnost na území České republiky přesahující 12 měsíců byla odůvodněna závažnými důvody . Mezi závažné důvody podle § 77 odst . 1 písm . c) zákona o pobytu cizinců patří i vážné onemocnění . Žalobce přitom doložil, že v době, kdy se nacházel ve Vietnamu, one- davky stěžovatele, který v reakci na zaslání sdělení Mgr . V . požadoval ověřit jeho nová zjištění místním šetřením v ročním období, které by to umožňovalo, nebo oponentním odborným vyjádřením .
mocněl tuberkulózou, že musel být hospitalizován a že následně podstoupil ambulantní léčbu, která trvala dva roky . Správní orgán však toto onemocnění odmítl jako závažný důvod nepřítomnosti a konstatoval, že po propuštění z nemocnice žalobci nic nebránilo v návratu do České republiky . S takovým výkladem však nelze souhlasit . Léčbu tuberkulózy jako celek je nutno podle žalobce považovat za dostatečně závažný důvod jeho nepřítomnosti . Žalobce dále podrobně vysvětlil, co je to tuberkulóza, jak se projevuje a jak se léčí .
Žalobce dále namítal, že žalovaná nesprávně vypořádala jeho námitku stran nutnosti vážit přiměřenost správního rozhodnutí . Ačkoliv § 77 odst . 1 zákona o pobytu cizinců tuto povinnost výslovně nezmiňuje, vyplývá z § 2 odst . 3 správního řádu . Podle žalobce je třeba dbát principu proporcionality . I kdyby neexistovaly prokazatelné zákonné důvody pro zachování pobytového oprávnění žalobce, již sama zásada proporcionality by správním orgánům při znalosti okolností případu velela rozhodnout ve prospěch účastníka řízení .
Smysl dané právní úpravy SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 2/2 016 směřuje k tomu, aby bylo odebráno pobytové oprávnění cizinci, který na území České republiky evidentně nepobývá a ani nechce pobývat a může zde být obava, že svého pobytového oprávnění zneužije . Žalobce se však ptá, jaký má smysl rušit pobytové oprávnění dítěti, které se mimo území České republiky léčilo z velice vážné choroby a setrvalo mimo území i z toho důvodu, aby nebylo zdrojem nákazy pro občany České republiky .
Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že měla za prokázané, že žalobce byl ve Vietnamu léčen pro tuberkulózu a byl hospitalizován od 13 . 6 . 2011 do 10 . 7 . 2011 a že poté docházel k lékaři na kontrolu jednou za tři měsíce . Pobyt žalobce ve Vietnamu od 28 . 2 . 2012, tj . od doby, kdy mu uplynula zákonem tolerovaná doba dvanácti měsíců pobytu mimo státy Evropské unie, nebyl odůvodněn závažnými důvody, a to právě s ohledem na jeho propuštění z nemocnice již dne 10 . 7 .
2011 a na to, že jeho zdravotní stav od té doby nebylo možné hodnotit jako závažný . Závažnost zdravotního stavu žalobce nevyplývala podle žalované ani z propustky z nemocnice, v níž se uvádí, že šlo o tuberkulózu ve formě primárního komplexu, způsob léčení s použitím bylinek, kontrola jednou za tři měsíce . Žalobce zpět na území České republiky přicestoval až poté, co s ním bylo zahájeno správní řízení o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu .
Krajský soud v Českých Budějovicích zrušil rozhodnutí žalované i rozhodnutí I . stupně a věc vrátil žalované k dalšímu řízení .
Z odůvodnění:
(…) Z obsahu správního spisu bylo nepochybně zjištěno, že žalobce se nacházel mimo území států Evropské unie od 28 . 2 .
2011 do 19 . 9 . 2013 . Tuto skutečnost žalobce nerozporuje ani v žalobě . Žalobce však tvrdí, že správní orgány nesprávně posoudily existenci závažných důvodů v podobě závažného onemocnění, které mu znemožnilo se vrátit na území států Evropské unie . Z obsahu napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaná nikterak nezpochybnila skutečnost, že žalobce tuberkulózou onemocněl, SBÍRKA ROZHOD NUTÍ N SS 2 /2016 že byl hospitalizován (viz překlad propustky z nemocnice) a že docházel na kontroly k lékaři, přičemž poslední kontrola se uskutečnila dne 23 . 7 . 2013 . To vše měla žalovaná za prokázané i na základě předložené špatně čitelné kopie lékařské knížky ve vietnamštině; žalovaná konstatovala, že je nadbytečné opatřovat překlad této listiny . Těmito závěry žalovaná odmítla přístup správního orgánu I . stupně, který považoval tvrzení matky žalobce za účelová .
Zjištěné skutkové okolnosti případu žalovaná podřadila pod danou právní úpravu a konstatovala, že hospitalizace žalobce proběhla v období od 13 . 6 . 2011 do 10 . 7 . 2011, tj . v době, kdy ještě neuplynula zákonem tolerovaná doba dvanácti měsíců možného pobytu mimo území států Evropské unie . Doba dvanácti měsíců měla podle žalované žalobci uplynout dne 28 . 2 . 2012; přitom podle žalované pobyt žalobce po tomto datu mimo území států Evropské unie nebyl odůvodněn žádným závažným důvodem a objektivně žalobci nic nebránilo v tom se do České republiky vrátit .
Krajský soud s popsaným náhledem na věc nesouhlasí . Ze zjištěných skutkových okolností případu je krajský soud jednoznačně přesvědčen o tom, že onemocnění tuberkulózou a s tím související hospitalizace a následná ambulantní léčba představovaly pro žalobce závažný důvod, který mu znemožňoval navrácení se na území států Evropské unie . Ovšem správní orgány neprovedly dostatečné dokazování v tom směru, aby jednoznačně postavily najisto, jak dlouho závažné onemocnění žalobce trvalo jako překážka jeho návratu a zároveň jako závažný důvod podle shora citovaného ustanovení, po dobu kterého daná dvanáctiměsíční doba neběží, a nemůže tedy uplynout (viz níže) .
Správní orgány závažný důvod spojovaly pouze s dobou hospitalizace . Krajský soud má však za to, že závažné onemocnění žalobce mohlo trvat delší dobu, neboť žalobce podle propustky z nemocnice zjevně následně užíval léky podle receptů a docházel na pravidelné prohlídky po třech měsících . Tvrzení žalované, že na propustce z nemocnice se neuvádí, že by byl žalobce nějak omezen, např . klidovým režimem či zákazem cestovat, nelze v této souvislosti vůbec považovat za případné . Je totiž možné, že dané skutečnosti o určeném léčebném režimu žalobce vyplývají z předložené lékařské knížky .
Za účelem řádného zjištění skutkového stavu věci bude nutno opatřit překlady těchto listin předložených žalobcem . K objasnění obsahu lékařské knížky či dalších skutečností bude možné též provést důkaz opakovaným výslechem matky žalobce .
V daných souvislostech nelze přehlédnout též žalobní tvrzení žalobce, že setrval ve Vietnamu i z toho důvodu, aby se řádně doléčil a nemohl představovat ohrožení veřejného zdraví . Tuberkulóza dýchacího ústrojí v aktivním stadiu nebo s tendencí rozvinutí je přitom onemocněním, které podle vyhlášky č . 274/2004 Sb ., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek, představuje nemoc, která by mohla ohrozit veřejné zdraví (§ 182a zákona o pobytu cizinců) .
Ač se z propustky z nemocnice podává, že žalobce trpěl tuberkulózou v latentním stadiu (forma primárního komplexu), nelze bez odborného lékařského závěru vyloučit, že by při zanedbání léčby nebo při vystavení žalobce určitým situacím nemohlo dojít ke zhoršení stavu či k rozvinutí aktivního stadia nemoci . S ohledem na uvedené je krajský soud přesvědčen, že bude třeba do spisu doplnit odborné stanovisko či znalecký posudek lékaře specialisty, který se vyjádří k tomu, jak probíhá tuberkulóza, jak může dojít k přechodu nemoci z latentní fáze do fáze aktivní, jak probíhá ambulantní léčba tuberkulózy, jak dlouho trvá, jaká jsou doporučení pro pacienty a jaká je míra nakažlivosti a přenosu daného onemocnění, a to i s přihlédnutím k věku žalobce a ke vhodnosti jeho cestování letadlem na vzdálenost Vietnam – Česká republika .
Bude dále na správních orgánech, jaké další důkazy si opatří, aby řádně zjistily skutkový stav věci . Teprve jakmile správní orgány řádně zjistí skutkový stav věci, budou moci stanovit období, od kterého u žalobce trval závažný důvod, který mu objektivně znemožnil návrat na území států Evropské unie, a kdy trvání tohoto důvodu pominulo . Tento časový úsek je třeba stanovit zcela přesně, a to z následujících důvodů .
Krajský soud se totiž nemůže ztotožnit se závěrem žalované, že zákonem tolerovaná doba dvanácti měsíců pobytu mimo území států Evropské unie žalobci uplynula dne 28 . 2 . 2012 a poté u něj neexistoval žádný závažný důvod bránící mu v návratu na území . Jestliže totiž závažný důvod bránící žalobci v návratu na území vznikl v průběhu zákonem tolerované dvanáctiměsíční doby, musela mít tato skutečnost nějaký vliv na její běh . Správní orgány však tento aspekt věci zcela pominuly a vůbec se jím nezabývaly .
Dopady vzniku závažného důvodu v průběhu zákonem tolerované dvanáctiměsíční doby musí mít na její běh minimálně ten vliv, že daná doba neběží a nemůže uplynout po dobu trvání závažného důvodu v podobě závažného onemocnění . Tento výklad považuje krajský soud za jediný logicky možný, tak aby nedocházelo k zásahu do právního postavení a právní jistoty cizinců . Lze si totiž např . představit situaci, kdy by cizinec závažně onemocněl na několik měsíců, přičemž k pominutí tohoto závažného důvodu by došlo několik dnů před uplynutím doby dvanácti měsíců .
Bylo by zjevně neoprávněným požadavek, aby byl cizinec povinen okamžitě se vrátit na území států Evropské unie, aby nepřišel o povolení k trvalému pobytu . Závažné onemocnění je třeba považovat za skutečnost, která má vliv na běh dvanáctiměsíční doby . Po dobu trvání závažného onemocnění proto daná doba neběží, nemůže uplynout a o dobu trvání závažného onemocnění se dvanáctiměsíční doba prodlužuje .
Až bude přesně stanoveno období, po které u žalobce trval závažný důvod bránící mu v návratu, tak bude moci být konstatováno, že po tuto dobu mu dvanáctiměsíční doba neplynula, a nemohla tudíž skončit; o tuto dobu se zákonem tolerovaná dvanáctiměsíční doba podle § 77 odst . 1 písm . c) zákona o pobytu cizinců prodloužila . (…)
SB ÍRKA ROZHODNUTÍ NSS 2/2 016
Tan Phong N . proti Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců o zrušení povolení to, že možnost poskytnutá stěžovateli vyjádřit se k uvedenému podkladu v odvolacím řízení v sedmidenní lhůtě byla pouze formální . Platí to tím spíše, že žalovaný ani věrohodně nevysvětlil, proč odmítl poža- k trvalému pobytu .