10 Ads 111/2025- 25 - text
10 Ads 111/2025 - 26
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: J. K., zastoupeného advokátkou JUDr. Pavlou Martínkovou, 1. máje 144, Vimperk, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2024, čj. MPSV 2024/247857
913, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 5. 2025, čj. 55 Ad 1/2025 19,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný potvrdil rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 19. 6. 2024, kterým byl zamítnut žalobcův návrh na zvýšení příspěvku na péči od ledna 2024 a současně bylo rozhodnuto o poskytování příspěvku na péči ve výši 4 440 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobce bránil u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který jeho žalobu zamítl.
[2] Žalobce (stěžovatel) rozsudek krajského soudu napadá z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, pro vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, a pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.
[3] Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaný nepochybil při posuzování stupně závislosti stěžovatele. Závěr o tom, že stěžovatel samostatně nezvládá 6 základních životních potřeb (oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost), a je proto ve druhém stupni závislosti na pomoci jiné fyzické osoby, žalovaný založil na posudku zpracovaném posudkovou komisí. Stěžovatel však tvrdí, že závěry uvedené v tomto posudku nejsou řádně odůvodněné a přesvědčivé. Krajský soud prý postupoval příliš formalisticky a jednostranně, neboť svoje závěry založil pouze na jednom posudku, aniž by nařídil vypracování posudku revizního. Stěžovatel spatřuje pochybení též v tom, že nebyl pozván na vyšetření posudkovou komisí a nebylo tak ověřeno, že není schopen zvládat nejméně 6 základních životních potřeb. Jelikož krajský soud nenařídil vypracování revizního posudku, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, která neodpovídají aktuálnímu zdravotnímu stavu stěžovatele.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil
[5] NSS připomíná, že v řízení před krajským soudem rozhodovala specializovaná samosoudkyně, z čehož plyne, že se musí podle § 104a odst. 1 s. ř. s. nejprve zabývat tím, zda kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Není li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. O přijatelnou kasační stížnost se podle ustálené judikatury může jednat tehdy, 1) dotýká li se kasační stížnost právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo plně judikaturou NSS řešeny; 2) jedná li se o právní otázky řešené judikaturou rozdílně; 3) existuje li důvodná potřeba učinit judikaturní odklon; anebo 4) bylo li v rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[6] Přijatelnost kasační stížnosti je tedy třeba odlišovat od přípustnosti kasační stížnosti na straně jedné a důvodnosti na straně druhé. Proto platí, že teprve je li kasační stížnost přípustná i přijatelná, NSS posoudí její důvodnost.
[7] NSS se nejdříve zabýval námitkou údajné nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Byla li by totiž tato námitka důvodná, mohlo by se jednat o tak zásadní pochybení, že mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. NSS by za této situace napadený rozsudek krajského soudu zrušil bez zkoumání dalších kasačních námitek.
[8] K tomu nicméně zdejší soud konstatuje, že stěžovatel nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku blíže neodůvodnil, tzv. např. neuvedl, které žalobní body nebyly soudem dostatečně vypořádány. Ani NSS přitom nezjistil, že by napadený rozsudek nebyl srozumitelný nebo náležitě odůvodněný. Je z něj totiž dostatečně seznatelné, jaké skutečnosti považoval krajský soud za rozhodné a jakými úvahami se řídil. Z napadeného rozsudku je rovněž zjevné, že se krajský soud zabýval jednotlivými žalobními body a s odkazem na ustálenou judikaturu vysvětlil, že odborný posudek posudkové komise žalovaného je rozhodujícím důkazem, a že aby byl přesvědčivý, musí se posudková komise vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi. Mezi tyto rozhodné okolnosti patří zejména podkladová dokumentace a skutečnosti, které namítá žadatel o změnu výše příspěvku na péči. Krajský soud v souladu s ustálenou judikaturou rovněž připomněl, že přítomnost posuzovaného u jednání posudkové komise není nezbytná. Náležitě se zabýval jednotlivými životními potřebami, které jsou rozhodné pro stanovení stupně závislosti na pomoci jiných osob podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Lze tak učinit dílčí závěr, že napadený rozsudek je přezkoumatelný a tato uplatněná námitka nemůže vést k závěru o přijatelnosti kasační stížnosti.
[9] NSS dále připomíná, že je především na samotném stěžovateli (resp. jeho zástupkyni), aby soudu poskytl přesvědčivou argumentaci a uvedl racionální důvody, pro které návrh přesahuje jeho vlastní zájmy a je proto přijatelný. V nyní posuzované věci však stěžovatel netvrdí žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti a omezuje se na prosté tvrzení nezákonnosti napadeného rozsudku krajského soudu. Námitky stěžovatele jsou pouze obecné a neoznačují nic, s čím by se krajský soud dostatečně nevypořádal. Ani námitka, že krajský soud nenařídil vyhotovení revizního posudku, nenaplňuje některý z výše uvedených důvodů přijatelnosti. Krajský soud se totiž řádně zabýval tím, zda je posudek zpracovaný posudkovou komisí žalovaného jednoznačný, určitý a úplný, přičemž v něm nezjistil žádné nedostatky, a proto neshledal důvody k vypracování dalšího posudku.
[10] NSS proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že kasační stížnost je nepřijatelná. V této věci totiž nevyvstala žádná otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková, kterou by bylo třeba řešit odlišně, a krajský soud se současně nedopustil ani hrubého pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Jelikož kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, NSS ji podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[11] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v posuzované věci úspěch, proto mu právo na náhradu nákladů nenáleží. Žalovanému v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. července 2025
Vojtěch Šimíček
předseda senátu