10 Ads 138/2022- 33 - text
10 Ads 138/2022 - 34 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: P. V., zastoupeného advokátkou Mgr. Martou Vyškovskou, Moravské náměstí 15, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1, Praha 2, proti rozhodnutí ze dne 23. 3. 2021, čj. MPSV 2021/52966
921, sp. zn. SZ/2750/2013/4S
JMK, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2022, čj. 22 A 38/2021 45,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce v roce 2006 utrpěl úraz – zlomeniny obou patních kostí a třetího bederního obratle. V jeho důsledku může stát a pohybovat se jen s francouzskými holemi, bolí ho kotníky a je omezena jejich hybnost. Žalobce dále trpí chronickou obstrukční plicní nemocí a astmatem, proto užívá léky a používá inhalační přístroj. V minulosti mu byl přiznán příspěvek na péči odpovídající II. stupni závislosti, později byl snížen na částku odpovídající I. stupni.
[2] V roce 2013 žalobce požádal o zvýšení příspěvku na péči. Úřad práce jeho žádosti nevyhověl a rozhodl, že žalobci bude i nadále poskytován příspěvek na péči odpovídající I. stupni závislosti. Žalobce se odvolal k Ministerstvu práce a sociálních věcí. To jeho odvolání opakovaně zamítalo: první zamítavé rozhodnutí ministerstva však zrušil NSS (rozsudkem ze dne 16. 3. 2016, čj. 3 Ads 262/2015 34), druhé Krajský soud v Brně (rozsudkem ze dne 31. 8. 2020, čj. 22 A 5/2017 52). I proti třetímu rozhodnutí ministerstva, o něž jde v projednávané věci, se žalobce bránil u krajského soudu; ten však jeho žalobu tentokrát zamítl.
[3] Žalobce (v tomto řízení stěžovatel) napadá rozsudek krajského soudu kasační stížností. Z dřívějších rušících rozsudků podle něj plyne, že jeho nepřítomnost na jednání posudkové komise mu nemůže jít k tíži. Stěžovatel tvrdí, že ze zdravotních důvodů není schopen se před posudkovou komisi dostavit. Nesouhlasí s hodnocením své mobility a zpochybňuje i závěry, podle nichž dokáže samostatně naplnit své potřeby stravování, oblékání a obouvání a péče o zdraví. Stěžovatel do kasačního spisu založil lékařskou zprávu z května 2023 (NSS k ní ale nemůže nijak přihlédnout, rozhoduje totiž podle skutkového stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, § 75 odst. 1 s. ř. s.).
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje stěžovatelovy zájmy (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Stěžovatel v kasační stížnosti neuvádí, jaké důvody by měly svědčit pro její přijatelnost. Neoznačuje právní otázku, kterou se NSS dosud nezabýval, kterou soudy řeší rozdílně nebo v níž je třeba změnit judikaturu. Stěžovatel ani netvrdí, že se krajský soud bezdůvodně odchýlil od ustálené judikatury nebo že hrubě pochybil při výkladu práva. Nic takového nezjistil ani NSS.
[7] Krajský soud se předně neodchyluje od závěrů vyslovených v dřívějších rušících rozsudcích. Stěžovatel tvrdí, že tomu tak je zejména v otázce jeho osobního vyšetření posudkovou komisí. NSS k tomu ve věci 3 Ads 262/2015 uvedl, že ačkoli není osobní vyšetření před posudkovou komisí zákonnou podmínkou, mělo by být pravidlem. Krajský soud ve věci 22 A 5/2017 tento závěr jen zopakoval. Ani NSS, ani krajský soud se tehdy podrobněji nezabývaly stěžovatelovou konkrétní situací; netvrdily, že se stěžovatel před posudkovou komisi není schopen dostavit, a že tedy musí být vyšetřen v místě svého bydliště. Aktuální závěr krajského soudu tedy nijak nevybočuje: posudková komise nemohla stěžovatele vyšetřit, protože se k ní odmítl dostavit, a mohla tedy jeho zdravotní stav posuzovat jen na základě zdravotnické dokumentace.
[8] Stěžovatel tvrdí, že se před komisi dostavit nemohl, a to ani v žádném náhradním termínu. Toto jeho tvrzení však nepůsobí věrohodně: stěžovatel při sociálním šetření úřadu práce uvedl, že jej syn vozí k lékaři (to, že se stěžovatel dostavuje do běžných ambulancí a není vyšetřován v domácím prostředí, vyplývá i ze všech lékařských zpráv); s dopomocí syna a manželky byl stěžovatel osobně nahlížet do správního spisu a učinit do něj ústní podání. Stěžovatel nepopírá, že o jednání posudkové komise věděl s předstihem, ani to, že mu byl nabízen náhradní termín. Není proto důvod požadovat, aby byl osobně vyšetřen v místě svého bydliště – a posudková komise nepochybila, pokud vzhledem k neúčasti stěžovatele na svém jednání posuzovala jeho zdravotní stav jen na základě zdravotnické dokumentace (rozsudek NSS ze dne 8. 2. 2017, čj. 9 Ads 225/2016 61, bod 55). Nepochybil tedy ani krajský soud, pokud postup posudkové komise označil za správný.
[9] Stěžovatelovy námitky týkající se toho, jak posudková komise posoudila jeho jednotlivé kompetence, jsou nepřípustné (§ 104 odst. 4 s. ř. s. a usnesení NSS ze dne 30. 6. 2020, čj. 10 As 181/2019 63, č. 4051/2020 Sb. NSS). Krajský soud se závěry posudkové komise pečlivě zabýval (body 32 až 43 jeho rozsudku), stěžovatel však na to ve své kasační stížnosti nijak nereaguje, jen doslova opakuje to, co uvedl už v žalobě. Neuvádí tedy žádné skutečné kasační důvody.
[10] Krajský soud tedy nijak nepochybil při výkladu práva, a NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 až 53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Úspěšnému ministerstvu právo na náhradu nákladů nenáleží (i kdyby mu snad nějaké náklady vznikly), protože jde o věc sociální péče (§ 60 odst. 2 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 24. listopadu 2024
Michaela Bejčková předsedkyně senátu