10 Ads 154/2025- 41 - text
10 Ads 154/2025 - 42 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobkyně: AVEC TEAM CZ, s. r. o., Panská 25, Kunovice, zastoupené advokátem Mgr. Petrem Otrusinou, Lešetín II 7147, Zlín, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, Kolářská 13, Opava, proti rozhodnutí ze dne 24. 6. 2024, čj. 5167/1.30/24 3, sp. zn. S9
2023
447, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2025, čj. 55 Ad 3/2024 66, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
I. Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2025, čj. 55 Ad 3/2024 66.
II. Žalobkyni se ukládá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[1] Oblastní inspektorát práce uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku a uložil jí pokutu ve výši 55 000 Kč. Žalobkyně se provinila tím, že jednomu cizinci na období necelého měsíce umožnila výkon nelegální práce, respektive výkon práce bez povolení k zaměstnání [§ 5 písm. e) bod 2 a § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti]. Žalobkyně se proti tomu odvolala ke Státnímu úřadu inspekce práce, který však rozhodnutí oblastního inspektorátu potvrdil a odvolání zamítl. Následnou žalobu pak Krajský soud v Brně také zamítl.
[2] Proti rozsudku krajského soudu se žalobkyně (stěžovatelka) brání kasační stížností. Současně s tím navrhuje přiznání odkladného účinku. Svůj návrh odůvodňuje tím, že v důsledku napadeného rozsudku je nespolehlivým zaměstnavatelem podle § 178f zákona o pobytu cizinců na území ČR (č. 326/1999 Sb.), a tedy nemůže zaměstnávat cizince, neboť jim nebude uděleno vízum. V důsledku napadeného rozsudku také bude stěžovatelce odňato povolení ke zprostředkování zaměstnání. Stěžovatelka je prakticky výlučně agenturou práce, takže odnětí povolení by fakticky zlikvidovalo její podnikání. O práci by přišlo více než 300 lidí, které stěžovatelka zaměstnává, a vážné problémy by vznikly i jejím 16 obchodním partnerům, ke kterým své zaměstnance přiděluje. Přiznání odkladného účinku nezpůsobí újmu jiným osobám a nebude to ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem, protože stěžovatelce byla uložena jen povinnost uhradit pokutu. Stěžovatelce však újma vznikne okamžitě a nebude ji možné dodatečně odčinit, bez ohledu na výsledek kasačního řízení.
[3] Státní úřad inspekce práce s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Trvá na tom, že obě správní rozhodnutí byla vydána v souladu s právními předpisy a jsou správná; stěžovatelka se přestupku dopustila. Není ve veřejném zájmu, aby účinky rozhodnutí byly v tomto případě pozastaveny, protože by tím byl zčásti popřen hlavní účel, pro který byly orgány inspekce práce zřízeny. Součástí toho je i případné uložení správního trestu. Aby byl naplněn účel tohoto trestu, musí být vnímán jako neodvratitelný. To, že by v důsledku odnětí povolení přišli zaměstnanci o práci nebo že by to způsobilo problémy obchodním partnerům, není újmou samotné stěžovatelky. Její tvrzení, že se stane nespolehlivým plátcem, a proto nebude moci zaměstnávat cizince, není pro účely posouzení intenzity újmy a bezprostřednosti její hrozby dostatečné. A to zejména v situaci, kdy je stěžovatelka oprávněna podnikat v širší škále oborů činností a ničím nedoložila, že by její podnikatelská činnost byla v důsledku napadeného rozhodnutí natolik ochromena, aby musela své podnikání ukončit.
[4] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje, zda jsou splněny zákonné předpoklady (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. - zda stěžovateli hrozí (pro případ, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy) újma nepoměrně větší ve srovnání s újmou, kterou by utrpěly jiné osoby, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a současně - zda odložení účinků napadeného rozhodnutí není v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti splněny.
[6] Stěžovatelka spatřuje újmu jednak v tom, že se v důsledku napadeného rozsudku stala nespolehlivým zaměstnavatelem. To už ovšem byl důsledek samotného rozhodnutí o odvolání. Zákon o pobytu cizinců totiž dočasnou ztrátu spolehlivosti spojuje s pravomocným uložením pokuty zaumožnění výkonu nelegální práce: za nespolehlivého se považuje zaměstnavatel po dobu čtyř měsíců od pravomocného uložení pokuty [§ 178f odst. 1 písm. b)]. V důsledku napadeného rozsudku se však stěžovatelka opět stala nespolehlivým zaměstnavatelem. Pokuta stěžovatelce byla pravomocně uložena dne 27. 6. 2024. Od té doby byla (ze zákona měla být) považována za nespolehlivého zaměstnavatele, a to až do právní moci usnesení, jímž krajský soud přiznal žalobě v této věci odkladný účinek (22. 8. 2024). Tehdy ze čtyřměsíční doby uplynuly necelé dva měsíce. Tato doba pak opět začala plynout od právní moci napadeného rozsudku (10. 7. 2025), kterým byla žaloba zamítnuta. Do dnešního dne, kdy NSS rozhoduje o přiznání odkladného účinku, tedy ještě celková doba čtyř měsíců neuplynula. Ze zákona tak stěžovatelka stále je (má být) považována za nespolehlivého zaměstnavatele, a tvrzená újma jí stále hrozí.
[7] Současně má NSS za to, že může jít o újmu vážnou. Stěžovatelka totiž zaměstnává převážně cizince, jak vyplývá ze seznamu zaměstnanců, který přiložila k návrhu na přiznání odkladného účinku. To, že je zaměstnavatel považován za nespolehlivého (protože umožnil výkon nelegální práce), podle zákona o pobytu cizinců brání mj. vydání zaměstnanecké karty [§ 46 odst. 6 písm. d)] a je i důvodem pro zrušení její platnosti (§ 46e odst. 1). V důsledku rozhodnutí o přestupku, který v tomto případě spočívá v nelegálním zaměstnávání jediného cizince po dobu kratší než jeden měsíc, tak může stěžovatelka přijít o mnoho svých zaměstnanců a další cizince nesmí zaměstnat. Pro stěžovatelčino podnikání by to jistě znamenalo zásadní komplikaci.
[8] Ještě vážnější může být – další stěžovatelkou tvrzená – újma spočívající v odnětí povolení ke zprostředkování zaměstnání. Byť nejde o bezprostřední dopad rozhodnutí o spáchání přestupku, z § 63 odst. 2 písm. c) bodu 2 zákona o zaměstnanosti ve znění od 1. 1. 2024 (povolení se odejme, jestliže právnická osoba nebo fyzická osoba umožní výkon nelegální práce) je zřejmé, že právě v jeho důsledku bude rozhodnuto i o odnětí povolení (řízení ve věci odnětí povolení už ostatně bylo zahájeno, jak stěžovatelka doložila krajskému soudu). Ministerstvo práce a sociálních věcí, které o odnětí rozhoduje, totiž bude vázáno rozhodnutím o přestupku [§ 57 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Protože je povolení ke zprostředkování zaměstnání nezbytnou podmínkou stěžovatelčiny hlavní činnosti (Státní úřad inspekce práce to nezpochybňuje, jen poukazuje na to, že podle živnostenského oprávnění může stěžovatelka vykonávat i jiné činnosti), lze v jeho odnětí spatřovat újmu, která stěžovatelce hrozí, a to právě v souvislosti s napadeným rozsudkem, respektive jím přezkoumávaným rozhodnutím úřadu (obdobně usnesení NSS ze dne 28. 11. 2022, čj. 8 Ads 83/2022 54, bod 6).
[9] Současně jsou splněny i ostatní podmínky pro přiznání odkladného účinku. Nejsou tu jiné osoby, které by v důsledku vyhovění návrhu mohly utrpět nějakou újmu. Odložení účinků rozhodnutí nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Hájit takový zájem má při rozhodování o odkladném účinku především žalovaný. Státní úřad inspekce práce však jen obecně uvedl, že přiznáním odkladného účinku by byl zčásti popřen účel, pro který jsou orgány inspekce práce zřízeny. To by však odkladný účinek nemohl být přiznán nikdy. Každý správní orgán totiž (mj.) svým rozhodováním naplňuje nějaký účel, pro který je zřízen. Přiznáním odkladného účinku se takový účel zásadně (není li jeho naplnění v tom kterém případě naléhavé) nepopírá, jen se jeho naplnění dočasně odkládá. Ani se tím nenarušuje účel trestu. Kdyby platilo tvrzení úřadu (které ve své obecnosti nijak nereaguje na stěžovatelčina konkrétní tvrzení o hrozící nenapravitelné újmě), že trest musí být vnímán jako neodvratitelný, opět by to znamenalo, že ve věcech správního trestání nelze nikdy přiznat odkladný účinek.
[10] Úřad krom toho pomíjí, proč byl návrh na přiznání odkladného účinku vlastně podán. Újmu stěžovatelka nespatřuje v uložené pokutě (tedy v samotném trestu za přestupek), ale zejména v tom, že jí v důsledku rozhodnutí o přestupku bude odňato povolení ke zprostředkování. Veřejným zájmem, který by se nabízel jako argument proti přiznání odkladného účinku, by zde tak mohl být například zájem na řádném fungování trhu práce (jemuž by další činnost potrestaného zaměstnavatele nemusela prospívat). Žádný podobný zájem však úřad ve svém vyjádření nehájí. K tomu NSS jen připomíná (aniž by hodnotil zákonnost stěžovatelčina jednání), že stěžovatelka byla potrestána za nelegální zaměstnávání jediného cizince.
[11] NSS tedy přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrhu na přiznání odkladného účinku vyhověl už krajský soud, NSS proto výrok svého usnesení vztáhl k napadenému rozsudku. Obnovuje se tak působení odkladného účinku přiznaného krajským soudem, v důsledku čehož se pozastavují i účinky rozhodnutí Státního úřadu inspekce práce. Na rozhodnutí, kterým byla stěžovatelce uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce, se tak nyní hledí jako na nepravomocné.
[12] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud proto vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[13] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně NSS; - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol: 1100215425.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. srpna 2025
Michaela Bejčková předsedkyně senátu