10 Ads 293/2022- 92 - text
10 Ads 293/2022 - 93 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. S., zast. advokátem JUDr. Jiřím Chvalinou, Štefánikova 735, Třinec, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5 – Smíchov, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 1. 2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2022, čj. 18 Ad 8/2022 33,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému zástupci žalobce advokátovi JUDr. Jiřímu Chvalinovi se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 2 600 Kč, která je splatná do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.
[1] Žalobce (stěžovatel), nar. v roce X, získal starobní důchod, nesouhlasí však s tím, jak žalovaná zhodnotila některá období, z nichž byla výše důchodu vypočtena. Stěžovatel neuspěl ani s námitkami u žalované, ani se žalobou u krajského soudu, proto rozsudek krajského soudu napadl kasační stížností. V doplnění kasační stížnosti ustanoveným zástupcem stěžovatel říká, že přiznaný důchod nezohledňuje v rozporu se zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jeho účast na dobrovolném důchodovém pojištění v letech 2001 a 2002; nezohledňuje doby, kdy byl stěžovatel práce neschopen s nárokem na nemocenské dávky za období od května 2009 do roku 2017; nezohledňuje dobu péče o stěžovatelova otce a nezohledňuje doby stěžovatelovy rekvalifikace. S těmito námitkami se prý krajský soud ani řádně nevypořádal.
[2] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS zabývá tím, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.), typicky zda je, či není sporná otázka vyřešena judikaturou. Pokud kasační stížnost podmínky § 104a s. ř. s. nesplní, NSS ji odmítne pro nepřijatelnost (srov. usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a navazující judikatura).
[3] Stěžovatel žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti neuvádí. Ani NSS tu nevidí žádnou právní otázku, která není řešena dosavadní judikaturou či kde by se krajský soud dopustil zásadního právního pochybení při výkladu práva. Kasační stížnost je proto nepřijatelná.
[4] NSS předně upozorňuje, že krajský soud se poctivě zabýval všemi žalobními body. Nejenom to, napadený rozsudek je sepsaný příkladně, dostatečně podrobně a srozumitelně. Níže proto postačí stěžovatele s jednotlivými námitkami odkázat na příslušné pasáže odůvodnění rozsudku.
[5] K námitce, že žalovaná měla vzít v potaz dobrovolnou účast na důchodovém pojištění v letech 2001 a 2002, již krajský soud v bodech 25 a 26 rozsudku vysvětlil, že z ničeho neplyne, že se stěžovatel v těchto letech dobrovolného pojištění účastnil.
[6] K námitce, že dočasná pracovní neschopnost stěžovatele od května 2009 do roku 2017 je náhradní dobou pojištění, kterou je nutno vzít v úvahu při výpočtu důchodu, se velmi obsáhle vyjádřil krajský soud v bodech 27 až 33. NSS souhlasí s krajským soudem, že § 5 odst. 2 písm. f) zákona o důchodovém pojištění není na stěžovatele použitelný, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost nevznikla ani v době výdělečné činnosti ani v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného, dlouhodobého ošetřovného a u dávky otcovské poporodní péče a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem.
[7] K době péče o stěžovatelova otce lze odkázat na body 35 až 39 napadeného rozsudku. Stěžovatelův otec byl uznán v III. stupni závislosti až od 1. 3. 2016, proto od tohoto data stěžovatel splnil podmínky § 5 odst. 2 písm. e) zákona o důchodovém pojištění (a žalovaná mu od té doby až do smrti otce dobu započetla).
[8] Stěžovatel konečně namítá, že nebylo správně zhodnoceno období jeho rekvalifikace. K tomu však již nic dalšího neříká, proto ho lze odkázat jen na body 41 až 44 rozsudku krajského soudu.
[9] NSS dodává, že s ohledem na jejich obsah nepovažoval písemnosti zaslané samostatně stěžovatelem (nikoli jeho advokátem) za doplnění kasační stížnosti.
[10] NSS tudíž kasační stížnost odmítl jako nepřijatelnou (výrok I). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1, 2 a § 120 s. ř. s. Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému náklady řízení nepřísluší (§ 60 odst. 2 s. ř. s.; výrok II).
[11] NSS stěžovateli ustanovil zástupce. Advokátovi podle § 7 bodu 3, § 9 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává NSS odměnu za zastupování 2 000 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, doplnění kasační stížnosti) a paušální náhradu hotových výdajů 600 Kč. Celková částka 2 600 Kč bude k rukám advokáta proplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok III).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. března 2023
Zdeněk Kühn předseda senátu