10 Ads 54/2019- 13 - text
10 Azs 280/2018 - 31 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: JUDr. J. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2014, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2018, čj. 2 Ad 18/2014-173,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobkyně se správní žalobou bránila proti rozhodnutí, kterým žalovaná zamítla její námitky proti rozhodnutí o nepřiznání invalidního důchodu. Městský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Tento rozsudek byl žalobkyni doručen dne 4. 2. 2019 (doručenka na č. l. 175 spisu městského soudu).
[2] Dne 18. 2. 2019 byla na elektronickou podatelnu NSS doručena z e-mailové adresy X blanketní kasační stížnost proti zmíněnému rozsudku. Toto podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem.
[3] Dne 21. 2. 2019 doručila žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) osobně na městský soud písemnou a vlastnoručně podepsanou kasační stížnost proti témuž rozsudku městského soudu. Městský soud ji následně odeslal NSS, kterému byla doručena dne 1. 3. 2019.
[4] Při posuzování kasační stížnosti dospěl NSS k závěru, že byla podána opožděně.
[5] Podle § 37 odst. 2 s. ř. s. lze podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho předmětem, provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál, jinak se k němu nepřihlíží. Onou elektronickou formou pak zákon míní e-mail opatřený elektronickým podpisem či datovou zprávou odeslanou z datové schránky – tedy takové formy elektronické komunikace, které umožňují ověřit totožnost pisatele (srov. usnesení NSS ze dne 21. 12. 2016, čj. 7 As 274/2016-16, č. 3549/2017 Sb. NSS).
[6] Stěžovatelce běžela ode dne doručení rozsudku, tj. od 4. 2. 2019 dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Posledním dnem lhůty, během níž mohla stěžovatelka podat kasační stížnost, tak bylo pondělí 18. 2. 2019. Tento den byla ovšem NSS zaslána pouze blanketní kasační stížnost prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu. O tři dny později, tzn. po uplynutí zákonem stanovené lhůty, doručila stěžovatelka osobně již odůvodněnou kasační stížnost na městský soud. Tu však nelze chápat jako potvrzení podání učiněného o tři dny dříve přímo k NSS, přestože to tak stěžovatelka patrně zamýšlela. Podání učiněné způsobem, jenž vyžaduje potvrzení podle § 37 odst. 2 s. ř. s., je totiž nutno v zákonné třídenní lhůtě „potvrdit u soudu, u něhož bylo učiněno, jinak se k němu nepřihlíží“ (viz usnesení 7 As 274/2016). Potvrzení v patřičné formě by tak muselo být ve třídenní lhůtě podáno k NSS, nikoliv k městskému soudu. K podání, které stěžovatelka zaslala dne 18. 2. 2019 prostřednictvím pouhého e-mailu, proto NSS nepřihlížel.
[7] Kasační stížnost, kterou stěžovatelka odůvodnila a dne 21. 2. 2019 podala u městského soudu způsobem nevyžadujícím potvrzení podání, je tak třeba považovat s ohledem na výše uvedené za samostatnou kasační stížnost. Protože však byla podána po uplynutí dvoutýdenní lhůty k podání kasační stížnosti (konkrétně 17 dnů po dni doručení rozsudku městského soudu, proti němuž směřovala), byla podána opožděně. Podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. proto NSS odmítl kasační stížnost podanou u městského soudu pro opožděnost.
[8] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta, nemá žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 7. března 2019
Zdeněk Kühn předseda senátu