10 Afs 124/2021- 41 - text
10 Afs 124/2021 - 42 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: DKACH Company, s. r. o., Chudenická 1058/32, Praha 10 – Hostivař, zastoupené advokátem Mgr. Filipem Němcem, Opletalova 1535/4, Praha 1 – Nové Město, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí ze dne 4. 7. 2018, čj. 28565/18/5300 21443
712165, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2021, čj. 6 Af 26/2018 124,
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 3. 2021, čj. 6 Af 26/2018 124, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
[1] V daňovém řízení, které stálo na počátku tohoto sporu, společnost DKACH Company neprokázala, že přijala od svých obchodních partnerů zdanitelná plnění. V řízení o kasační stížnosti se však teď řeší jen procesní otázky: zda měl městský soud v řízení o žalobě nařídit jednání a zda měl společnost vyzvat k odstranění vad žaloby.
[2] Kasační stížnost je důvodná. Městský soud totiž zřejmě přehlédl, že společnost nesouhlasila s rozhodnutím bez jednání, a pro tuto procesní vadu musí být jeho rozsudek zrušen. Naproti tomu městský soud nepochybil tím, že nevyzval k odstranění vad žaloby. Městský soud porušil zákon tím, že nenařídil jednání, i když o to společnost požádala
[3] Městský soud se zeptal společnosti, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, dne 31. 1. 2019, když jí zasílal vyjádření žalovaného k žalobě. Poučil ji, že svůj případný nesouhlas má soudu sdělit do dvou týdnů.
[4] Společnost soudu napsala dne 11. 2. 2019, tedy ve dvoutýdenní lhůtě. Na otázku rozhodnutí bez jednání nijak nereagovala, její návrh se týkal přerušení řízení. Reagovat však ani nemusela, protože své stanovisko k rozhodnutí bez jednání už soudu sdělila dne 26. 10. 2018, když odpovídala na přípis o složení senátu a o možnosti vznést námitku podjatosti. Její odpověď je založena na čísle listu 69 spisu městského soudu. (Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti podotkl, že žádné podání ze dne 26. 10. 2018 od soudu nedostal. To je ale v pořádku, protože společnost v něm – kromě nesouhlasu s rozhodnutím bez jednání – sdělovala jen to, že nenamítá podjatost žádného z členů soudního senátu a že soudní poplatek uhradila z bankovního účtu svého zástupce. Posílat takové podání protistraně by bylo zbytečné.)
[5] Účastníci obvykle nesdělují soudu, že trvají na jednání, dříve, než se jich na to soud zeptá. Patrně proto si městský soud nevšiml, že společnost se k této otázce vyjádřila v rané fázi řízení (a logicky tak k ní později mlčela, protože její odpověď už byla součástí spisu). V každém případě je rozhodnutí bez jednání v takové situaci podstatnou procesní vadou. Soud totiž neposkytl společnosti – navzdory její výslovné žádosti – právo na veřejné projednání věci v její přítomnosti; to je přitom upraveno nejen zákonem (§ 51 odst. 1 s. ř. s.), ale zaručeno i jako základní právo článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (viz rozsudky NSS ze dne 29. 11. 2005, čj. 4 As 46/2004 58, a ze dne 27. 9. 2006, čj. 7 As 61/2005 107).
Městský soud nemusel vyzývat společnost k doplnění žaloby
[6] Postup podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. je ve vztahu k žalobním bodům vyhrazen pro takové nedostatky žaloby, které by znemožnily ji věcně projednat jako celek – tj. pro situace, kdy žaloba neobsahuje žádný žalobní bod. Žaloba podaná v této věci však projednatelná byla, ostatně soud o ní rozhodl rozsudkem.
[7] Správní soud hlídá ve fázi před rozhodnutím o žalobě právě jen to, zda je žaloba projednatelná jako celek: není povinen zkoumat, zda jsou žalobní tvrzení i dostatečně konkrétní, propracovaná či přesvědčivá. Dbát na kvalitu žalobní argumentace je totiž úkolem toho, kdo žaluje, a především je to v jeho zájmu. Je li žaloba argumentačně chudá (nezpůsobilá vyvrátit závěry napadeného rozhodnutí), plyne z toho soudu nikoli povinnost o tom žalobce poučit, ale povinnost jeho žalobu zamítnout (a případně ji v některé části označit za neprojednatelnou). Podobně by soud zrušil argumentačně nedostatečné správní rozhodnutí, místo aby dával žalovanému správnímu orgánu šanci dodatečně vylepšovat své úvahy na výzvu soudu.
Závěr a náklady řízení
[8] Kvůli procesní vadě – nenařízení jednání – zrušil NSS napadený rozsudek a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude městský soud vázán nyní vysloveným právním názorem. Umožní proto společnosti účastnit se nařízeného jednání, pokud si to společnost bude i nadále přát.
[9] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne městský soud.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. února 2023
Michaela Bejčková předsedkyně senátu