10 As 1/2025- 37 - text
10 As 1/2025 - pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: A. K. M. T., zastoupeného Dr. Stephanem Heidenhainem, Laubova 2128/10, Praha, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 10. 2023, č. j. MHMP 2248224/2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 12. 2024, č. j. 14 A 161/2023-45,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost snížený o 20 % ve výši 4 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupce žalobce Dr. Stephana Heidenhaina, advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Žalobce podal kasační stížnost proti rozsudku městského soudu označenému v záhlaví. Soudní poplatek za kasační stížnost, splatný jejím podáním, však nezaplatil. Soud jej proto usnesením ze dne 8. 1. 2025, čj. 10 As 1/2025-33, vyzval k jeho zaplacení. Ke splnění této povinnosti mu stanovil lhůtu patnácti dnů a poučil ho o tom, že řízení zastaví, nebude-li poplatek v této lhůtě zaplacen. Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví li tak tento nebo zvláštní zákon. Poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Nebyl li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Usnesení s výzvou bylo žalobci doručeno dne 8. 1. 2025. Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně uplynula ve čtvrtek 23. 1. 2025. Protože žalobce soudní poplatek ani přes výzvu soudu v této lhůtě nezaplatil, soud řízení o kasační stížnosti zastavil.
Nejvyšší správní soud nepřehlédl, že soudní poplatek zaplacen byl, avšak na účet soudu byl připsán teprve dne 27. 1. 2025, tedy opožděně. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích přitom platí, že „k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“ Tuto zákonnou úpravu ustálená judikatura vyložila tím způsobem, že z hlediska včasnosti platby je rozhodný den, kdy je soudní poplatek připsán na účet soudu (srov. např. rozsudky NSS ze dne 18. 6. 2020, čj. 5 Afs 159/2020 21, ze dne 7. 2. 2018, čj. 2 As 3/2018 32, ze dne 29. 11. 2019, čj. 5 Afs 318/2019 21, nebo ze dne 12. 4. 2012, čj. 9 Afs 7/2012
49). Tento závěr zdejší soud zastává právě proto, že do doby, než je soudní poplatek na účet soudu připsán, není jisté, zda jej účastník řízení na účet soudu skutečně odeslal. Z rozsudku ze dne 18. 6. 2020, čj. 5 Afs 159/2020
21, dále vyplývá, že „tento výklad odpovídá významu, který je pojmu zaplacen obecně přisuzován, tj. faktické dispozici příjemce uhrazenou peněžní částkou. Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku soudního poplatku ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu převodu), ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu. Dokladem potvrzujícím zaplacení soudního poplatku je v takovém případě tzv. „záznam o složení“, který vyhotovuje účtárna soudu a který je zakládán do soudního spisu.
Nejvyšší správní soud […] pokládá za den platby u bezhotovostního platebního styku den připsání této platby na účet soudu. Samotný převod peněžní částky jde na účet a riziko účastníka řízení, přičemž v případě pochybení při provádění platební transakce má účastník řízení k dispozici prostředky ochrany dle zákona o platebním styku.“ Tento právní závěr je souladný rovněž s postojem Ústavního soudu, který uvedl (nález ze dne 30. 3. 2021, Pl. ÚS 9/20), že „každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.“
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 a § 120 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za kasační stížnost tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení. Podle § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Vzhledem k tomu, že v důsledku včasného nezaplacení soudního poplatku zastavil soud řízení před prvním jednáním, jsou podmínky tohoto ustanovení splněny.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 30. ledna 2025
Vojtěch Šimíček předseda senátu