10 As 142/2020- 29 - text
10 As 184/2020 - 15 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Zuzany Břízové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: JUDr. M. D., se proti žalované: Mendelova univerzita v Brně, se sídlem Zemědělská 1665/1, Brno, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) prof. MVDr. Ing. P. D., CSc., II) Ing. S. A. D., Ph. D., III) Ing. Š. D., Ph.D., IV) prof. RNDr.
V. A., Ph.D., V) Mgr.
I. F., VI) Ing. et. Ing. R. K., VII) doc. Ing. M. K., Ph.D., proti rozhodnutí rektora žalované ze dne 9. 8. 2017, č.j. 16564/2017-983, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2020, č.j. 29 A 241/2017-78,
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalované se vrací část zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 4 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností podanou v zákonné lhůtě domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2020, č.j. 29 A 241/2017-78, kterým bylo zrušeno rozhodnutí rektora žalované ze dne 9. 8. 2017, č.j. 16564/2017-983, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí informací o celkové výši vyplacených mzdových prostředků, a to v členění suma tarifní mzdy, osobní ohodnocení, případně další složky mzdy a odměny, na které v roce 2016 vznikl nárok konkrétním čtrnácti akademickým i neakademickým pracovníkům, a které jim byly vyplaceny v roce 2016, a částečně i v roce 2017, a to u každé osoby jednotlivě.
[2] V průběhu řízení o kasační stížnosti podáním ze dne 2. 7. 2020 vzala stěžovatelka kasační stížnost zpět.
[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vzala kasační stížnost zpět dříve, než o ní bylo rozhodnuto, Nejvyšší správní soud podle ust. § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.
[4] Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[5] Osoby zúčastněné na řízení nemají podle ust. § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soudem nebyla uložena žádná povinnost.
[6] Řízení bylo zastaveno před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti sníženého o 1 000 Kč, tj. ve výši 4 000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 6. srpna 2020
Zdeněk Kühn předseda senátu