10 As 259/2021- 53 - text
10 As 259/2021 - 54 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Zdeňka Kühna a Ondřeje Mrákoty ve věci žalobce: L. B., zastoupeného advokátem Mgr. Václavem Voříškem, Pod Kaštany 10, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 12. 2018, čj. JMK 167208/2018 (sp. zn. S JMK 156509/2018/OD/No), v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2021, čj. 32 A 11/2019 35,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce dne 27. 2. 2018 v obci Hodonín na křižovatce ulic Brněnská a M. Benky při řízení vozidla mj. nezastavil před dopravní značkou V5 „příčná čára souvislá“ na světelný signál „Pozor“ (oranžová) a křižovatkou projížděl na světelný signál „Stůj!“ (červená). Městský úřad Hodonín uznal žalobce vinným ze spáchání dopravního přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (silniční zákon), a uložil mu pokutu. Rozhodnutí městského úřadu potvrdil žalovaný krajský úřad. Žalobu, kterou poté žalobce podal, Krajský soud v Brně zamítl.
[2] Žalobce podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost (nyní tedy vystupuje jako stěžovatel). Krajský soud podle stěžovatele rozporně tvrdí, že přejel značku V5 na oranžovou a zároveň vjel do křižovatky na červenou. Právě značka V5 ovšem vyznačuje hranici křižovatky. Rozlišit, na jaký světelný signál stěžovatel vjel do křižovatky, je přitom zásadní z hlediska zjištění, jakého přestupku se mohl dopustit. Stěžovatel dále zpochybňuje svědecké výpovědi dvou policistů přihlížejících jeho shora popsanému jednání. Výpovědi jsou nevěrohodné, protože policisté shodně tvrdili, že stěžovatel vjel do křižovatky na červenou, ovšem ze snímku z palubní kamery stěžovatele je zřejmé, že ve chvíli, kdy vozidlo přejíždělo dopravní značku V5, svítila na semaforu oranžová. Konečně má stěžovatel za to, že jej správní orgány měly vyrozumět o změně kvalifikace jeho jednání. Stěžovateli bylo sděleno obvinění z vjetí do křižovatky na červenou [§ 70 odst. 2 písm. a) silničního zákona], vinným byl ovšem uznán z vjetí do křižovatky na oranžovou [§ 70 odst. 2 písm. d) silničního zákona].
[3] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není li tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, body 11–12).
[4] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[5] Stěžovatel v kasační stížnost neuvádí, jaké důvody by měly svědčit pro její přijatelnost. Neoznačuje právní otázku, kterou se NSS dosud nezabýval; kterou NSS či krajské soudy řeší rozdílně; nebo v níž je třeba učinit tzv. judikaturní odklon. Stěžovatel ani netvrdí, že se krajský soud ve svém rozhodnutí bezdůvodně odchýlil od ustálené judikatury nebo že hrubě pochybil při výkladu práva. Nic takového nezjistil ani NSS.
[6] Krajský soud přesvědčivě a se správnými odkazy na judikaturu NSS odůvodnil (viz body 53 až 58 jeho rozsudku), proč považuje skutkový stav za dostatečně zjištěný, výpovědi policistů za věrohodné a právní kvalifikaci stěžovatelova přestupkového jednání za správnou. Policisté zastavili před křižovatkou na oranžovou, následně do křižovatky na oranžovou vjelo vozidlo stěžovatele pomalu jedoucí v souběžném pruhu a touto křižovatkou pak již projíždělo ve chvíli, kdy na semaforu svítila červená. Jelikož stěžovateli nic nebránilo bezpečně zastavit vozidlo před křižovatkou, přestupku se dopustil. Přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 5 silničního zákona se totiž dopustí mj. ten, kdo se neřídí světelnými signály a nezastaví vozidlo na světelný signál „Pozor“ před dopravní značkou „příčná čára souvislá“, ačkoli v době rozsvícení signálu nebyl tak blízko, aby vozidlo nemohl bezpečně zastavit [§ 4 písm. c) a § 70 odst. 2 písm. d) silničního zákona].
[7] K otázce zachování totožnosti skutku se pak NSS podrobně vyjádřil například v bodech 36 až 41 rozsudku ze dne 18. 4. 2019, čj. 1 As 26/2019 26. Skutek je podle něj vymezen jednáním, jeho následkem a vztahem mezi nimi, a je nezbytné, aby byla zachována totožnost jednání či totožnost následku po celou dobu vedení řízení o deliktu. Podstatné přitom je, aby na základě skutkových zjištění nemohl být stíhaný skutek zaměněn s jiným, a aby tedy obviněný z deliktu věděl, za který skutek je konkrétně stíhán, a mohl se účinně hájit. Přehodnotit právní posouzení skutku (upřesnit předmět řízení), aniž by o tom byl obviněný vyrozuměn, lze nejpozději v okamžiku doručení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. S ohledem na zásadu dvojinstančnosti řízení totiž obviněný může plně uplatňovat svá procesní práva související s touto změnou (zejména právo vyjadřovat se k podkladům pro vydání rozhodnutí atd.) ještě během odvolacího řízení (bod 50 citovaného rozsudku). Tyto podmínky byly ve stěžovatelově případě splněny. O právní kvalifikaci svého jednání se stěžovatel dozvěděl nejpozději z rozhodnutí městského úřadu (uvádí se v něm, že do křižovatky vjížděl, resp. dopravní značku V5 přejížděl, na světelný signál „Pozor“).
[8] V této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Krajský soud ani hrubě nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.).
[9] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51–53). Stěžovatel úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady nevznikly (§ 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. dubna 2023
Michaela Bejčková předsedkyně senátu