10 As 296/2017- 34 - text
10 As 296/2017 - 35 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Ing. K. B., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 2. 2016, čj. JMK 18271/2016, sp. zn. S JMK 159824/2015/ODOS/Bo, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 8. 2017, čj. 22 A 22/2016-41,
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu na účet žalobce do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 17. 8. 2017, čj. 22 A 22/2016-41, zamítl žalobu žalobce (dále jen „stěžovatel“) jako nedůvodnou.
[2] Stěžovatel napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky dne 27. 9. 2017.
[3] Podle § 106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. V souladu s ustanovením § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. končí lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo roků uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[4] Ze soudního spisu vyplývá, že se krajský soud pokusil dne 6. 9. 2017 doručit rozsudek stěžovateli a žalovanému prostřednictvím datové schránky, což se ovšem z důvodu technické závady na serveru webové stránky https://www.mojedatovaschranka.cz nezdařilo. Na čl. 48 soudního spisu je založen printscreen rozhraní softwaru Lotus Notes, který potvrzuje technickou závadu, a úřední záznam, že „[z] důvodu nefunkčnosti DS byl rozsudek zaslán poštou“. Soud odeslal rozsudek prostřednictvím držitele poštovní licence dne 7. 9. 2017 obálkou typu I a právní zástupce stěžovatele rozsudek stejného dne i převzal do vlastních rukou, což potvrdil svým podpisem na doručence.
[5] Podle § 42 odst. 1 s. ř. s. soud doručuje písemnosti do datové schránky, není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán.
[6] Právní úprava doručování požaduje, aby soud stejně jako jiné orgány veřejné moci doručovaly primárně do datové schránky, kterou mají všichni advokáti od 1. 7. 2012 zřízenou povinně (§ 4 odst. 3 a § 31 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Doručovat náhradním způsobem je možné pouze v případě, že není možné doručit prostřednictvím datové schránky.
[7] K případům, kdy není možné prostřednictvím datové schránky doručovat, se Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně věnoval. V rozsudku ze dne 22. 1. 2014, čj. 3 As 95/2013-22 NSS uvedl, že „jiné způsoby doručování soudních písemností advokátům jako zástupcům řízení jsou přípustné tehdy, existují-li pro takový postup překážkové důvody obecné povahy“ a tyto své závěry dále rozvedl např. v rozsudku ze dne 9. 6. 2016, čj. 2 As 96/2016-33.
[8] Důvodem, pro který nebylo možné doručit zástupci stěžovatele prostřednictvím datové schránky, nebyl způsoben závadou v systému krajského soudu, ale závadou na serveru provozovatele systému datových schránek, ke kterému se v předmětné době nebylo možné připojit. I přesto, že se nejednalo o závadu přímo u krajského soudu, který tak nemohl mít žádný vliv na rychlost jejího odstranění, stále se jednalo o závadu na straně veřejné moci a nikoliv na straně stěžovatele. Za takové situace krajský soud pochybil, pokud k doručení prostřednictvím držitele poštovní licence přistoupil ihned druhý den. V případech, kdy nehrozí nebezpečí z prodlení, je nutné dát přednost krátkému pozdržení odeslání do doby opravení technické závady na straně veřejné moci před okamžitým přistoupením k náhradnímu doručení (srov. přiměřeně odst. 14 a 15 v již citovaném rozsudku NSS ze dne 9. 6. 2016, čj. 2 As 96/2016 33).
[9] Nejvyšší správní soud ovšem ve své judikatuře zároveň dospěl s ohledem na materiální pojetí doručování k závěru, že je-li adresát s obsahem písemnosti seznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Účinky doručení nastávají tehdy, když se písemnost dostala do dispoziční sféry adresáta nebo jeho zástupce (srov. např. rozsudky NSS ze dne 6. 3. 2009, čj. 1 Afs 148/2008-73, a ze dne 29. 6. 2011, čj. 8 As 31/2011-88). Pochybení krajského soudu proto nemělo vliv na účinnost doručení rozsudku stěžovateli, neboť se prokazatelně dostal do dispoziční sféry právního zástupce stěžovatele, který se s ním mohl řádně seznámit. Advokát je profesionál, který je povinen zajistit řádné doručování do svého sídla (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2008, sp. zn. II. ÚS 1553/08, a nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2005, sp. zn. I. ÚS 42/05, N 144/38 SbNU 125). V daném případě je ze soudního spisu zřejmé, že rozsudek převzal od držitele poštovní licence dne 7. 9. 2017 osobně právní zástupce stěžovatele a doručení stvrdil svým podpisem.
[10] Převzal-li zástupce stěžovatele osobně rozsudek dne 7. 9. 2017, je tento den zároveň rozhodným pro počátek běhu lhůty podle § 106 odst. 2 s. ř. s. V souladu s citovaným ustanovením proto lhůta pro podání kasační stížnosti stěžovateli uplynula dne 21. 9. 2017. Kasační stížnost byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena prostřednictvím datové schránky dne 27. 9. 2017, tedy po uplynutí lhůty. Tvrzení stěžovatele, že mu napadený rozsudek byl doručen až dne 14. 9. 2017, je v rozporu s obsahem spisu krajského soudu, konkrétně s údaji na doručence na čl. 47.
[11] S poukazem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl, protože byla podána opožděně.
[12] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta. Podle § 10 odst. zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení (zde kasační stížnost) před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Proto soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost výrokem III.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 23. listopadu 2017
Daniela Zemanová předsedkyně senátu