10 Azs 180/2021- 34 - text
10 Azs 180/2021 - 35 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: nezl. M. K., zast. zákonným zástupcem A.K., zast. advokátem Mgr. et Mgr. Janem Jungem, Štěpánská 615/24, Praha 1 – Nové Město, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7 – Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 2. 2020, čj. OAM 662/ZA-P10-K02-2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2021, čj. 1 Az 19/2020-71,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce (stěžovatel) je občan Ukrajiny, narodil se před dvěma léty v ČR. Jeho rodiče mají ukrajinské občanství. Rodina pochází z Doněcku na Ukrajině. Matka a sestra v ČR neúspěšně žádaly o mezinárodní ochranu (usnesení ze dne 7. 1. 2021, čj. 5 Azs 196/2020-56). Matka podala jménem nezletilého syna (stěžovatele) žádost o poskytnutí mezinárodní ochrany, a to měsíc po jeho narození. Uvedla, že v Doněcku je válka. Situace je složitá a nepřehledná i v jiných městech. Stěžovatel žije s rodiči a sestrou v Praze v pronajatém bytě, všichni jsou zdraví a všechno je tu v pořádku. Návrat do Doněcké oblasti by stěžovatele ohrozil na životě. Stále tam zuří válka, na ulicích vybuchují granáty. Matka stěžovatele se naposledy přihlásila k pobytu ve městě Makajevka, má tam rodiče, dva bratry a žije tam i rodina jejího manžela (stěžovatelova otce). Od nich také čerpají informace o situaci v Doněcku. Začátkem roku 2015 se matka stěžovatele odstěhovala do Kyjeva, kde bydlela v pronajatém bytě. Pokud by se tam vrátili, mohla by tam snad zajistit bydlení, ale není to jisté. Otec stěžovatele ovšem zůstane v ČR, ona by pak nemohla pracovat, jelikož se bude muset sama starat o děti. Na Ukrajině není práce. I mzdy jsou velice nízké, ceny naopak vysoké. Matka to ví, neboť již v roce 2016 v Kyjevě pracovala několik měsíců jako prodavačka. Ve spisu jsou mj. založeny kopie protokolů o pohovorech matky a sestry stěžovatele.
[2] Rozhodnutím označeným v záhlaví žalovaný neudělil stěžovateli mezinárodní ochranu dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Stěžovatelem namítané skutečnosti nespadají pod zákonem vymezené důvody pro udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný dovodil, že vnitřní přesídlení uvnitř Ukrajiny možné je. Stěžovatel v žalobě napadl pouze dílčí závěr žalovaného o neudělení doplňkové ochrany dle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu. Městský soud rozsudkem žalobu zamítl.
[3] Stěžovatel napadl rozsudek městského soudu kasační stížností. Dle stěžovatele nemohl žalovaný srovnávat možnost vnitřního přesídlení matky stěžovatele v době, kdy matka podávala žádost o udělení mezinárodní ochrany, se stěžovatelovou aktuální možností přesídlení. Žalovaný údajně nezkoumal otázku společného soužití rodiny, neboť otec stěžovatele měl v ČR povolen pobyt a nechce se vrátit na Ukrajinu.
[4] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a ve spojení s § 31 odst. 2 s. ř. s.). Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] K aktuální bezpečnostní situaci na Ukrajině se NSS vyjádřil mnohokrát. Na Ukrajině se nejedná o tzv. totální konflikt, který by dosahoval takové intenzity, že by byl každý civilista z důvodu přítomnosti kdekoli na území Ukrajiny vystaven reálnému nebezpečí vážné újmy. NSS si je vědom složité bezpečnostní situace v Doněcké oblasti, kam se stěžovatel vrátit nechce. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že na Ukrajině existuje reálná, přiměřená a smysluplná možnost vnitřního přesídlení, kterou žalovaný rozumně odůvodnil (s. 10 napadeného rozhodnutí; k možnosti vnitřního přesídlení na Ukrajině srov. např. usnesení ze dne 25. 6. 2020, čj. 9 Azs 64/2020-43, bod 16, s citacemi další judikatury). V kasační stížnosti se nikde netvrdí, že by se podmínky na Ukrajině od momentu podání matčiny žádosti o mezinárodní ochranu (23. 1. 2018), respektive rozhodnutí o ní (28. 6. 2018), jakkoli změnily. Žádná výraznější změna, natožpak k horšímu, neplyne ani z podkladů rozhodnutí. Proto žalovaný a krajský soud správně vycházeli také z rozhodnutí o žádosti, kterou podala matka stěžovatele.
[7] K námitce, že v řízení nebyl zohledněn dopad rozhodnutí do rodinného a soukromého života, NSS odkazuje na usnesení ze dne 17. 6. 2015, čj. 1 As 84/2015-24, bod 12, či rozsudky ze dne 28. 11. 2008, čj. 5 Azs 46/2008-71, a ze dne 17. 9. 2010, čj. 2 Azs 14/2010-92. Každé vycestování cizince může obecně představovat zásah do jeho rodinného a soukromého života. Nicméně § 14a odst. 2 písm. d) zákona o azylu poskytuje ochranu až v případech nepřiměřeného zásahu. O nepřiměřený zásah nejde, může-li cizinec a jeho rodina vést soukromý a rodinný život v domovském státě (usnesení ze dne 16. 11. 2016, čj. 5 Azs 167/2016-25). Žalovaný nezjistil, že by stěžovatel nemohl žít na Ukrajině (dle podkladů založených ve spisu na území ČR pobýval na základě povolení k pobytu pouze otec rodiny, avšak jeho poslední žádost o prodloužení povolení byla zamítnuta). Tím, že žalovaný stěžovateli neudělil mezinárodní ochranu, neporušil jeho právo na rodinný život. Na tom nic nemění námitka, že jeho otec „nehodlá přesídlit kamkoli na Ukrajinu“.
[8] V této věci tedy nevyvstala žádná právní otázka, kterou by judikatura neřešila jednotně, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Soud ani nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost.
[9] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020-33, část III.4.). Stěžovatel ve věci neměl úspěch, žalovanému nevznikly žádné náklady nad rámec běžných nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 14. září 2021
Zdeněk Kühn předseda senátu