10 Azs 219/2023- 32 - text
10 Azs 219/2023 - 33
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. T. P., zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Císařem, Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 4. 2023, čj. OAM
19/LE
BA01
HA13
2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 7. 2023, čj. 33 Az 6/2023
36,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalobce, občan Vietnamu, podal dne 23. 1. 2023 v ČR žádost o udělení mezinárodní ochrany. V žádosti uvedl, že je v rodné zemi zadlužen. Chce si zde vydělat peníze, aby splatil dluh a pomohl své rodině, která je ve finanční tísni. Žalovaný shledal, že v případě žalobce není dán důvod pro udělení některé z forem mezinárodní ochrany ve smyslu zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
[2] Žalobce se proti neudělení mezinárodní ochrany bránil žalobou u krajského soudu, jenž přisvědčil závěrům žalovaného a žalobu zamítl.
[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Stěžovatel je přesvědčený, že žalovaný dostatečně nezjistil skutkový stav věci a nepřihlédl k jejím specifickým okolnostem. Stěžovatel citoval z příručky vydané Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky OSN. Ze spisu nevyplývá nic, z čeho by bylo možné usuzovat, že azylový příběh stěžovatele je nevěrohodný. Ze zprávy MZV pak nelze vyčíst, že by vietnamské státní orgány zaručovaly ochranu obětem lichvy. Ve Vietnamu vládne nedemokratický režim, a je proto nutné předjímat nezákonné nekonání státních složek, příp. nezákonné konání. Bylo žádoucí, aby si žalovaný zajistil relevantní informace pojednávající o funkční ochraně občanů Vietnamu státními orgány.
[4] Žalovaný odkázal na své vyjádření k žalobě a správní a soudní rozhodnutí ve věci.
[5] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není
li tomu tak, odmítne kasační stížnost jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006
39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021
28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11
12).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] NSS neshledal obecnou námitku nepřezkoumatelnosti důvodnou. Krajský soud své závěry řádně zdůvodnil a srozumitelně vysvětlil. Z napadeného rozsudku je též zřejmé, jak soud uvážil o žalobních námitkách.
[8] NSS k odkazu na Příručku k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků poznamenává, že ze spisu je zjevné, že stěžovatel není osobou, která by spěšně prchala ze své domoviny z důvodu bezprostředního ohrožení. Stěžovatel přicestoval v roce 2019 do Rumunska s pracovním vízem. Tam pracoval dva a půl roku, následně se nelegálně přesunul do Maďarska a v roce 2022 do ČR. Až zde podal žádost o mezinárodní ochranu. Stěžovatel při pohovoru se správním orgánem uvedl, že z Rumunska odešel, neboť společnost, pro kterou pracoval, zkrachovala. V ČR by si rád našel práci, aby mohl splatit své dluhy a postarat se o děti. Z těchto okolností nelze než dovodit, že stěžovatele motivovaly k vycestování do Evropy především ekonomické důvody.
[8] NSS k odkazu na Příručku k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků poznamenává, že ze spisu je zjevné, že stěžovatel není osobou, která by spěšně prchala ze své domoviny z důvodu bezprostředního ohrožení. Stěžovatel přicestoval v roce 2019 do Rumunska s pracovním vízem. Tam pracoval dva a půl roku, následně se nelegálně přesunul do Maďarska a v roce 2022 do ČR. Až zde podal žádost o mezinárodní ochranu. Stěžovatel při pohovoru se správním orgánem uvedl, že z Rumunska odešel, neboť společnost, pro kterou pracoval, zkrachovala. V ČR by si rád našel práci, aby mohl splatit své dluhy a postarat se o děti. Z těchto okolností nelze než dovodit, že stěžovatele motivovaly k vycestování do Evropy především ekonomické důvody.
[9] Stěžovatel při pohovoru u správního orgánu tvrdil, že mu nebezpečí hrozí od soukromých osob (věřitelů – lichvářů). Vyhrožování ze strany soukromé osoby však nemůže samo o sobě vést k udělení azylu, tím spíše v situaci, kdy politický a právní systém v zemi původu dává občanům možnost domáhat se ochrany svých práv u státních orgánů (např. rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2003, čj. 4 Azs 5/2003
51). Z Informace MZV ze dne 28. 2. 2023: Půjčky, úvěry a lichva, kterou si žalovaný zajistil pro účely posouzení žádosti stěžovatele, vyplývá, že ve Vietnamu jsou reálně zajištěny mechanismy účinné ochrany například u policie či jiného státního orgánu a že vietnamská legislativa postihuje případy lichvy. Oběť tohoto trestného činu přitom není za uzavření úvěru nijak postihována. Stěžovatel se tak může domáhat ochrany před věřiteli přímo v zemi původu, což neučinil, jak uvedl v žalobě. Obecná a ničím nepodložená tvrzení stěžovatele o propojení státních orgánů se zločineckými skupinami nedostačují k tomu, aby bylo možné upustit od podmínky vyčerpání dostupných prostředků vnitrostátní ochrany. Současně NSS připomíná, že stěžovatel požádal o mezinárodní ochranu až po několika letech po vycestování z Vietnamu a poté, co mu za jeho nelegální pobyt bylo uloženo správní vyhoštění. Tyto okolnosti dále oslabují tvrzení stěžovatele o jeho obavě z návratu do vlasti kvůli výhružkám věřitelů. NSS tedy shodně jako krajský soud potvrzuje závěry žalovaného, že stěžovatel neprokázal, že mu v zemi původu hrozí nebezpečí pronásledování či jiná vážná újma. Žalovaný přitom ve svém rozhodnutí přihlédl ke všem tvrzením stěžovatele, obstaral si za účelem jejich posouzení relevantní informace o zemi původu a následně učinil přezkoumatelné a ucelené závěry k azylovému příběhu stěžovatele.
[10] Podle NSS v této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Krajský soud ani hrubě nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. října 2023
Ondřej Mrákota
předseda senátu