10 Azs 248/2020- 46 - text
pokračování 10 Azs 248/2020 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: nezletilá C. N. C., zastoupená zákonnou zástupkyní O. C. H., právně zastoupená Mgr. Jindřichem Lechovským, advokátem se sídlem Šlejnická 1547/13, Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2018, čj. OAM-101/ZA-ZA11-VL11-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 5. 2020, čj. 13 Az 49/2018-37,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovenému opatrovníkovi žalobkyně Mgr. Jindřichu Lechovskému, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 4 114 Kč, která mu bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
[1] Žalobkyně je státní příslušnicí Kubánské republiky. Dne 30. 1. 2018 za ni požádala její matka o udělení mezinárodní ochrany. Jako důvod žádosti žalobkyně uvedla, že si přeje žít s matkou, která má v České republice doplňkovou ochranu a kterou viděla naposledy v roce 2010 (pozn. NSS: o kasační stížnosti ve věci rozhodnutí o neprodloužení doplňkové ochrany matce žalobkyně rozhodl NSS usnesením o nepřijatelnosti ze dne 14. 3. 2018, čj. 6 Azs 369/2017-41, ve věci opakované žádosti matky žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany rozhodl NSS usnesením o nepřijatelnosti ze dne 27. 10. 2020, čj. 10 Azs 247/2020-53). Při pohovoru žalobkyně uvedla, že nejprve přicestovala letadlem do Německa v doprovodu svého otčíma, s nímž žila v Havaně před svým odjezdem, následně si ji vyzvedla matka a společně přicestovaly do ČR. Popsala, že kvůli otčímovým aktivitám ji pedagog vyřadil z představení baletního kroužku. V případě návratu na Kubu se obává toho, že by musela žít se svým biologickým otcem, který o ni neprojevuje zájem a není schopen se o ni postarat; matka by neměla kde bydlet.
[2] Žalovaný žalobkyni mezinárodní ochranu neudělil. Uvedl, že důvody žádosti, tedy legalizace pobytu v ČR a sloučení s matkou, nemohou odůvodnit udělení mezinárodní ochrany v žádné její formě.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu. Městský soud v Praze se ztotožnil se závěry žalovaného a žalobu zamítl.
[4] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. Namítá v ní, že žalovaný a městský soud dostatečně nevyhodnotili všechna kritéria pro udělení humanitárního azylu. Stěžovatelka je nezletilým dítětem bez funkčního materiálního a sociálního zázemí ve své vlasti, pobytová situace stěžovatelčina otčíma a její matky je problematická, vztah obou těchto osob ke stěžovatelce je velmi nestálý, a lze tak důvodně očekávat, že by se stěžovatelka ocitla jako zvlášť zranitelná osoba na Kubě zcela bez zázemí a pomoci. Přijatelnost kasační stížnosti stěžovatelka spatřuje v zásadním pochybení městského soudu, které mohlo mít dopad do jejího hmotněprávního postavení: při posuzování možnosti udělení humanitárního azylu soud nevzal v úvahu stěžovatelčin věk.
[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých postojích. Uvedl, že při zkoumání možnosti udělit stěžovatelce humanitární azyl nevybočil z mezí správního uvážení. Podle žalovaného je za daných okolností bez významu, že je stěžovatelka nezletilým dítětem bez dostatečného zázemí. Žalovaný upozornil, že stěžovatelčina touha žít po matčině boku v ČR je v rozporu s úvahami o matčině nedostatečné opoře. Navrhl, aby soud odmítl kasační stížnost pro nepřijatelnost.
[6] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Není-li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (viz usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS).
[7] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[8] NSS po seznámení s obsahem správního i soudního spisu konstatuje, že neshledal žádné pochybení městského soudu, které by v této věci založilo přijatelnost kasační stížnosti. Stěžovatelka nesplňuje žádný z důvodů pro udělení azylu ani doplňkové ochrany, žalovaný při zvažování možnosti pro udělení humanitárního azylu nevybočil z mezí správního uvážení.
[9] K otázce humanitárního azylu se NSS vyjádřil např. v rozsudku ze dne 11. 3. 2004, čj. 2 Azs 8/2004-55: tento druh ochrany připadá v úvahu typicky u osob zvláště těžce postižených či nemocných, případně v kombinaci s vysokým věkem, nebo u osob přicházejících z oblastí postižených humanitární katastrofou, ať už způsobenou lidskými či přírodními faktory. To však není stěžovatelčin případ, jak vysvětlil žalovaný v posledním odstavci na straně šest napadeného rozhodnutí a městský soud zejména v odstavci 16 rozsudku. NSS se s tímto hodnocením ztotožňuje. Stěžovatelka poukazovala zejména na ekonomické aspekty. Ty v rozsahu, v jakém byly popsány, a za daných okolností nejsou důvodem pro udělení humanitárního azylu. Ani stěžovatelčin věk na tomto závěru nic nemění. Úvaha, že matka nebude stěžovatelce schopna poskytnout v zemi původu dostatečné zázemí, odůvodněná tím, že matčin zájem o stěžovatelku je nestálý, si protiřečí s důvodem žádosti o azyl.
[10] Zákon o azylu a judikatura NSS poskytují dostatečnou odpověď na všechny námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje stěžovatelčiny vlastní zájmy, a NSS ji proto odmítl podle § 104a s. ř. s.
[11] Stěžovatelce byl usnesením městského soudu ze dne 18. 6. 2020, čj. 13 Az 49/2018-50, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. Jindřich Lechovský. Ustanovenému advokátovi se podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna ve výši 3 100 Kč za zastupování za jeden úkon právní služby (podání kasační stížnosti) a dále paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu); celkem tedy částka 3 400 Kč. Ustanovený opatrovník je plátcem DPH, tyto náklady se tedy dále zvyšují o částku 714 Kč odpovídající DPH ve výši 21 %. Celková částka, která činí 4 114 Kč, bude advokátovi proplacena z účtu NSS do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 20. listopadu 2020
Zdeněk Kühn předseda senátu