10 Azs 459/2021- 39 - text
10 Azs 459/2021 - 40 pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: A. M., zast. advokátem Mgr. Ladislavem Bártou, Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7 Holešovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2021, čj. OAM-81/LE-VL12 VL16
PS
2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 9. 2021, čj. 19 Az 33/2021 32,
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 3 400 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
[1] Žalobce, občan Pákistánu (stěžovatel), během roku 2021 vycestoval z Pákistánu do Evropy. Přes Turecko a Srbsko se dostal do Rumunska, odkud dále pokračoval (mj. přes Česko) do Německa. V Německu stěžovatele zadržela policejní hlídka a na základě readmisní dohody jej vrátila do Česka. Protože ani v Česku neměl stěžovatel oprávnění k pobytu (navíc sem přicestoval bez cestovního dokladu), bylo s ním zahájeno řízení o správním vyhoštění, za jehož účelem byl též dne 7. 7. 2021 zajištěn. V zařízení pro zajištění cizinců stěžovatel 13. 7. 2021 podal žádost o mezinárodní ochranu a žalovaný jej následně zajistil podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, s dobou trvání zajištění do 29. 10. 2021 (napadené rozhodnutí). Podstatou sporu je, zda byly pro tento typ zajištění splněny podmínky.
[2] Proti rozhodnutí o zajištění podal stěžovatel žalobu ke krajskému soudu, který ji však zamítl. Podle krajského soudu žalovaný v napadeném rozhodnutí dostatečně vysvětlil, proč nevyužil zvláštní opatření podle § 47 zákona o azylu. Česko bylo pro stěžovatele jen „tranzitní“ zemí, ze které se snažil nelegálně dostat do Německa. O mezinárodní ochranu v Česku požádal účelově až po zajištění za účelem správního vyhoštění. Žalovaný měl obavu, že by stěžovatel po podání žádosti o mezinárodní ochranu přerušil kontakt s českými úřady a vyhýbal se správnímu vyhoštění. Krajský soud též podotkl, že stěžovatel neuvedl konkrétně, jakými individuálními okolnostmi jeho případu se měl žalovaný ještě dále zabývat.
[3] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Žalovaný ani krajský soud se dostatečně nezabývali možným využitím zvláštních opatření podle zákona o azylu. Nadto důvody pro zajištění i pro závěr o nemožnosti využít zvláštní opatření byly v podstatě shodné. Při rozhodnutí o zajištění vycházel žalovaný jen ze stěžovatelova nelegálního pobytu. Žádost o mezinárodní ochranu nebyla účelová a nebyl důvod se domnívat, že by případná zvláštní opatření stěžovatel nerespektoval.
[4] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s., srov. usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. 9 As 83/2021 28, body 10–12).
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná, rozsudek je v souladu s judikaturou. NSS proto jen stručně uvádí ke splnění podmínek pro zajištění cizince podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu následující.
[6] Účelem tohoto typu zajištění není pouze zabezpečit účast cizince v řízení o mezinárodní ochraně, ale především zabezpečit cizince pro případný výkon jiného rozhodnutí, např. rozhodnutí o správním vyhoštění (srov. rozsudek dne 28. 6. 2017, čj. 1 Azs 349/2016 48, bod 24). Při posuzování, zda je možné uložit cizinci zvláštní opatření podle § 47 zákona o azylu, nelze odhlížet od důvodů zajištění. Důvody zajištění se s okolnostmi znemožňujícími využít zvláštní opatření mohou do značné míry překrývat (1 Azs 349/2016, bod 25, nedávno usnesení ze dne 13. 1. 2022, čj. 1 Azs 328/2021 26, bod 7). Pro zajištění cizince podle § 46 odst. 1 písm. e) zákona o azylu je nezbytné, aby na základě objektivních okolností (zejm. předchozí jednání cizince) existovaly oprávněné důvody se domnívat, že podání žádosti o azyl bylo pouze účelové (1 Azs 349/2016, bod 25). Při posuzování, zda není možné využít opatření podle § 47 zákona o azylu, je třeba zvážit mj. osobní, majetkové a rodinné poměry cizince, charakter porušení povinností souvisejících s řízením o správním vyhoštění nebo jeho dosavadní chování (1 Azs 349/2016, bod 27).
[7] NSS se již mnohokrát zabýval zajištěním cizinců, pro které Česko bylo jen „tranzitní“ zemí na cestě do jiných členských států EU (typicky Německa). Stěžovatelova situace se od případů, kterými se NSS již zabýval, neliší. Z chování stěžovatele je zřejmé, že cílem jeho cesty bylo Německo. V Česku podal žádost o mezinárodní ochranu až poté, co mu hrozilo správní vyhoštění. Žádné vazby na Česko neměl. Stěžovateli také nic nebránilo požádat o mezinárodní ochranu již dříve v jiném členském státu EU (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 4. 2020, čj. 1 Azs 39/2020 43, bod 17). Stěžovatel sice v pohovoru před zajištěním za účelem správního vyhoštění uvedl nějaké důvody, proč vycestoval z Pákistánu, nevysvětlil však, proč nepožádal o mezinárodní ochranu dříve (např. v Rumunsku).
[8] NSS proto kasační stížnost podle § 104a s. ř. s. odmítl pro nepřijatelnost. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s.
[9] Stěžovateli již krajský soud ustanovil advokáta Mgr. Bártu. Advokátovi se dle § 7 bodu 5, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. d) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), přiznává odměna za zastupování 3100 Kč za jeden úkon právní služby (kasační stížnost) a paušální náhrada hotových výdajů 300 Kč (celkem 3400 Kč).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 25. února 2022
Zdeněk Kühn předseda senátu