Nejvyšší správní soud usnesení azyl_cizinci

10 Azs 63/2022

ze dne 2022-06-09
ECLI:CZ:NSS:2022:10.AZS.63.2022.26

10 Azs 63/2022- 26 - text

 10 Azs 63/2022 - 27 pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudců Zdeňka Kühna a Pavla Molka v právní věci žalobce: S. S., zastoupen advokátem Mgr. Leonidem Kušnarenkem, Politických vězňů 1272/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 8. 2020, čj. OAM 1158/ZA

ZA11

VL13

2019, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 2. 2022, čj. 2 Az 43/2020 31,

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

[1] Žalobce dne 22. 12. 2019 podruhé neúspěšně žádal o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999, o azylu. Proti rozhodnutí žalované se bránil u městského soudu, který jeho žalobu zamítl.

[2] Žalovaný i městský soud shodně shledali, že žalobce neprokázal, že jeho azylový příběh odůvodňuje udělení některé z forem mezinárodní ochrany.

[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Uvedl v ní, že není zařazen v schengenském informačním systému. Městský soud ani neuvádí, že by stěžovatel byl pro ČR rizikovou osobou. S ohledem na směrnici č. 2003/109/ES založila Česká republika právní nárok cizincům na udělení pobytu či mezinárodní ochrany, pokud budou splněny stanovené podmínky. Stěžovatel dále namítl, že chybějící rovnováha mezi ochranou veřejného pořádku a ochranou soukromého a rodinného života pro něj má nepřiměřený a diskriminující dopad. Žalovaný vycházel ze skutkové podstaty, která nemá plnou oporu v obsahu spisu. Městský soud se nijak nezabýval možností udělit stěžovateli azyl z humanitárních důvodů. V Uzbekistánu přetrvávají restrikce v trestní politice.

[4] Podle žalovaného je kasační stížnost nedůvodná.

[5] Ve věcech, v nichž před městským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Není li tomu tak, soud kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 39, č. 933/2006 Sb. NSS).

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[7] NSS úvodem konstatuje, že některé námitky v kasační stížnosti postrádají souvislost s napadeným rozsudkem městského soudu. Městský soud ani žalovaný se nezabývali tím, zda stěžovatel může být rizikem pro bezpečnost ČR. Tato otázka nebyla v projednávané věci významná, proto se jí ani NSS nemá důvod věnovat.

[8] Stěžovatel tvrdí, že byl zasažen jeho soukromý a rodinný život. Vytýkanou nepřiměřenost však výslovně nespojuje s napadeným rozsudkem ani rozhodnutím žalovaného. NSS podotýká, že žalovaný i městský soud shodně uvedli, že stěžovatel nemá v ČR žádné závazky a veškeré jeho rodinné vazby se nachází v Uzbekistánu. Rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany tak nemůže mít nepřiměřený dopad do stěžovatelova soukromého či rodinného života.

[9] Stěžovatel dále namítl, že se městský soud nikterak nezaobíral možností udělení azylu z humanitárních důvodů. To ale není pravda. Městský soud pečlivě posoudil tuto variantu v bodech 17 a 18 napadeného rozsudku. Dospěl přitom k závěru, že skutečnosti tvrzené stěžovatelem nesvědčí udělení humanitárního azylu.

[10] NSS nezjistil žádná pochybení na straně žalovaného či městského soudu, co se týče zjištěného skutkového stavu, který byl podkladem pro rozhodování o stěžovatelově žádosti. Stěžovatel tuto námitku ani nijak neupřesnil.

[11] NSS uzavírá, že v této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně. Městský soud ani hrubě nepochybil při výkladu práva. NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).

[12] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci podle § 60 odst. 1 a § 120 s. ř. s. (k tomu srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. 8 As 287/2020 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51 53). Stěžovatel neměl úspěch, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak toto právo měl, žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 9. června 2022

Ondřej Mrákota předseda senátu