10 Azs 79/2023- 42 - text
10 Azs 79/2023 - 43 pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: H. A. V., zast. advokátem Mgr. Quoc Tan Phamem, Vídeňská 89, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 1. 2023, čj. OAM 1203
25/ZR
2022, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 3. 2023, čj. 62 A 21/2023 29,
I. Kasační stížnost se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
[1] Žalovaný napadeným rozhodnutím podle § 77 odst. 1 písm. h) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zrušil platnost povolení žalobce k trvalému pobytu, neboť žalobce byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 3 let a 4 měsíců za trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1 a odst. 2 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku.
[2] Rozhodnutí žalovaného bylo žalobci doručeno dne 6. 2. 2023. Zástupce žalobce podal dne 7. 3. 2023 v 12:53 h prostřednictvím datové schránky proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke krajskému soudu.
[3] Lhůta k podání žaloby činí podle § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců 30 dnů od doručení rozhodnutí žalovaného. Lhůta k podání žaloby by žalobci uplynula dne 8. 3. 2023. Žalobce tedy podal žalobu předposlední den lhůty k podání žaloby.
[4] Krajský soud v záhlaví označeným usnesením žalobu odmítl podle § 37 odst. 5 s. ř. s., neboť neobsahovala žádný žalobní bod a podle krajského soudu jsou dva pracovní dny málo k tomu, aby ověřil všechny rozhodné skutečnosti a zaslal výzvu k doplnění žalobních bodů, byť zástupce žalobce komunikuje prostřednictvím elektronické pošty.
[5] Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Namítl, že krajský soud měl povinnost žalobce vyzvat k doplnění žalobních bodů a stanovit mu k tomu lhůtu, která odpovídá zbývající části lhůty. Stěžovatel odkázal zejména na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017
31, č. 3733/2018 Sb. NSS. Uvedl, že byl zastoupen advokátem, který komunikoval se soudem prostřednictvím datové schránky. Jednalo se tedy o situaci, kdy krajský soud měl povinnost stěžovatele vyzvat k doplnění žaloby, a to navíc proto, že stěžovatel v žalobě deklaroval svou vědomost o chybějících žalobních bodech a současně se zavázal, že žalobu v určité lhůtě doplní.
[6] Stěžovatel dále namítl, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci a nepřihlédl ke všem důkazům. Podle jeho názoru žalovaný nevzal v úvahu přiměřenost dopadů rozhodnutí do soukromého a rodinného života stěžovatele.
[7] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadené usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
[8] Podle žalovaného krajský soud neměl povinnost vyzývat stěžovatele k doplnění žalobních bodů. Dále se žalovaný ve vyjádření zabýval otázkami, které se týkají merita věci, nikoli odmítnutí žaloby. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.
[9] Stěžovatel v replice setrval na svých závěrech o tom, že krajský soud měl povinnost jej vyzvat k doplnění žalobních bodů. Dále v reakci na vyjádření žalovaného se stěžovatel vyjádřil k meritu věci.
[10] Kasační stížnost není důvodná.
[11] NSS se bude zabývat pouze námitkami, které se týkají odmítnutí žaloby, neboť v případě, v němž je kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele z povahy věci v úvahu pouze kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s (srov. např. rozsudek NSS ze dne 12. 3. 2009, čj. 3 As 44/2008 80). NSS se proto dalšími námitkami stěžovatele zabývat nebude.
[12] V projednávané věci je nesporné, že stěžovatel podal žalobu bez uvedení žalobních bodů předposlední den lhůty k podání žaloby. V posuzovaném případě je sporné to, zda za takové situace měl krajský soud vyzvat stěžovatele k doplnění žalobních bodů.
[13] Žalobní body lze doplnit pouze ve lhůtě k podání žaloby (srov. § 71 odst. 2 s. ř. s. či rozsudek rozšířeného senátu ze dne 29. 8. 2017, čj. 5 As 154/2016 62, č. 3632/2017 Sb. NSS, bod 24 a násl.).
[14] K doplnění žalobních bodů má soud povinnost žalobce vyzvat, pokud to je technicky proveditelné a smysluplné. Soud se totiž musí seznámit s obsahem žaloby (přinejmenším do té míry, aby si mohl učinit úsudek o tom, zda má předepsané náležitosti) a s rozhodnými skutečnostmi, na základě kterých si vytvoří úsudek o tom, zda má zasílat výzvu k doplnění žalobních bodů.
[15] Pravidlem by mělo být podání perfektní žaloby. Předpokládá se, že žalobce činí vše pro to, aby jeho žaloba byla projednatelná a soud o ní mohl včas rozhodnout. Pokud podá žalobce žalobu ke konci lhůty pro podání žaloby bez tak podstatné náležitosti, jako jsou žalobní body, nemá automatickou garanci, že soud jej k odstranění této vady vyzve. Soud je povinen vyzvat žalobce k doplnění žalobních bodů, je li ještě se zřetelem na konkrétní situaci pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu včas, tedy ve lhůtě pro podání žaloby, doplnit.
„Pro posouzení možnosti doplnění žaloby, zbývá li jen několik málo dnů do konce lhůty pro podání žaloby, bude klíčové, zda může soud žalobci nebo jeho zástupci doručit výzvu rychle, typicky disponují li tyto osoby datovou schránkou, anebo má soud povinnost doručit na elektronickou adresu, kterou adresát sdělil soudu (za podmínek § 46 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 42 odst. 5 s. ř. s.). Naproti tomu, bylo li by třeba žalobci nebo jeho zástupci doručovat výzvu poštou, nemá soud povinnost vyzvat jej k doplnění žalobních bodů, byť ještě k doplnění žaloby zbývá několik málo dnů; takováto výzva by zpravidla nemohla být poštou žalobci doručena včas, aby ji žalobce stihl vyhovět.“ (srov. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20.
3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017 31, bod 57 a 58, pozn. NSS zvýraznění v citaci učinil desátý senát). V projednávané věci však nezbývalo několik málo dnů, ale fakticky pouze jeden den.
[16] NSS konstatuje, že krajský soud v projednávané věci správně vyhodnotil, že podaná žaloba neobsahovala řádně vymezené žalobní body. O tom ostatně ani není sporu. Krajský soud také v souladu s judikaturou NSS (rozsudkem ze dne 4. 5. 2011, čj. 1 Afs 2/2011 55, a rozsudkem rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017
31) zdůvodnil, proč nepřistoupil k vydání výzvy k odstranění vad žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s. Žaloba byla podána předposlední den lhůty k podání žaloby v odpoledních hodinách. Z judikatury NSS přitom také plyne, že krajský soud po doručení žaloby ověří, zda žaloba má stanovené náležitosti, a to v přiměřené lhůtě po jejím doručení tedy zpravidla v řádu několika dnů po jejím doručení (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 5. 2014, čj. 6 As 50/2014
18, na který odkazuje též stěžovatel). V projednávané věci tak bylo technicky nereálné, aby prakticky během závěru předposledního a posledního dne lhůty k podání žaloby krajský soud, byť elektronicky, vyhotovil a doručil stěžovateli výzvu k odstranění vad žaloby a stěžovatel na ni stihl reagovat (srov. judikaturu uvedenou v předcházejícím bodu). NSS dále podotýká, že stěžovatel byl již v řízení o žalobě zastoupen advokátem, který si musel být vědom toho, že podává neúplnou žaloba na samém sklonku lhůty k jejímu podání, a proto mohl očekávat negativní důsledky, které s tím mohou být spojené. Pokud se těmto negativním důsledkům chtěl vyhnout, měl za žalobce podat perfektní žalobu.
[17] NSS dále uvádí, že ačkoli zástupce stěžovatele komunikoval prostřednictvím datové schránky, nejednalo se v tomto případě o zcela výjimečný případ, kdy by krajský soud byl povinen zaslat výzvu stěžovateli k doplnění žalobních bodů. Žádné takové výjimečné okolnosti ostatně ani stěžovatel netvrdí. V projednávané věci se nejedná ani o případ, v němž by lhůta k podání žaloby byla stanovena v řádu několika málo dnů.
[18] Krajský soud tedy postupoval správně, pokud v projednávané věci stěžovatele s ohledem na podání žaloby na sklonku lhůty k podání žaloby nevyzýval k doplnění žalobních bodů. Je rovněž třeba zdůraznit, že sám stěžovatel musel počítat s negativními důsledky, které mohou nastat, když podal neúplnou žalobu na samém sklonku dané zákonné lhůty k jejímu podání.
[19] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatele není důvodná, a proto ji v souladu s § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
[20] Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti (§ 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s.); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné činnosti.
P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 15. června 2023
Ondřej Mrákota předseda senátu