Předpis, který vymezuje působnost jednotlivých složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, nelze považovat za výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle $ 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Výkon veřejné správy je vždy činností orgánů veřejné moci navenek, ve vztahu k veřej- nosti, k níž patří zejména rozhodování o právech a povinnostech osob. Je tudíž třeba, aby tato činnost byla prováděna transparentním způsobem a pod přiměřenou kontrolou veřejnosti.
Podle $ 23 zákona o požární ochraně jsou správními orgány na úseku požární ochrany Ministerstvo vnitra a hasičské záchranné sbory krajů. Podle $ 2 odst. 1 zákona o HZS ČR tvoří hasičský záchran- ný sbor generální ředitelství HZS, které je součástí Ministerstva vnitra, a hasičské záchranné sbory krajů. Podle $ 2 odst. 2 zákona o HZS ČR je sídlem HZS Středo- českého kraje Kladno. Podle $ 2 odst. 7 zákona o HZS ČR jsou hasičské záchran- né sbory organizačními složkami státu. C.) Soud se dále zabýval námitkou žalob- ce, podle níž nebyl správní orgán první- ho stupně ani žalovaný oprávněn odmít- nout poskytnutí kopie příslušného předpisu s odkazem na $ 11 odst. 1 písm. a) a $ 12 zákona o svobodném pří- stupu k informacím.
V této souvislosti se zabýval též charakterem tohoto vnitřní- ho předpisu. Z výše citovaného ustano- vení zákona o požární ochraně vyplývá, že HZS kraje je správním orgánem jako celek; zákon nehovoří o tom, že by správ- ním orgánem byly jeho jednotlivé slož- ky. Ke správním řízením, týkajícím se nemovitostí a účastníků ve Středočes- kém kraji, je tedy v souladu s $ 11 správ- ního řádu místně příslušný HZS Středo- českého kraje jako celek. Tento správní orgán tudíž samozřejmě může stanovit svým vnitřním předpisem, které jeho složky, případně pracovníci, jsou opráv- něni příslušné úkony v takových správ- ních řízeních činit.
Může tak stano- vit i formou vnitřního předpisu, který zároveň řeší další otázky, které se již ne- týkají činnosti HZS Středočeského kraje jako správního orgánu, ale jeho činnosti jako organizační složky státu (nakládání se svěřeným majetkem státu apod.). Soud se tedy neztotožňuje s názorem Ža- lobce, že takový vnitřní předpis je v roz- poru se zákonem nebo s ústavním po- řádkem ČR. Podle názoru soudu lze však naopak přisvědčit názoru žalobce, že takový předpis, který vymezuje působnost jed- notlivých složek a pracovníků správního orgánu ve správním řízení, konkrétně v tomto případě působnost krajského ře- ditele a ředitelů územních odborů HZS Středočeského kraje, nelze považovat za výlučně vnitřní pokyn nebo personální předpis povinného subjektu dle $ 11 odst. 1 písm. a) zákona o svobodném pří- stupu k informacím.
Výkon veřejné sprá- vy je vždy činností orgánu veřejné moci navenek ve vztahu k veřejnosti a patří k ní zejména rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Je tudíž třeba, aby se tak dělo trans- parentním způsobem a pod přiměřenou kontrolou veřejnosti. Tento požadavek vyplývá již z čl. 17 odst. 5 Listiny základ- ních práv a svobod, k jehož provedení zákon o svobodném přístupu k informa- cím slouží. Nejen účastníci správních ří- zení, ale i další osoby mají právo žádat in- formace o tom, která složka správního orgánu, případně který jeho představí- tel, je oprávněn činit příslušné úkony ve správním řízení, a na koho je tudíž mož- né se v případě potřeby obrátit.
Toto právo svědčí i žalobci, zvláště pokud je osobou, která podniká v oblasti požární ochrany. Podle názoru soudu není tudíž z hlediska tohoto práva na informace rozhodné, zda jsou žalobce, jeho jedna- tel či jiné spolupracující osoby oprávně- ni ke zpracovávání požárně bezpečnost- ní stavební dokumentace. Poskytnutí této informace nelze od- , mítnout ani s odkazem na $ 12 zákona o svobodném přístupu k informacím. Jest- liže se žalovaný domníval, že ostatní části předmětného vnitřního předpisu, které se netýkají správního řízení, lze považovat za výlučně vnitřní pokyny, měl změnit pr- vostupňové rozhodnutí tak, aby právo ža- lobce na informace bylo v souladu s tímto ustanovením omezeno pouze na poskyt- nutí kopie té části předmětného předpisu, která se týká správního řízení.
Napadené rozhodnutí i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně je tu- díž v tomto ohledu třeba považovat za nezákonné. Soud pouze dodává, že roz- hodnutí žalovaného i orgánu prvního stupně jsou navíc v této části nepřezkou- matelná pro nedostatek důvodů. Správní orgán prvního stupně neuvádí žádný dů- vod, proč má požadovaný předpis podle jeho názoru charakter vnitřního pokynu. Takovým důvodem samozřejmě nemůže být sdělení, že údaje, které podle názoru správního orgánu prvního stupně bylo možné sdělit, již byly v rámci předcházejí- cí korespondence poskytnuty.
Žalovaný pak zřejmě vychází z názoru, že údaje tý- kající se vydání předmětného předpisu se nevztahují výlučně k vnitřním pokynům dle $ 11 odst. 1 písm. 4) zákona o svobod- ném přístupu k informacím, nesděluje však, proč se tak domnívá. Obdobně k od- mítnutí poskytnutí kopie předpisu pouze uvádí odkaz na $ 11 odst. 1 písm. a) a $ 12 zákona o svobodném přístupu k informa- cím a dodává, že předpis obsahuje infor- mace, které nesouvisí s žádostí žalobce. Tato skutečnost ovšem sama o sobě důvo- dem k odmítnutí být nemůže.
781 929 929 Řízení před soudem: rozhodný právní stav; nicotnost k $ 75 odst. 1, $ 76 odst. 3 a $ 103 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního k $ 14 zákona ČNR č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a před touto novelou k $ 8 a $ 152 odst. 1 zákona ČNR č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 313/2002 Sb. a před touto novelou Soud, který vysloví nicotnost rozhodnutí na základě ustanovení právní- ho předpisu, jehož účinnost byla v době vydání napadeného rozhodnutí odložena, se dopouští nesprávného posouzení právní otázky [6 103 odst. 1 písm. a) s.
ř. s.], neboť užije ustanovení právního předpisu, jehož na věc ne- ní možno užít ($ 75 odst. 2 s. ř. s.).
Společnost s ručením omezeným S. proti Ministerstvu vnitra, Generálnímu ře-