mů, ve znění zákona č. 244/1994 Sb., č č. 211/1997 Sb. a č. 492/2000 Sb.
I. Vytváření rezervy na opravu hmotného investičního majetku jakožto daňově uznatelného výdaje nemusí po celé k tomu určené období probíhat rovnoměrně.
II. Výše rezervy musí být v průběhu její tvorby snížena, je-li zjištěno, že náklady na opravu hmotného investičního majetku budou nižší.
Žalobní bod, který se vztahuje k apli- kaci $ 24 odst. 2 písm. i) zákona o daních z příjmů, je opodstatněný. Uvedená právní norma umožňuje podřadit daňo- vým výdajům tvorbu rezerv, jejichž způ- sob vytváření a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon. Takovým záko- nem je zákon č. 593/1992 Sb., o rezer- vách pro zjištění základu daně z příjmů. V konkrétním případě byla rezerva vy- tvářena na opravu vozidla T 815. Jedná se proto o rezervu na opravu hmotného majetku, která se řídí ustanovením $ 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.
Konkrétní vozidlo je vlastnictvím žalobce a je odepisováno po zákonem stanovenou dobu. Vytváře- ní rezervy bylo plánováno na dobu dvou let, tedy rovněž v souladu se zákonem. Výše tvorby rezervy byla původně stano- vena rovnoměrně v souladu s ustanove- ním $ 7 odst. 4 citovaného zákona. Ná- sledně došlo ke změně této výše v roce 2001, z čehož finanční orgány učinily zá- věr, že se jedná o nerovnoměrnou tvot- bu rezervy, a proto se o rezervu ve smys- lu zákona nemůže jednat. Posledně uve- dený právní názor není správný.
Finanční orgány zcela abstrahovaly od ustanovení $ 7 odst. 6 zákona, které předpokládá, že ke změně výše rezervy může dojít. Označená právní norma sta- noví, že zjistí-li poplatník daně z příjmů skutečnost odůvodňující změnu výše re- zervy, musí provést úpravu její výše počí- naje zdaňovacím obdobím, v němž tuto skutečnost zjistí. Proto je nezbytné počí- tat s tím, že ke změně výše rezervy může dojít. Nastane-li taková změna, pak při dvouletém tvoření rezervy nemůže být rezerva tvořena rovnoměrně.
Přitom zá- kon výslovně stanoví, že úpravu výše rezervy lze učinit počínaje zdaňovacím obdobím, ve kterém je skutečnost zna- menající změnu výše rezervy zjištěna To znamená, že zjistil-li daňový subjekt v ro- ce 2001, že výdaje na generální opravu konkrétního vozidla budou nižší, než by- lo původně předpokládáno a doloženo, má povinnost úpravu výše rezervy pro- vést. Jestliže žalobce příkaz plynoucí z $7 odst. 6 splnil a výši rezervy snížil, pak postupoval zcela v souladu se záko- nem. Onou skutečností zakládající změ- nu ve výši předpokládaných nákladů na generální opravu vozidla je okolnost po- znamenaná v příloze k evidenční kartě vozidla, kde se uvádí, že náklad na opra- vu lze snížit využitím repasovaných ná- hradních dílů.
Ostatně v souladu se změ- něnou výší nákladů na generální opravu vozidla je též zjištění správce daně o tom, jakou částku by pro danou zakázku kal- kulovalo servisní centrum V. Nelze rov- něž nevzpomenout okolnost, že na gene- rální opravu dalších vozidel téže tovární značky žalobce počítal se stejnými část- kami jako v daném případě, a protože na tato další vozidla vytvářel rezervu každý rok ve stejné výši, neměl správce daně k tvorbě rezerv a jejich výši žádné výhrady. 565 241 Ustanovení $ 7 odst. 6 je speciální právní normou ve vztahu k $ 7 odst. 4 ci- tovaného zákona a za situace, kdy prvně označená právní norma nařizuje změnit výši vytvářené rezervy, nelze požadovat, aby ve dvouletém období byla rezerva podle posléze uvedeného předpisu vy- tvářena rovnoměrně.
Za dané právní úpravy zůstává rezerva na opravu hmot- ného majetku stále takovou rezervou, nastane-li v průběhu doby vytváření re- zervy změna v její výši. Jestliže finanční orgány nepovažovaly konkrétní rezervu za odpovídající ustanovení $ 7 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů jen z důvodu, že rezerva nebyla vytvářena rovnoměrně, je právní zjištění žalovaného vadné a znamená porušení $ 7 zákona. Soud poznamenává, že důkazními pro- středky ve smyslu $ 31 odst. 4 daňového řádu mohou být též jiné důkazní pro- středky než účetní podklady.
Tím, že da- 566 ňový subjekt nepostupuje zcela v souladu se zákonem o účetnictví, se sice dostává do nevýhodnějšího důkazního postave- ní, avšak nic nebrání tomu, aby sku- tečnosti rozhodné pro stanovení základu daně a daně prokazoval právě v souladu s $ 31 odst. 4 daňového řádu též jinými důkazními prostředky. Je-li změna ve výši rezervy učiněná žalobcem v souladu se zjištěním správce daně opírajícím se o lis- tinný důkaz, pak je prokázáno, že ke změ- ně ve výši tvorby rezervy došlo. Soud proto uzavřel, že rezerva vytvá- řená žalobcem na opravu vozidla T 815 představuje rezervu ve smyslu $ 7 záko- na č. 593/1992 Sb., a proto je výdajem da- ňově uznatelným podle $ 24 odst 2 písm. i) zákona o daních z příjmů.
Napa- dená rozhodnutí byla tedy vydána v roz- poru s posledně uvedeným právním předpisem, jakož i s $ 7 odst. 4 a 6 záko- na č. 593/1992 Sb. Gej)
Pavel H. v L. proti Finančnímu ředitelství v Českých Budějovicích o dodatečné