Ustanovení $ 183b odst. 1 obchodního zákoníku upravuje jednak povinnost akcionáře učinit nabídku převzetí při ovládnutí cílové společnosti ($ 66a obchodní- ho zákoníku), jejíž účastnické cenné papíry jsou kótované, a dále upravuje povin- nost učinit nabídku převzetí v případě, že takto získaný podíl akcionáře (a osob jed- najících s ním ve shodě) na cílové společnosti následně dosáhne nebo překročí hranici dvou třetin a dále tří čtvrtin hlasovacích práv. Tyto povinnosti je třeba rozli- šovat. Jestliže je dle výroku rozhodnutí akcionář sankcionován za porušení povin- nosti učinit nabídku převzetí při překročení podílu tří čtvrtin hlasovacích práv, z odůvodnění rozhodnutí však vyplývá, že má jít o porušení povinnosti učinit na- bídku převzetí při ovládnutí společnosti, je napadené rozhodnutí nepřezkoumatel- né pro nesrozumitelnost spočívající v rozporu mezi jeho výrokem a odůvodněním [$ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
C.) Soud tedy konstatuje, že nelze přesně určit, za jaký skutek byla sankce v daném pří- padě uložena. Soud souhlasí s prezidiem Ko- mise, že v průběhu správního řízení může do- jít a nutně často dochází ke zpřesňování vymezení skutku, pro nějž bylo řízení zaháje- no, avšak pouze do té míry, pokud se stále 196 jedná o tentýž skutek. Lze se ztotožnit i s ná- zorem, že není nutné určit dobu vzniku povinnosti učinit nabídku převzetí a dobu porušení této povinnosti na den přesně, je však třeba ji určit natolik určitě, aby bylo zce- la jasné, v čem protiprávní jednání spočívalo a jaká právní úprava se k tomuto protiprávní- mu jednání vztahuje.
V daném případě není jasné, zda k porušení povinnosti učinit na- bídku převzetí při ovládnutí cílové společ- nosti došlo v roce 2002, 2001, nebo 2000, a dále není jasné, zda byla sankce udělena skutečně za tento delikt, pro nějž bylo řízení také zahájeno, anebo za delikt jiný, který spo- čívá v porušení povinnosti učinit nabídku převzetí u cílové společnosti již ovládané při dosažení nebo překročení podílu tří čtvrtin hlasovacích práv. Napadené rozhodnutí, ja- kož i rozhodnutí vydané v I. stupni, tedy v tomto ohledu trpí nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů.
Rozhodnutí správního orgánu I. stupně je v této otázce navíc nesrozumitelné, neboť ob- sahuje rozpor mezi výrokem a odůvodněním rozhodnutí. Zatímco ve výroku rozhodnutí Komise uvádí, že žalobce porušil povinnost, která mu vznikla poté, co spolu se společ- nostmi P., K., L., T. a B. „přesáhl podíl na hla- sovacích právech ve výši tří čtvrtin“, a zdá se tudíž, že žalobce byl postižen za porušení po- vinnosti učinit opětovnou nabídku převzetí u cílové společnosti již ovládané při dosažení nebo překročení podílu tří čtvrtin hlasova- cích práv, z odůvodnění rozhodnutí vyplývá porušení povinnosti učinit prvotní nabídku převzetí při ovládnutí cílové společnosti, při- čemž se hovoří o rozhodném podílu na hla- sovacích právech ve výši 96,22 %, jenž měl vzniknout tím, že dotčené společnosti začaly v prosinci 2001 jednat ve shodě.
Nesrozumi- telnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně neodstranilo posléze ani napadené rozhodnutí, které rovněž hovoří o porušení povinnosti učinit nabídku převzetí při ovlád- nutí cílové společnosti, a je tudíž zatíženo shodnou vadou. Právo na informace: fiktivní rozhodnutí Řízení před soudem: žaloba proti nečinnosti k $ 79 odst. 1 soudního řádu správního Ustanovení věty druhé 6 79 odst. 1 s. ř. s. vylučuje žalobní legitimaci v případech, kdy sice správní orgán ve skutečnosti požadované rozhodnutí nevydal, avšak v dů- sledku splnění podmínek stanovených zvláštním zákonem vznikla fikce, že rozhod- nutí o určitém obsahu bylo vydáno.
V takových případech není založena pravomoc soudu poskytovat ochranu proti nečinnosti správního orgánu podle dílu druhého hlavy druhé části třetí soudního řádu správního a soud se žalobou nemůže meritor- ně zabývat. Chybí tak základní podmínka řízení, za které soud může jednat a rozho- dovat ve věci.
Akciová společnost Č. proti České národní bance o uložení pokuty.