Pojmu „výrobek plnící funkci stavby“ je nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby ve smyslu $ 2 odst. 3 stavebního zákona z roku 2006. Nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby ve smyslu stavebního zákona je to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém konkrétním místě trvale nebo dlouhodobě. Takovým výrobkem může být např. i silniční vozidlo.
C) Žalobce nesouhlasil s hmotněpráv- ním posouzením věci, tj. se závěrem správ- ních orgánů, že předmětné mobilní domy jsou výrobkem plnícím funkci stavby dle $ 108 stavebního zákona. Žalobce svůj nesouhlas s tímto právním posouzením odůvodňuje především tím, že předmětné mobilní domy jsou nemotorovým vozidlem podléhajícím zákonu o provozu na pozemních komunikacích, a nikoli stavební- mu zákonu. Naproti tomu žalovaný postavil své rozhodnutí především na zjištění, že předmětné mobilní domy jsou připojeny na inženýrské sítě.
Obě strany pak prezentují ji- mi preferovaná kritéria jako „absolutní“, na jejichž základě je již možno učinit jednoznač- ný závěr o charakteru předmětných výrobků s tím, že další okolnosti již nehrají pro posou- zení případu roli. S takto předloženým náhle- dem na věc se soud nemůže ztotožnit a zastá- vá názor, že obě kritéria mají při posouzení právního charakteru výrobků sice svoji rele- vanci, avšak toliko jako zjištění podpůrná. Stavební zákon z roku 2006 zavedl do právního řádu zcela nový pojem „výrobek pl nící funkci stavby“, aniž by však tento pojem definoval nebo jej nějak blíže vymezoval.
Jde o novou kategorii stavebního zákona odliš- nou od staveb, terénních úprav a zařízení. Vý- robky plnící funkci stavby, na rozdíl od stav- by ve smyslu $ 2 odst. 3 tohoto zákona, nejsou výsledkem stavební činnosti, tj. přesněji řeče- no nevznikly s použitím stavební nebo mon- tážní technologie, ale jiné průmyslové, např. strojírenské technologie. Výrobek plnící funkci stavby je zařízením vyrobeným továr- ním způsobem. Pojmu „výrobek plnící funkci stavby“ je tak nutno rozumět tak, že se jedná o výrobek, který plní takovou funkci, jakou obvykle plní stavby (tj. stavby ve smyslu $ 2 odst. 3 staveb- ního zákona).
Žalovaný v daném případě do- vozoval, že se jedná o výrobky plnící funkci rekreace, tj. že se jedná o výrobky sloužící ke stejnému účelu, k jakému by jinak byly na předmětném pozemku zbudovány stavby ko- laudované pro účel sezónního ubytování ná- vštěvníků kempu. V tomto ohledu se úvahy žalovaného ubí- raly správným směrem, když zkoumal, zda jsou předmětné výrobky připojeny na rozvo- dy elektřiny, vody a kanalizace, neboť u re- kreačních objektů je takové připojení před- pokladem k tomu, aby mohly plnit svoji funkci.
Žalovaný však pochybil, pokud toto kritérium absolutizoval a nezabýval se dalšími okolnostmi případu (alespoň z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, že by se jimi zabýval). Pokud by se totiž např. jednalo o karavany umístěné na předmětném pozemku po krát- kou dobu (např. pouhého jednoho dne, resp. noci), pak by se ani v případě připojení toho- to karavanu na sítě inženýrského vybavení nejednalo o výrobek plnící funkci stavby. Vý- klad zastávaný žalovaným by totiž vedl k dů- sledku spočívajícímu v tom, že vlastník tako- vého karavanu, který by s ním podnikl např. okružní cestu po České republice a každý den by nocoval v jiném kempu, by pak musel v každém takovém kempu ohlašovat umístění karavanu na pozemku stavebnímu úřadu a, dovedeno ad absurdum, musel by vždy vý- čkat uplynutí lhůty 40 dní dle $ 106 odst. 1 stavebního zákona.
Lze si přitom představit (a bývá to obvyklou praxí), že provozovatel kempu by mohl na své ploše vyhradit pro umístění karavanů konkrétní místa, k nimž by přivedl přípojky elektřiny a vody, na něž by se mohli turisté se svými karavany připojit 893 2394 (a přitom by v kempu strávili jen jednu nebo několik málo nocí). Shora provedená demonstrace jasně uka- zuje, že výklad žalovaného, podle něhož kaž- dý výrobek připojený na sítě technického vy- bavení je výrobkem plnícím funkci stavby, a vyžadujícím tak ohlášení stavebnímu úřadu, je neudržitelný, neboť je ve svém důsledku absurdní, jak na to ostatně správně poukazu- je i žalobce v žalobě.
Soud ovšem nemůže souhlasit ani s žalob- cem v tom, že předmětné domy nemohou být v žádném případě výrobkem plnícím funkci stavby dle $ 108 odst. 1 stavebního zákona, pokud si zachovají svůj charakter silničního vozidla a zůstanou přemístitelné. MM. Podle názoru soudu je nejpodstatnějším charakteristickým znakem výrobku plnícího funkci stavby dle stavebního zákona to, že se jedná o výrobek umístěný na určitém kon- krétním místě trvale nebo dlouhodobě. To vychází z toho, že i stavba je věcí umisťova- nou na pozemku trvale nebo alespoň dlou- hodobě.
Z toho vychází i stavební zákon např. v $ 79 odst. 3 při vymezení staveb nevyžadu- jících rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas [např. v písmeni j) uvedené „přenosné stavby, zařízení a konstrukce, je- jichž doba umístění na pozemku nepřesáh- ne 30 dnů v roce“ nebo v písmeni m) uvede- né „církusové stany pro nejvýše 200 osob a scénické stavby pro film, televizi nebo di- vadlo“; viz k tomu i $ 56 písm. c) stavebního zákona z roku 1976, podle něhož stavební po- volení ani ohlášení nevyžadovala „krátkodo- bá přenosná zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdo- bu a osvětlení budov“).
Je tak nutno odmítnout názor žalobce, podle něhož výrobkem plnícím funkci stavby nemůže být nemotorové vozidlo, resp. může 894 jím být pouze v případě, přestane-li být pře- pravitelné po pozemních komunikacích. Sta- vební zákon hovoří zcela obecně o „výrobcích“, a nevylučuje tedy z této definice předem žád- né typy výrobků, tj. ani silniční vozidla, ať už motorová nebo nemotorová. Bude-li silniční vozidlo umístěno na pozemku trvale a bu- de-li trvale plnit určitou funkci vyhrazenou zpravidla jen stavbám (tj. např. bude sloužit k bydlení), bude umístění takového výrobku na pozemek podléhat ohlášení stavebnímu úřadu.
Skutečnost, zda je předmětný výrobek umístěn na pozemku trvale či dlouhodobě, anebo nikoliv, bude nutno zkoumat v každém případě individuálně podle konkrétních okolností, pokud osoba, která výrobek na po- zemek umístila, svůj záměr výslovně staveb- nímu úřadu nevyjeví. Záměru ponechat výro- bek na pozemku dlouhodobě nebo trvale bude tak např. nasvědčovat umístění před- mětného výrobku na podezdívku (po jeho se- jmutí z podvozku), což je případ, který zmi- ňuje žalobce v žalobě, ale může se jednat právě i o vybudování přípojek sítí technického vybavení, jak o tom hovoří žalovaný.
Dalšími vodítky pak mohou být terénní úpravy prove- dené v souvislosti s umístěním předmětného výrobku, vybudování stálých přístupových cest k tomuto výrobku, v daném případě by pak mohl být zkoumán např. i žalobcem proje- vený úmysl pronajímat mobilní domy turistům po celou dobu turistické sezóny aj. Ve světle shora uvedených úvah musel soud dospět k závěru, že rozhodnutí žalova- ného je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se nijak nezabývalo otázkou časového určení umístění předmětných vý- robků na pozemku, přičemž jak bylo shora podrobně odůvodněno, se jedná o otázku pro posouzení charakteru předmětných vý- robků podstatnou.
2395 Státní památková péče: oznamovací povinnost stavebníka k $ 22 odst. 2 a $ 35 odst. 2 písm. £) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zá- konů č. 242/1992 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 189/2008 Sb. Pojmem „od doby přípravy stavby“ v $ 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní pa- mátkové péči, je nutno rozumět nikoli dobu, kdy dochází k právní přípravě stavby, ale teprve dobu, kdy je stavba připravována faktickou činností, která se na dotče- ném pozemku zjevně projevuje, tj. např. skrývka zeminy.
Teprve neoznámením ta- kových činností oprávněné organizaci v dostatečném předstihu před jejich zaháje- ním se stavebník dopustí správního deliktu podle $ 35 odst. 2 písm. £) citovaného zákona.
Společnost s ručením omezeným CAMPING Praha proti Magistrátu hlavního města Prahy,