dech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zá- kon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (zákon o ochranných známkách) Změna v osobě navrhovatele ani majitele ochranné známky v průběhu řízení o zrušení ochranné známky není sama o sobě skutečností (i kdyby nebyla oznáme- na dalším účastníkům řízení) rozhodnou pro meritum věci, neboť řízení o zrušení ochranné známky je řízením směřujícím k vydání rozhodnutí ad rem. Procesní ná- stupnictví je zde proto přípustné.
Nebylo-li majiteli ochranné známky doručeno oznámení o změně osoby navrho- vatele, nejde o vadu řízení, která mohla mít vliv na věcnou správnost rozhodnutí. Je-li v průběhu řízení o ochranné známce podán návrh na zrušení stejného nebo podobného označení, které brání zápisu ochranné známky, může výsledek takové- ho řízení mít vliv na posouzení relativní zápisné způsobilosti nově přihlašované ochranné známky, resp. na řízení o námitkách podaných proti této nově přihlašo- vané známce. Posouzení návrhu na zrušení ochranné známky a rozhodnutí o něm se tak stává v tomto smyslu předběžnou otázkou, o které je potřeba rozhodnout dří- ve, než bude rozhodnuto 0 námitkách proti podané přihlášce.
Tvrzení majitele ochranné známky, že užívání ochranné známky považuje za ob- chodní tajemství, je v naprostém rozporu s klíčovými funkcemi ochranné známky, které tato na trhu plní.
Soud předně, než se vypořádá jednotlivě s procesními námitkami vznesenými žalo- bou, zdůrazňuje, že žaloba ponechává bez ná- mitek klíčový důvod výroku o zrušení zápisu ochranné známky, jímž je prokázání jejího užívání žalobcem. Žalobce proti návrhu na zrušení ochranné známky nevznesl v průbě- 38 hu řízení žádnou věcnou obranu, tj. nevyvra- cel v průběhu celého řízení neodůvodněnost takového návrhu, neboť neprokazoval, že svo- ji známku, tak jak ji má zapsanou pro výrobky a služby v uvedeném časovém limitu, který zákon stanoví, řádně užíval.
Žalobce tak v ža- lobě ponechává bez námitek samotný výrok o výmazu ochranné známky z rejstříku ochranných známek z důvodu jejího neužívá- ní v posledních pěti letech, a po věcné strán- ce tedy svoji známku nebrání. Proto, ač by to- mu tak logicky mělo být, předmětem tohoto soudního řízení o přezkumu rozhodnutí ža- lovaného není vůbec otázka v daném řízení klíčová a rozhodná, tj. zda žalobce ochrannou známku po uvedenou dobu řádně užíval, a zda tedy nebyl dán důvod ke zrušení ochranné známky; rozhodnutí předsedy úřa- du, potažmo žalovaného po věcné stránce není napadáno; žalobce má toliko za to, že procesní vady, které tvrdí, znemožňovaly roz- hodnutí ve věci samé.
Soud proto považuje za nutné předeslat, že základní vlastností ochranné známky je je- jí schopnost odlišit výrobky či služby od růz- ných výrobců či poskytovatelů služeb, přihla- šované označení a ochranná známka již zapsaná proto musí mít a má funkci rozlišo- vací, tj. pro konečného spotřebitele nezamě- nitelným způsobem identifikovat konkrétní- ho výrobce výrobků takto označených, a tato funkce musí být naplněna, aby byl naplněn vlastní účel institutu ochranné známky, tj. pro spotřebitele identifikovat výrobky určité- ho výrobce na trhu.
Vedle toho má ochranná známka funkci garanční, tzn. že zajišťuje spo- třebiteli, že pod stejným označením mu bude nabízeno vždy zboží pocházející od téhož vý- robce, a tedy určité kvality, k jejímuž zvyšová- ní současně výrobce stimuluje, plní i funkci propagační, a ovlivňuje tak poptávku po tak- to označených výrobcích, a je tak nástrojem získání a udržení soutěžní pozice na trhu. Všechny tyto funkce ochranné známky a vů- bec smysl zápisu konkrétního označení jako ochranné známky (přiznání ochrany) tedy vychází z toho, že zápis ochranné známky je činěn ve prospěch přihlašovatele a nastupují- cího majitele ochranné známky proto, aby ta- kové označení na trhu užíval (s právem výluč- nosti pro své výrobky), nikoli aby zápisem blokoval možnost přihlášení shodných či po- dobných označení jiným.
Neužíváním zapsa- né ochranné známky nastoluje majitel nežá- doucí stav, kdy spotřebitel takové označení nezná z žádných výrobků a neidentifikuje žád- ného výrobce a přesto, že tak nemůže dojít z je- ho strany k žádné záměně či asociaci tohoto označení s jiným, brání zápis formálně tomu, aby stejné nebo podobné označení bylo zapsá- no jinému soutěžiteli jako ochranná známka. Proto právní úprava umožňuje, aby i v případě, že ochranná známka zapsána v souladu se zákonem byla, mohlo dojít ná- sledně ke zrušení zápisu s účinky ex nunc, pakliže ochranná známka jejím majitelem na trhu není po určitou, v zákoně definovanou dobu, a to pětiletou, užívána a ochrana takto zápisem přiznaná určitému označení brání v užívání takového označení jiným výrobcům na trhu, ačkoli na trhu výrobky s tímto ozna- čením, s touto ochrannou známkou nejsou, a spotřebitel tedy nemůže být klamán o pů- vodu výrobků ohledně jejich výrobců.
Zákon proto připouští, aby takovýto formální zápis, jehož smysl a účel není fakticky po určitou dobu naplňován, byl zrušen a aby označení se stalo volným pro ostatní výrobce na trhu. Zá- kon umožňuje odstranit tuto blokaci postu- pem podle $ 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách. Nemůže v daném případě proto obstát žalobcovo tvrzení, že užívání ochranné známky v daném řízení ne- bude prokazovat do doby, než budou odstra- něny jím namítané procesní vady řízení, ne- boť užívání ochranné známky považuje za obchodní tajemství.
Toto jeho prohlášení je klíčovým omylem žalobce, neboť užívání ochranné známky na trhu jejím majitelem ne- může být považováno za obchodní tajemství, právě naopak, ochranná známka má, jak sho- ra uvedeno, identifikovat výrobce, propago- vat jeho výrobky a jeho služby a stimulovat poptávku po jeho výrobcích na trhu a svědčí rovněž o jeho soutěžní pozici na trhu. Uvedené prohlášení je tedy v naprostém rozporu s klíčovými funkcemi ochranné známky, které tato na trhu plní. Z uvedených důvodů soud považuje postoj žalobce, že ne- bude v daném řízení bránit ochrannou znám- ku prokazováním jejího užívání do doby, než budou odstraněny jím tvrzené procesní vady, za postoj zcela účelový a neadekvátní předmě- tu daného řízení vedeného podle $ 31 odst. 1 písm. 4) zákona o ochranných známkách.
Podle názoru soudu předseda úřadu i ža- lovaný správně vyslovili, a ze zákona to přímo vyplývá, že v daném řízení návrh na zrušení ochranné známky může podat jakákoli práv- nická i fyzická osoba (třetí osoba), a tato oso- ba je podle $ 38 zákona o ochranných znám- kách účastníkem řízení. Nehledě na to, jak bylo již shora uvedeno, že v daném případě byla subjektivita navrhovatele a jeho nástup- ce dostatečně doložena, a to včetně oprávně- ní zástupce na základě udělené plné moci za navrhovatele jednat, úřad by řízení o návrhu na zrušení ochranné známky musel vést i v případě, kdy by tímto navrhovatelem byl přímo tento zástupce sám jako fyzická osoba, či jakákoli jiná právnická či fyzická osoba (bez souvislosti s dalšími známkoprávními spory).
Změna v osobě navrhovatele ani maji- tele ochranné známky (procesní nástupnic- tví) v průběhu řízení o zrušení ochranné známky není sama o sobě skutečností (i kdy- by nebyla oznámena dalším účastníkům říze- ní) rozhodnou pro meritum věci, neboť říze- ní o zrušení ochranné známky je řízením směřujícím k vydání rozhodnutí ad rem, pro- cesní nástupnictví je proto přípustné (viz č. 1096/2007 Sb. NSS). V daném případě ná- mitka žalobce a jím vznášené pochybnosti o existenci navrhovatele jako právnické oso- by i o oprávněnosti, aby za tuto osobu jednal jí zplnomocněný zástupce ve správním říze- ní, byly v průběhu řízení vyvráceny, žalobci rovněž byl oznámen jak výsledek posouzení jeho procesních námitek v tomto směru, tak změna v osobě navrhovatele, když mu bylo 26.
4. 2005 sděleno, že došlo k fúzi jmenova- ných společností. Soud nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel, rovněž tak jeho ná- stupce v řízení správním a současně v tomto soudním řízení zúčastněná osoba, jsou exis- tujícími právnickými osobami, resp. osobou, která má oprávnění podat návrh, jednat v ří- 39 1433 zení správním i soudním, rovněž tak nemo- hou být již dále vznášeny pochybnosti o jejím právním zastoupení na základě doložených plných mocí. Neobstojí proto námitka procesní vady ří- zení, že když žalobci nebylo zasláno samotné oznámení o změně osoby navrhovatele, kte- rou označuje za změnu návrhu, jde o vadu, která mohla mít vliv na věcnou správnost roz- hodnutí, neboť jak shora uvedeno, není roz- hodné, zda v průběhu řízení došlo ke změně v osobě navrhovatele (procesnímu nástup- nictví), neboť jde jen o změnu jedné z náleži- tostí návrhu, která po zahájení řízení nastala, přitom byla doložena právní subjektivita jak původního navrhovatele, tak nástupce i je- jich zastoupení.
Předseda úřadu se v rozhod- nutí o rozkladu s tímto odvolacím důvodem vypořádal a soud k tomu dodává, že žalobce tímto postupem nebyl zkrácen v obraně svých práv, a to ani procesních, neboť mu by- lo sděleno, že k této změně došlo a že jsou o tom důkazy ve spise. Změna osoby navrho- vatele byla vůči úřadu řádně doložena, změna navrhovatele pak nemohla mít vliv na způsob obrany žalobce v daném řízení. Je nutno na- víc podtrhnout, že pokud jde o osobu navr- hovatele, byla tato osoba jako ten, kdo podal přihlášku ochranných známek v souvisejí- cích věcech, na něž žalobce poukazuje, žalob- ci známa, neboť žalobce podal v těchto říze- ních námitky proti zápisu přihlašovaných označení, kde přihlašovatelem byl původní navrhovatel v tomto správním řízení, tzn. společnost D., a že právě i k těmto vedeným řízením se vztahovalo oznámení změny, zde navrhovatele a v oněch řízeních přihlašovate- le, jak z oznámení změny ze dne 3.
3. 2005 (které je součástí i správního spisu vedeného v této právní věci) vyplývá. Soud rovněž neshledal důvodem ke zruše- ní rozhodnutí tvrzení žalobce, že oprávněně požadoval zaslání plných mocí a všech dokla- dů, provázejících návrh na zrušení ochranné známky, a že žalovaný, potažmo předseda úřa- du, mu upřel oprávněnost tohoto požadavku s poukazem na právo účastníka nahlížet do spisu. Jak je doloženo ve správním spise, ná- vrh na zrušení ochranné známky byl žalobci 40 jako jejímu majiteli doručen 28.
12. 2004 s první výzvou k vyjádření do 17. 1. 2005 v souladu s $ 34 odst. 2 zákona o ochranných známkách a zkoumání procesních podmínek řízení přísluší úřadu, který rovněž i k proces- ním námitkám vzneseným žalobcem tyto po- soudil a sdělil žalobci výsledek ještě před roz- hodnutím ve věci ve výzvě ze dne 26. 4. 2005. Žalobce až podáním z 5.5. 2005 žádal zaslání „všech těchto důkazů údajně existujících ve známkoprávním spísu“, přičemž vyslovil po- dezření stran toho, kdo a jak mohl za původ- ního navrhovatele i jeho nástupce udělit pl- nou moc zástupci Mgr.
Š. Soud na základě již shora uvedených důvodů má za nesporné, že takto vyslovené podezření se jednak ukázalo lichým, jednak, i kdyby byly tyto listiny žalob- ci dle jeho požadavku zaslány, nemohl by vést takový postup ani k účinnější obraně práv žalobce; k té mohly vést jen žalobcem do- ložené důkazy o užívání ochranné známky. Nadto má soud za nesporné, že žalobce nebyl zkrácen v obraně svých práv, neboť předně, pokud žalobcem namítaný judikát (č. 501/2005 Sb. NSS) činí závěr o zkrácení v právech, činí tak na základě zjištění, že účastníku nebyly (v souvislosti s nahlížením do spisu) poskytnuty kopie těch podkladů pro rozhodnutí, které byly v onom řízení roz- hodné pro posouzení merita věci, tedy listi- ny, které sloužily jako důkazní prostředek pro rozhodnutí ve věci; v daném případě ne- šlo o takový případ, žalobci nebylo tímto po- stupem upřeno právo seznámit se s podkla- dem rozhodným pro posouzení merita věci, ale šlo o listiny, jimiž bylo dokládáno splnění procesních podmínek (postavení navrhova- tele).
I po vydání rozhodnutí v I. stupni mohl svého práva nahlížet do spisu žalobce využít namísto toho, aby v rozkladu brojil proti ta- kovému postupu procesně (popř. tak mohl učinit před podáním žaloby či v průběhu to- hoto řízení u soudu a odstranit své pochyb- nosti). Žalobci také nebylo přičítáno k tíži, že nevyužil svého práva do spisu nahlížet, toliko byl na toto právo, které nevyužil, upozorněn. Za daného skutkového stavu věci však, i po- kud by byly požadované listiny žalobci zaslá- ny, nebo kdyby využil práva nahlédnout do spisu, nic nesvědčí tomu, že by žalobce ná- sledně doložil skutečnosti relevantní k před- mětu samotného řízení, tj. užívání ochranné známky, neboť takovou účinnou obranu ne- zvolil současně ani s podáním žaloby.
Námitka žalobce vytýkající nepřezkouma- telnost napadeného rozhodnutí, poukazující na větu „ohledně právní subjektivity navrho- vatele není věcí úřadu tuto zjišťovať“, rovněž není důvodná a nelze mít tuto větu samo 0 So- bě za důvod ke zrušení rozhodnutí žalobou napadeného, neboť tato věta je konstatová- ním v rámci rekapitulace úkonů úřadu, tedy toho, co úřad v řízení žalobci sdělil v přípise ze dne 30. 3. 2005. Jak žalovaný, tak následně i předseda úřadu oproti tomu se však s otáz- kou právní subjektivity navrhovatele v odů- vodnění svých rozhodnutí řádně vypořádali na následujících stránkách svých rozhodnutí.
Soud neshledal důvodným ani žalobcem tvrzený důvod nezákonnosti napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v tom, že žalova- ný časově upřednostnil rozhodnutí o návrhu na zrušení ochranné známky před rozhodnu- tím v dříve započatých řízeních o námitkách žalobce proti přihláškám ochranných známek. Podle názoru soudu správně bylo v obou roz- hodnutích shledáno, že nemůže mít formální ochrana, tj. formální zápis ochranné známky, ten účinek, že by blokoval označení a nadále bránil zápisu stejných či podobných označe- ní jiným výrobcům pro jejich výrobky a služ- by.
Jak shora uvedeno, je jednoznačné, že zákon upřednostňuje zájem na plnění základ- ních funkcí ochranné známky na trhu, a pro- to umožňuje, mimo jiné v případě neužívání ochranné známky jejím majitelem, na návrh třetí osoby provést zrušení zápisu takového označení s účinky ex nunc. Požadavku na od- stranění formálně právních překážek zápisu nově přihlašovaných označení zákonnou úpravou nastolený tak opravňuje žalovaného, potažmo předsedu úřadu, v případě souběž- ně probíhajících (byť nikoli současně zaháje- ných) řízení pořadí vydání rozhodnutí v té které konkrétní věci změnit, tj. časově je „upřednostnit“ tak, aby úřad dostál požadav- ku nejen formální, ale i věcné správnosti roz- hodování v dalších řízeních, včetně hospo- dárnosti vedených řízení.
Pakliže zápisu přihlášeného označení ja- ko ochranné známky brání zápis téhož nebo podobného označení a je v průběhu řízení o této přihlášce podán návrh na zrušení ochranné známky pro její neužívání v posled- ních pěti letech, může mít výsledek takového řízení vliv na posouzení relativní zápisné způsobilosti nově přihlašovaných označení, resp. na řízení o námitkách podaných proti tomuto přihlašovanému označení. Posouzení návrhu na zrušení ochranné známky a roz- hodnutí o něm se tak stává v tomto smyslu předběžnou otázkou, která vyžaduje zodpově- zení (rozhodnutí o ní) dříve, než bude roz- hodnuto o námitkách proti podané přihlášce.
Formální zápis, existující v rozporu s faktic- kým stavem a zákonným požadavkem na zru- šení formálních zápisů, nenaplňujících účel institutu ochranné známky (její funkce), do- kud existuje, nese s sebou důsledek aktivní legitimace majitele takto formálně zapsané ochranné známky podat námitky proti při- hlášce, a vyvolává tak řízení, jehož důvod v případě zrušení zápisu ochranné známky pro její neužívání odpadá. Aktivní legitimace k podání námitek proti přihlašovanému ozna- čení je zákonem založena majiteli ochranné známky k ochraně jeho práva, nikoli ke zne- užití či zásahu do práv či oprávněných zájmů jiných.
Soud proto neshledal, že by změnou pořadí vydání rozhodnutí v této a souvisejí- cích věcech došlo k porušení zákona a že by tímto postupem byly překročeny či zneužity meze správního uvážení a porušena zásada » vz, rovnosti účastníků řízení, jak žalobce tvrdí. Žalobce uvedeným postupem nebyl zkrá- cen na svých právech, žalobcem oponovaná „procesní“ priorita se do „hmotněprávní“ pri- ority - zásady ochrany vlastnictví majitele ochranné známky - promítla především pro- to, že ač úřad v daném řízení dal žalobci zjev- ně a jednoznačně najevo a vyzval ho, aby do- ložil užívání ochranné známky, žalobce tak neučinil.
Úřad ve smyslu stanovené právní úpravy $ 34 odst. 3 zákona o ochranných známkách rozhoduje na základě skutečností, které majitel ochranné známky úřadu doloží, tj. jím předložených důkazů o užívání ochran- né známky, a byl by oprávněn a povinen řád- 41 1434 ně tyto vyhodnotit a ve věci rozhodnout o zrušení ochranné známky toliko za předpo- kladu, že by užívání známky prokázáno neby- lo. V daném případě však došlo k tomu, že přestože žalobce byl zjevně a jednoznačně upozorněn na to, co mu zákon ukládá v řízení prokazovat, že zůstal nečinný a svoji zapsa- nou ochrannou známku nebránil a nedoložil vůbec vůči úřadu její řádné užívání.
Žalovaný tak nemohl z věcného hlediska řádné posou- zení provést, neboť v průběhu celého řízení žalobce, jak shora uvedeno, namítal toliko procesní vady postupu, tyto vady však nebyly shledány důvodnými a nemohly vést ke zru- šení žalobou napadeného rozhodnutí. Žalo- vaný již v rozhodnutí I. stupně výslovně pou- kázal na zásady procesního postupu ve zrušo- vacím řízení, a dal tak žalobci návod, jakým způsobem nutno pro úspěch ve věci volit obranu, přičemž předvídatelnost následků neužívání ochranné známky vyplývá přímo z $ 13 zákona o ochranných známkách, mj. i postup dle $ 31 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách.
Ani žaloba však vlastní výrok rozhodnutí o zrušení zápisu ochranné známky žádným dalším tvrzením, tím méně doloženými důkazy o užívání ochranné známky, nezpochybnila. 1434 Ochranné známky: ke ztrátě rozlišovací způsobilosti k $ 18 a $ 25 odst. 4 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění zákona č. 116/2000 Sb.» Pokud majitel ochranné známky uzavíral se subjekty užívajícími jeho ochran- nou známku (zde: kombinovaná ochranná známka „rekrea“) licenční smlouvy ve smyslu $ 18 zákona č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, a proti subjektům neo- právněně užívajícím tuto ochrannou známku podnikal právní kroky v nekalosou- těžní rovině, nebylo možné dospět k závěru, že by majitel ochranné známky strpěl její neoprávněné užívání třetími osobami.
Akciová společnost C. proti Úřadu průmyslového vlastnictví o zrušení ochranné známky.