Rozhodnutí vydané podle $ 55a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě da- ní a poplatků, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2003. Má totiž nesporně povahu úkonu, kte- rý nezakládá, nemění ani neruší práva a ani závazně neurčuje práva a po- vinnosti ($ 65 odst. 1 s. ř. s. a contrario), protože se jím nerozhoduje o prá- vu ve smyslu nároku založeného zákonem.
Rozhodnutí vydané podle $ 55a zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě da- ní a poplatků, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno i podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2003. Má totiž nesporně povahu úkonu, kte- rý nezakládá, nemění ani neruší práva a ani závazně neurčuje práva a po- vinnosti ($ 65 odst. 1 s. ř. s. a contrario), protože se jím nerozhoduje o prá- vu ve smyslu nároku založeného zákonem.
Přezkum rozhodnutí správních orgá- nů ve správním soudnictví není podle soudního řádu správního neomezený: zá- konodárce některá rozhodnutí z kogni- ce soudu vyloučil, obdobně jako tomu bylo i podle právní úpravy správního soudnictví účinné k 31. 12. 2002, kdy - pokud jde o rozhodnutí o žádostech na plnění, na něž není právní nárok, nebo o žádostech o odstranění tvrdosti zákona, zejména pak o rozhodnutí finančních orgánů o úlevách na odvodech, daních a poplatcích, mezi něž patří i rozhodnu- tí dle $ 55a daňového řádu - platilo, že tato rozhodnutí byla z přezkoumání sou- dem vyloučena podle ustanovení $ 248 129 95 odst. 2 písm. i) 0.s.ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002. Již tehdy Vrchní soud v Praze, kterému příslušelo rozhodovat ve správním soudnictví, dospěl opakova- ně k závěru, že rozhodnutí v tomto usta- novení zmiňovaná nejsou přezkouma- telná per definitionem, a to obdobným způsobem, jakým tuto otázku uzavřely i krajské soudy (viz např. i rozhodnutí o žádosti o prominutí cla podle zákona č. 13/1993 Sb. uveřejněné pod č. 263/1998 v Soudní judikatuře správní). Je totiž ne- sporné, že není-li tu zákonem založen nárok na prominutí daně, není tu vůbec subjektivní veřejné právo, na kterém by mohl být účastník zkrácen tím, že jeho žádosti není vyhověno. Výklad k uvede- nému ustanovení $ 248 odst. 2 písm. i) o.s.ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002, dospěl až k závěru, že jde o určitý pleo- nasmus, protože i kdyby nebylo této vý- luky, soud by řízení zastavil proto, že na- padený akt není rozhodnutím, jelikož se jím nerozhoduje o právu ve smyslu ná- roku založeného zákonem. Protože na vlastní povaze - charakte- ru tohoto typu rozhodnutí - se novou právní úpravou správního soudnictví nic nezměnilo a je nesporné, že napade- ný akt byl vydán podle $ 55a daňového řádu, zabýval se Městský soud v Praze předně tím, zda podle právní úpravy správního soudnictví účinné od 1. 1. 2003, tj. podle soudního řádu správního, je přezkum žalobou napadeného roz- hodautí již možný, či zda jde opět o roz- hodnutí (úkon) vyloučené z přezkumu soudu ve správním soudnictví. Soudní řád správní v $ 2 stanoví, že ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmí- nek stanovených tímto nebo zvláštním 130 zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon. Podle ustanovení $ 65 odst. 1 s.ř.s.se může ten, kdo tvrdí, že byl na svých prá- vech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslo- vení jeho nicotnosti. S ohledem na vy- mezení v $ 2 s.ř.s.a použitou legislativní zkratku v $ 65 odst. 1 s. ř s. lze dovodit, že za rozhodnutí ve smyslu posledně ci- tovaného ustanovení lze považovat jen takové úkony správního orgánu, jimiž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva a povinnosti, a jen proti takovým- to rozhodnutím je žalobce legitimován brojit postupem podle $ 65 a násl. s.ř. s. Rozhodnutím napadeným touto žalo- bou však není rozhodováno o právech a povinnostech ani se jím práva či po- vinnosti závazně neurčují, nýbrž se jím odmítá poskytnutí určité úlevy z daňové povinnosti, vyměřené podle zákona ji- ným rozhodnutím (daňovým výměrem). Na poskytnutí takové úlevy nicméně ne- ní zákoncm založen nárok. Podle $ 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezku- mu vyloučeny úkony správního orgánu, jež nejsou rozhodnutími ve smyslu sho- ra uvedené definice, tj. úkony, které ne- zasahují sféru práv (byť z formálně práv- ního hlediska jako rozhodnutí označeny jsou). Městský soud v Praze dospěl z uve- dených důvodů k závěru, že žalobou na- padené rozhodnutí vydané podle $ 55a daňového řádu je z přezkumu ve správ- ním soudnictví i podle právní úpravy účinné od 1. 1.2003 nadále vyloučeno, neboť toto rozhodnutí - úkon má ne- sporně povahu úkonu, který nezakládá, nemění ani neruší práva a ani závazně neurčuje práva a povinnosti. Proto po- dle $ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s $70 písm.a) s. ř. s. žalobu odmítl. (tbá)
Hana L. ve V. proti Ministerstvu fi- nancí o prominutí daně z převodu nemovitosti.