Zákaz daný $ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, je třeba ve vztahu k šiřiteli reklamy vykládat tak, že se zakazuje toliko taková reklama, z její- hož obsahu vyplývá, že je nabízeno zboží, služba nebo jiný výkon či hodnota, které jsou v rozporu s právními předpisy.
Je třeba se nejprve zabývat tím, zda skut- kové okolnosti, které ve věci nastaly, lze pova- žovat za spáchání správního deliktu podle zá- kona o regulaci reklamy ze strany žalobkyně jako šiřitele reklamy. Teprve pokud by tento předpoklad nastal (a bylo by lze pokutu ulo- žit jenom proto, že provozovatel sázení ne- měl v době vysílání licenci udělenou Minis- terstvem financí), by bylo lze zkoumat, jestli je v důsledku nadnárodní právní úpravy tato licence pro výkon činnosti nezbytná, či nikoli. Podstatou žalobních námitek je tvrzení žalobkyně o tom, že nedošlo k naplnění skut- kové podstaty správního deliktu dle $ 2 odst. 1 písm. a) zákona o regulaci reklamy.
Bylo pro- to třeba výše uvedené ustanovení zákona in- terpretovat. Ve věci nebylo sporu o tom, že v době odvysílání předmětné reklamy nedis- ponovala společnost, provozující internetové sázení, povolením Ministerstva financí k této činnosti. Žalovaný vycházel ze stanoviska, že 343 1528 není podstatné, zda zákon o loteriích kon- krétní způsob sázení zakazuje či povoluje, ne- boť při absenci povolení jde vždy o činnost, která je v rozporu s právním předpisem - se zákonem o loteriích a právě to, že uvedené povolení nebylo vydáno, samo o sobě posta- čuje k naplnění skutkové podstaty, za kterou byla pokuta uložena.
Podle $ 8 odst. 1 písm. a) zákona o regula- ci reklamy účinného v době rozhodování ža- lovaného (tj. do účinnosti novely zákona pro- vedené zákonem č. 25/2006 Sb.) orgán dozoru uloží, nestanoví-li zvláštní zákon ji- nak, zadavateli, zpracovateli nebo šiřiteli re- klamy, která je v rozporu s tímto zákonem, pokutu až do výše 2 000 000 Kč. Z citované- ho ustanovení vyplývá, že sankcionováno je šíření reklamy, která je v rozporu se záko- nem. Lze dovodit, že smyslem ukládání sank- cí podle tohoto zákona je zajistit dodržování právních předpisů právě při zadávání, zpra- cování a následně šíření reklamy, tedy v roz- sahu působnosti uvedeného zákona.
Je to tedy právě ona reklama (co se reklamou rozumí, upravuje ustanovení $ 1 odst. 2 zákona), na kterou zákon o regulaci reklamy klade stano- vené požadavky a jejich nedodržení sankcio- nuje. Při zkoumání, zda došlo k porušení zá- kona o regulaci reklamy, či nikoli, je proto třeba vždy vycházet především z vlastního obsahu té které reklamy a teprve v návaznos- ti na něm lze dovozovat případné spáchání správního deliktu. Vlastní obsah reklamy pře- devším vypovídá o tom, zda jde o reklamu za- kázanou, či nikoli.
Ustanovení $ 2 zákona o regulaci reklamy stanoví, jaká reklama se zakazuje. Je pak ne- pochybné, že v důsledku výslovného zákazu je právě taková reklama v rozporu se záko- nem o regulaci reklamy, jak jej vyžaduje $ 8 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. Podle $ 2 odst. 1 písm. a) zákona se zakazuje reklama zboží, služeb nebo jiných výkonů či hodnot, jejichž prodej, poskytování nebo šíření je v rozporu s právními předpisy. Zákaz vyjádře- ný v uvedeném ustanovení má zajistit to, aby činnosti, zboží či služby, které jsou jinak po- važovány za protiprávní (a právní předpisy je za protiprávní označují), nebyly rovněž nabí- 344 zeny formou reklamy.
Ustanovení $ 2 odst. 1 zákona tak obsahuje pravidlo (platící patrně i bez výslovného ustanovení), že jestliže je ur- čité zboží či služba považována za protipráv- ní, nelze na ni rovněž dělat reklamu. Aby se jednalo o reklamu zakázanou podle uvedené- ho ustanovení, musí být zřejmé, že nabízí zboží, službu či jiný výkon, které jsou pro- duktem protiprávní činnosti, nebo to, že po- kud se bude adresát reklamy chovat nabíze- ným způsobem, bude jednat protiprávně. Loterie a jiné podobné hry mohou být na území České republiky provozovány, nejde o činnost, která by byla sama o sobě proti- právní.
Skutečnost, že je na tuto činnost třeba povolení příslušného správního orgánu ($ 4 odst. 1 zákona o loteriích), má nepochybně za cíl zajistit potřebnou míru státní regulace v této oblasti, odůvodněnou především pova- hou sázek a her jako takových, včetně zájmu státu na tom, aby na sociální, zdravotní, spor- tovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel bylo použito části výtěžku z her a sázek ($ 4 odst. 2 zákona o loteriích). Z obsahu reklamy, která byla v souzené věci šířena, nijak nevyplývá, že by šlo o rekla- mu na sázky protizákonné či nepovolené, ad- resát reklamy nemohl žádným způsobem z je- jího obsahu dovodit, že | poskytovatel sázkových her nemá v době šíření reklamy k této činnosti povolení Ministerstva financí.
Nebyla tak šířena reklama, z jejíhož obsahu by vyplývala protiprávnost nabízené služby a nerespektování právních předpisů ze stra- ny šiřitele či následně nabádání adresátů re- klamy k takovým postojům. Je třeba rovněž vidět, že žalobkyni byla pokuta uložena nikoli jako zadavateli, ale jako šiřiteli reklamy ($ 1 odst. 5, resp. 7 zákona o regulaci reklamy). Žalobkyně není subjek- tem, který by službu, kterou reklama nabízí, sám provozoval. Právní názor, který zaujal ža- lovaný, vede v konečném důsledku k tomu, že by vždy, pokud by bylo zjištěno jakékoli ne- dodržení právních předpisů u provozovatele služby (a v konečném důsledku i zboží či ji- ných výkonů a hodnoť), mohl být šiřitel re- klamy za takové porušení sankcionován, bez ohledu na to, zda se takové porušení promít- lo i do obsahu šířené reklamy, či nikoli.
Ža- klamy, by tak vedle obecného dohledu nad tím, aby nebyly propagovány komodity jsoucí samy o sobě v rozporu s právními předpisy, byla nucena pátrat po právních poměrech tý- kajících se jednotlivých zadavatelů, resp. osob prodávajících nabízené zboží či provo- zujících nabízenou službu a zjišťovat potenci- ální nedodržení právních předpisů, a to ne- jen v otázce obdržené licence, jako tomu bylo v souzené věci. Právní názor žalovaného tak ústí v závěr, že by bylo lze přičíst šiřiteli re- klamy jakoukoli okolnost týkající se provozo- vatele nabízené služby, jsoucí v nesouladu s právními předpisy.
Z žádného právního předpisu však nelze dovodit povinnost šiřitele reklamy dohlížet na dodržování právních předpisů ostatními subjekty, odhlédnuto na- víc od skutečnosti, že takové aktivity žalobky- ně by byly v praxi nerealizovatelné a neúčelné, Úkolem žalobkyně coby šiřitele reklamy roz- hodně není a není k tomu ani oprávněna, su- plovat činnost příslušných orgánů státní sprá- vy a vyhledávat potenciální porušení právních předpisů u jiných subjektů. Šiřitel reklamy mů- že v režimu zákona o regulaci reklamy posuzo- vat pouze to, co je v konkrétní reklamě uvede- no, ve vztahu k zákonným požadavkům na obsah, formu či způsob šíření té které reklamy.
Okolnost, zda provozovatel sázení po in- ternetu měl či neměl v době vysílání reklamy příslušnou licenci, je problematikou samo- statnou, jde o interpretaci zákona o loteriích, včetně práva Evropské unie k této otázce. To, zda provozovatel služby postupoval oprávně- ně či protiprávně, pokud službu nabízel bez příslušného povolení, přísluší posoudit v ří- zení s tímto subjektem na poli tvrzeného po- rušení zákona o loteriích. V takovém řízení by měla místo argumentace tvořící podstatnou část žaloby a vyjádření k podané žalobě o tom, zda jde v takovém případě o nepří- pustné omezení svobodného pohybu služeb, či nikoli.
Řešení této otázky však nepřísluší ří- zení typově zcela odlišnému, vedenému s ji- ným subjektem než s provozovatelem služby, jehož předmětem není a nemůže být posuzo- vání dodržování zákona o loteriích, ale oblast zcela jiná, a sice regulace reklamy. Lze jen do- plnit, že k otázce obligatornosti příslušného povolení by měl v prvé řadě zájem zaujmout stanovisko poskytovatel služby, neboť je to on, koho se tato otázka bezprostředně týká. V řízení podle zákona o regulaci reklamy (a následně ani v řízení soudním) mu však ta- kové postavení nesvědčí, neboť není tím, ko- mu byla pokuta uložena, a zákon o regulaci reklamy nezakotvuje ani případný regres šiři- tele reklamy vůči tomuto subjektu, který by bylo lze následně uplatnit (z čehož by mohla vyplývat práva uvedeného subjektu v řízení o porušení zákona o reklamě vedeného proti šiřiteli).
C...) 1529 Přestupky: přestupek proti občanskému soužití; útok psa k $ 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích Jednání stěžovatele, který svěřeného psa nezabezpečil takovým způsobem, aby nemohl nikoho zranit (zde: ukousnutí dolního rtu poškozené), naplňuje znaky pře- stupku proti občanskému soužití podle 6 49 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích.
Česká televize proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty.