vodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb. Převod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo na základě postupní smlouvy, je třeba považovat za úplatný převod nemovitostí podléhající da- ni z převodu nemovitostí ($ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dě- dické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť postupitel jako protihodnotu za nemovitost „získal“ hodnotu pohledávky (hodnotu částky, kterou postupitel dlužil postupníkovi).
Žalobkyně v podané žalobě namítá, že nešlo o úplatný převod nemovitostí, ne- boť žádné peněžní plnění z postupní smlouvy neobdržela a v této smlouvě žád- né ujednání o kupní ceně není obsaženo. Tuto námitku soud neshledal důvodnou. Podle $ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/12992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 357/1992 Sb.“), je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný pře- vod nebo přechod vlastnictví k nemovi- tostem.
V daném případě na základě postupní smlouvy došlo k převodu vlast- nictví k nemovitostem, a tedy ke změně vlastníka předmětných | nemovitostí. Tento převod je nutno považovat za pře- vod úplatný, neboť na základě postupní smlouvy žalobkyně získala hodnotu pohledávky druhé smluvní strany. Sku- tečnost, že v postupní smlouvě není ob- saženo ujednání o kupní ceně, je neroz- hodná, neboť z ustanovení $ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. nevyplý- vá, že by předmětem daně z převodu ne- movitostí byl pouze prodej, resp. koupě nemovitosti.
Zákonem použitý pojem „úplatný“ (převod - přechod) je nutno považovat za širší pojem, než je prodej a koupě. Z uvedeného zákona vyplývá, že předmětem daně z převodu nemovitostí je takový převod nebo přechod nemovi- tostí, kdy smluvní straně, která vlastnictví k nemovitostem převádí nebo z jejíhož vlastnictví přecházejí nemovitosti do vlastnictví jiného subjektu, je poskytová- na určitá protihodnota, kterou je nutno považovat za úplatu za převáděné nebo přecházející vlastnictví k. nemovitostem. Daní z převodu nemovitostí je zatížena hodnota převáděné nemovitosti, neboť je zdaněn převodcem dosažený nebo dosa- žitelný finanční výnos.
Za takový finanční výnos žalobkyně je nutno považovat prá- vě hodnotu dlužné částky, za jejíž úhradu žalobkyně z titulu svého postavení dědič- ky odpovídala. Dle názoru soudu správní orgány posoudily správně charakter pře- vodu předmětných nemovitostí jako pře- vod úplatný, který podléhá daňové povin nosti. Podle $ 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. je poplatníkem daně z převodu nemovitostí převodce, v daném případě žalobkyně. 313 817 Daňové řízení: důkazní břemeno správce daně Daň z příjmů: technické zhodnocení hmotného majetku k $ 25 odst. 1 písm. p) a $ 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zně- ní účinném pro zdaňovací období roku 2000 $ 31 odst. 8 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“, „d.
ř.“)
I. Označí-li daňový subjekt jím vynaložený náklad jako výdaj na opravu hmotného majetku, srozumitelně sdělí důvody tohoto zařazení a předloží na podporu svých tvrzení důkazy, pak se v případě pochybností správce da- ně, zda se nejedná o technické zhodnocení ve smyslu $ 33 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, důkazní břemeno přenáší dle $ 31 odst. 8 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, na správce daně.
II. Rekonstrukce a modernizace jakožto formy technického zhodnocení jsou definovány v $ 33 odst. 2 a 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z pří- jmů, pomocí povahy výsledné změny oproti původnímu stavu hmotného majetku. Není proto možné rozhodnout, že určitý výdaj byl vynaložen na rekonstrukci či modernizaci hmotného majetku, aniž by byl řádně zjištěn původní stav tohoto majetku a následně porovnán s jeho stavem po prove- deném zásahu.
Olga B. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z převodu nemovitostí.