Kárné opatření odvolání notáře může být notáři uloženo v kárném řízení, jestli- že závažně nebo opětovně poruší povinnost stanovenou mu notářským řádem nebo jiným právním předpisem [$ 48 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)]. Tímto jiným právním předpisem je podle $ 4 notářského řádu a $ 38 o. s. ř. také občanský soudní řád. Na činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o projednání dědictví se tedy vztahuje $ 6 o. s. ř., podle něhož je třeba v řízení po- stupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana jejich práv byla rychlá a účinná.
C.) Notář je fyzická osoba splňující před- poklady podle notářského řádu, kterou stát pověřil notářským úřadem podle $ 1 odst. 1 citovaného zákona. Mimo činnost výslovně uvedenou v $ 2 a $ 3 citovaného zákona vy- konává notář i jinou činnost, stanoví-li tak zvláštní zákon. Takovým zvláštním předpisem je například $ 38 o. s. ř. Podle $ 38 odst. 1 o. s. ř. soud pověří notáře, aby jako soudní komisař za odměnu provedl úkony v řízení o dědictví. Tyto úkony notáře se považují za úkony sou- du ($ 38 odst. 3 o.
s. ř.). V dané věci byly předmětem kárného provinění žalobce, za něž mu bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře - stručně ře- čeno - nečinnost a průtahy v činnosti žalob- 929 1693 ce jako soudního komisaře pověřeného vyko- náváním úkonů v dědických řízení pro Okresní soud v Trutnově. Činnosti žalobce a postavení žalobce jako notáře - soudního komisaře v řízení o dědictví - jsou upraveny občanským soudním řádem ($ 38, $ 175za a následující), dále výše citovaným notářským řádem a konečně vyhláškou č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.
Úkony notáře se považují za úkony soudu. Z toho plyne, že notář musí postupovat podle předpisů platných pro občanské soudní říze- ní. Na jeho činnost se tudíž vztahuje i $ 100 odst. 1 0. s. ř., podle něhož, jakmile bylo říze- ní zahájeno, postupuje v něm soud i bez dal- ších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta. Přitom usiluje pře- devším o to, aby spor byl vyřešen smírně. No- tář přitom nemá rozhodovací pravomoc, tak- že vznikne-li v řízení o dědictví potřeba vydat určité rozhodnutí ještě před tím, než budou ukončeny všechny úkony v řízení o dědictví, musí notář předložit věc soudu, aby takovéto rozhodnutí vydal.
Veškerá činnost notáře ja- ko soudního komisaře v řízení o dědictví vyplývá zejména z $ 175za až 175zd o. s. ř., které mimo jiné stanoví, že notáři se sídlem v obvodu okresního soudu jsou rovnoměrně pověřováni úkony v řízení o dědictví podle rozvrhu, který na návrh příslušné notářské komory vydá předseda krajského soudu na každý kalendářní rok. Soud může odejmout věc pověřenému notáři, jestliže přes před- chozí upozornění způsobí zbytečné průtahy v soudním řízení, soud pak pověří úkony v ří- zení o dědictví jiného notáře podle rozvrhu práce.
Z jednacího řádu pro okresní a krajské sou- dy (vyhláška č. 37/1992 Sb.) pro notáře vyplý- vá, že po provedení úkonů podle $ 74 jednací- ho řádu pověří soud notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví. C...) Žalobce se mýlí, pokud v podané ža- lobě namítal, že není státním orgánem ani Or- gánem justičního typu, a nelze proto notáři ukládat kárné opatření za kárné provinění, kterého se nemohl dopustit, protože mu plat- né právní předpisy nepřiznávají rozhodovací pravomoc v dědických věcech, v nichž vyko- 930 nává činnost soudního komisaře.
Z výše uve- dených ustanovení je zřejmé, že kárné opat ření odvolání notáře může být notáři uloženo v kárném řízení, jestliže závažně nebo opě- tovně poruší povinnost, stanovenou mu no- tářským řádem nebo jiným právním předpi- sem ($ 48 notářského řádu). Tímto jiným právním předpisem je podle $ 4 notářského řádu a $ 38 o.s. ř. právě občanský soudní řád. Z uvedeného vyplývá, že i na činnost notáře jako soudního komisaře v řízení o projednání dědictví se vztahuje $ 6 o. s. ř., podle něhož je třeba v řízení postupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení tak, aby ochrana jejich práv byla rychlá a účinná.
O tom, že jen tako- vý výklad uvedených právních předpisů mů- že být v souladu s ústavním pořádkem a práv- ním řádem České republiky, svědčí i čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, po- dle něhož každý má právo na to, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných prů- tahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vy- jádřit ke všem prováděným důkazům. Nedůvodnou shledal Městský soud v Pra- ze také žalobní námitku, v níž žalobce pouka- zoval na nezákonnost a nesrozumitelnost ža- lobou napadeného rozhodnutí proto, že v textu výroku rozhodnutí je uvedeno, že se kárně obviněný notář dopustil porušení čl.
38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a $6a $ 100 odst. 2 o. s. ř. Především je třeba konstatovat, že ze spisového materiálu, předlo- ženého soudu žalovanou, vyplývá, že dne 2. 7. 2007 bylo ve věci vydáno opravné rozhodnu- tí, které napravilo administrativní písařskou chybu a správně uvedlo $ 100 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výše uvedené považuje soud za podstatné uvést, že se nelze ztotožnit s názorem žalobce, že čl. 38 odst. 2 Listiny se nevztahuje na notáře jako soudní komisaře. Podle $ 175zd o.
s. ř. je povinností soudního komisaře připravit všechny potřebné podkla- dy pro vydání rozhodnutí soudu. Soudní ko- misař se podílí na vyřízení věcí dědické agen- dy, je organickou součástí tohoto soudního řízení, a nelze proto akceptovat tvrzení žalob- ce, že orgánem odpovědným za dodržování výše uvedených právních ustanovení, týkají- cích se rychlosti řízení, je výlučně soud. Ta- kový názor by v praxi znamenal, že soudní ko- misař je oprávněn účtovat za prováděnou čin- nost v dědických řízeních odměnu, aniž by - vzhledem k tomu, že nemá vlastní rozhodo- vací pravomoc - byl za tuto činnost jakkoli odpovědný a za veškerá pochybení, průtahy a nečinnost by nesl odpovědnost příslušný okresní soud. Takový závěr z platné právní úpravy nevyplývá a není ani obecně akcepto- vatelný.
(...) 1694 Provoz na pozemních komunikacích: výměna řidičského průkazu vydaného cizím státem k $ 104 odst. 2 písm. c) a $ 116 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákonů č. 478/2001 Sb. a č. 311/2002 Sb.» k$ 7 odst. 1 a $ 8 odst. 1 vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a registru řidičů V rozhodnutí o zamítnutí žádosti o výměnu řidičského průkazu vydaného cizím státem ($ 116 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích) musí být uvedeno, které z náležitostí stanovených Úmluvami o silničním provozu uzavře- nými v Ženevě roku 1949 a ve Vídni roku 1968 (srov. $ 7 odst. 1 a $ 8 odst. 1 vyhlášky č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a registru řidičů) řidičský průkaz vydaný ci- zím státem (zde USA) nesplňuje, a z jakého důvodu jej tedy nelze považovat za řidičský průkaz vydaný cizím státem ve smyslu $ 104 odst. 2 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.
V opačném případě je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
JUDr. Klaus Polz proti Kárné komisi Notářské komory České republiky o uložení kárné-