některých zákonů, ve znění zákonů č. 217/2002 Sb. a č. 428/2005 Sb. Ustanovení $ 101 písm. c) správního řádu z roku 2004 umožňuje správnímu 01- gánu novým rozhodnutím z vážných důvodů dodatečně stanovit nebo změnit Ihůtu ke splnění povinnosti, stanoví-li tuto možnost zákon. Toto ustanovení tak slouží ze- jména k odstranění tvrdosti původního rozhodnutí a umožňuje dodatečně změnit lhůtu ke splnění povinnosti. Bezprostředně tak souvisí s $ 68 odst. 2 správního řádu, podle kterého výroková část rozhodnutí obsahuje mimo jiné lhůtu ke splnění po- vinnosti, která se rozhodnutím ukládá, popřípadě též jiné údaje potřebné k řádné- 1229 mu splnění této povinnosti.
Takovým novým rozhodnutím o změně lhůty k vycesto- vání nemění a ani nemůže měnit obsah výrokové části rozhodnutí, jímž bylo žalob- ci uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území České republiky. Tyto výroky původního rozhodnutí, proti nimž měl ža- lobce právo podat odvolání ve správním řízení i žalobu ve správním soudnictví, na- byly právní moci a vydáním nového rozhodnutí o změně lhůty k vycestování nejsou dotčeny.
Věc: N.T. (Vietnamská socialistická republika) proti Policii České republiky o stanovení doby vycestování. Policie České republiky, Oblastní ředitel- ství služby cizinecké a pohraniční policie Os- trava, oddělení Frýdek-Místek, dne 2. 7. 2004 žalobci uložila správní vyhoštění s dobou platnosti na pět let od právní moci rozhodnu- tí. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že žalobce vstoupil dne 14. 3. 2003 na území České republiky ilegálně, mimo mezinárod- ně uznávaný hraniční přechod, bez platného víza a platného cestovního dokladu.
Podle $ 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. mu byla stanovena doba k vycestování z území ČR do 15 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu nebo po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení ří- zení o této žádosti, jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí mi- nisterstva ve věci azylu. Proti uvedenému rozhodnutí žalobce po- dal odvolání, které žalovaná dne 20. 9. 2004 zamítla a původní rozhodnutí potvrdila. Rozhodnutím ze dne 12. 5. 2006 správní orgán I stupně žalobci mimo jiné stanovil no- vou dobu k vycestování z území České repub- liky do 9.
7. 2006 [podle $ 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. a $ 101 písm. c) správního řádu. I proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaná dne 25. 8. 2006 zamít- la, a rozhodnutí potvrdila zejména s odůvodně- ním, že nová doba k vycestování byla stanovena s ohledem na skutečnost, že v důsledku pravo- mocného ukončení azylového řízení žalobce se stala výroková část rozhodnutí o správním vy- hoštění nevykonatelná a právně nevynutitelná, Žalobce v žalobě k Městskému soudu v Praze, obdobně jako v odvolání, především 598 namítá, že podle $ 101 písm. c) správního řá- du lze provést nové řízení a vydat nové roz- hodnutí ve věci jen tehdy, jestliže nové roz- hodnutí z vážných důvodů dodatečně stanoví nebo změní dobu platnosti nebo účinnosti rozhodnutí anebo Ihůtu pro splnění povin- ností, stanoví-li tuto možnost zákon.
Podle $ 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. se správ- ním vyhoštěním rozumí ukončení pobytu ci- zince na území, které je spojeno se stanove- ním doby vycestování z území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území. Z tohoto ustanovení je zřejmé, že stanovení doby vycestování z území je obligatorní sou- částí rozhodnutí o správním vyhoštění, do kterého není možno zasahovat a dodatečně ho měnit bez toho, že by účastník řízení měl možnost podat opravný prostředek nejen proti výroku, který byl změněn, ale i proti všem ostatním výrokům původního rozhod- nutí.
Ustanovení $ 101 písm. c) správního řá- du nelze v daném případě aplikovat rovněž z toho důvodu, že správní orgány obou stup- ňů ve skutečnosti nechtějí zasahovat do lhůty k vycestování stanovené původním rozhod- nutím, ale chtějí zrušit podmínku, od jejíhož splnění začne patnáctidenní lhůta běžet, což je něco jiného než dodatečné stanovení nebo změna samotné lhůty. Původně stanovená podmínka, při jejímž splnění začne běžet Ihů- ta k vycestování, totiž nabytí právní moci roz- hodnutí o zamítnutí žádosti o udělení azylu nebo po nabytí právní moci rozhodnutí 0 za- stavení řízení o této žádosti, jestliže marně uplynula Ihůta pro podání žaloby proti roz- hodnutí ministerstva ve věci azylu, není po- dle názoru žalobce nesplnitelná, protože mů- že být splněna, podá-li žalobce v České republice znovu žádost o azyl.
Nové - napa- dené - rozhodnutí se nijak nedotklo pravo- mocně stanovené podmínky pro vycestování, tj. „jestliže marně uplynula lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu“ Městský soud v Praze napadené rozhod- nutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zodůvodnění: (..) Nedůvodnou shledal soud žalobní ná- mitku, kterou žalobce uplatňoval proti vlast- ní aplikaci $ 101 písm. c) správního řádu ve vztahu k rozhodnutí o správním vyhoštění ža- lobce. Soud má za to, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto toliko o změ- ně lhůty k vycestování z území České republi- ky ($ 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.) a právní názor žalobce, že tato změna lhůty k vycestování z území je obligatorní součástí rozhodnutí o správním vyhoštění, do kterého není možno zasahovat a dodatečně jej měnit bez toho, že by v případě změny tohoto roz- hodnutí měl mít účastník řízení zachovánu možnost podat opravný prostředek nejen proti výroku, který byl změněn, ale i proti všem ostatním výrokům původního rozhod- nutí, není správný.
Ustanovení $ 101 písm. c) správního řádu umožňuje správnímu orgánu novým rozhod- nutím z vážných důvodů dodatečně stanovit nebo změnit Ihůtu ke splnění povinnosti, sta- noví-li tuto možnost zákon. Toto právní usta- novení tak slouží zejména k odstranění tvr- dosti původního rozhodnutí a umožňuje dodatečně změnit lhůtu ke splnění povinnos- ti. Bezprostředně tak souvisí s $ 68 odst. 2 správního řádu, podle kterého výroková část rozhodnutí obsahuje mimo jiné lhůtu ke spl- nění povinnosti, která se rozhodnutím uklá- dá, popřípadě též jiné údaje potřebné k řád- nému splnění této povinnosti.
Podle názoru soudu se však takovým novým rozhodnutím o změně lhůty k vycestování nemění a ani ne- může měnit obsah výrokové části rozhodnu- tí, jímž bylo žalobci uloženo správní vyhoště- ní a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území České republiky. Ty- to výroky původního rozhodnutí, proti nimž měl žalobce právo podat odvolání ve správ- ním řízení i žalobu ve správním soudnictví, nabyly právní moci a vydáním nového roz- hodnutí o změně lhůty k vycestování nejsou dotčeny. Soud proto dovodil, že správní orgán byl - za splnění podmínek řádného správního řízení a vydání řádného rozhodnutí - oprávněn postupovat podle $ 101 písm. c) správního řádu ve věci změny lhůty pro vycestování cizince, stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění.
Naopak má soud za to, že jeli vydáváno nové rozhodnutí podle $ 101 písm. c) správního řádu o změně lhůty, která byla stanovena v původ- ním rozhodnutí, může se toto nové rozhodnutí vztahovat pouze k této lhůtě, další výroky pů- vodního rozhodnutí zůstávají nedotčeny. Před- mětem nového řízení a nového rozhodnutí je totiž jen změna lhůty (nebo její dodatečné sta- novení), ustanovení $ 101 písmeno c) správní- ho řádu neopravňuje správní orgán k tomu, aby v rámci nového řízení a nového rozhodnutí v ji- ném, širším rozsahu zasahoval do dalších výro- ků původního rozhodnutí.
1230 Pobyt cizinců: přiměřenost zásahu do soukromého a rodinného života cizince k $ 119 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 217/2002 Sb. a č. 222/2003 Sb. (v textu též „zákon o pobytu cizinců“)“ » Ustanovení bylo dále změněno zákonem č. 428/2005 Sb. a s účinností od 25. 6. 2006 bylo zákonem č. 161/2006 Sb. přesunuto do S 119a odst. 2 zákona o pobytu cizinců. 1230 Přiměřeným zásahem do soukromého a rodinného života cizince ve smyslu $ 119 odst. 5 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, je rozhodnutí o správním vyhoštění cizince pouze tehdy, je-li takovým rozhodnutím dosaženo spravedlivé rovnováhy mezi zájmem státu na ochraně veřejné bezpečnos- ti, veřejného pořádku či veřejného zdraví na straně jedné a zájmem cizince na ochraně soukromého a rodinného života na straně druhé.
Vždy je tedy třeba zvažo- vat závažnost spáchaného deliktu či jiného rizika, které cizinec pro zákonem chrá- něný veřejný zájem představuje, ve vztahu k jeho osobním a rodinným vazbám na území České republiky.
N.T. (Vietnamská socialistická republika) proti Policii České republiky o stanovení doby